Pane premiére, letos si připomínáme 100. výročí narození Ronalda Reagana, který je zosobněním konzervativní politiky. Co vy osobně považujete za odkaz tohoto amerického prezidenta pro dnešní dobu?
Ronald Reagan byl nepochybně jeden z největších státníků 20. století. Všichni dobře víme, jak stěžejní roli sehrála jeho politika při demontáži komunistického bloku. Nicméně klíčovou stránkou jeho osobnosti – vedle nesmírné odvahy – byl velmi vyvinutý cit pro rozeznání sebemenšího nebezpečí, ohrožujícího individuální svobodu a demokracii.
V době nástupu tvrdého socialismu ve východním bloku, tedy v 70. letech, on a také Margaret Thatcherová ve Velké Británii, jasně rozeznali nastupující nebezpečí ve svých zemích, ve kterých přitom svoboda panovala. V době slabší ekonomické kondice už ve svých funkcích odvrátili masově organizované stávky. Na začátku své prezidentské kariéry tak položil základ budoucí prosperitě USA založené na nízkých daních.
Reagan byl vpravdě lidovým prezidentem. Ale ne populistickým. Dokonale totiž vnímal potřeby vlastního lidu a neuhnul ani o píď, aby je bránil nejen navenek, ale i uvnitř.
Ronald Reagan dokázal přivést mladé lidi k aktivní politické činnosti. Dokáže to i konzervatismus v českém pojetí?
Myslím, že česká konzervativní politika láká mladé trvale a mám dokonce dojem, že stále více. I já sám mám ve svém okolí mladé dynamické a schopné vyznavače konzervativních hodnot. Chybí jim jen zkušenosti. Mladé lidi vždycky táhnou velké výzvy, které už pro ostatní můžou být přílišným rizikem. A česká a evropská politika nabízí takových výzev dost – jsme přece nespokojeni s fungováním tisíce a jedné věci. Mladým bych v takové rozhodující situaci poradil, ať především tvrdě pracují na sobě, obrní se trpělivostí a nepřestávají být odvážní.
Strana, jíž jste předsedou, se hlásí ke konzervativním hodnotám. Liší se podle vás pojetí konzervativních hodnot v českém prostředí?
Obecně bych řekl, že se stejné konzervativní hodnoty vyznávají na celém světě úplně stejně. Všichni lidé přirozeně touží po svobodě, chtějí zakládat rodiny, volně nakládat se svým majetkem a žít v bezpečí. V té politické poloze můžeme diskutovat o rozdílných schopnostech jednotlivých lidí, skupin a států rozeznávat ve stále složitějším světě, které cesty vedou k obhajobě a obraně hodnot a které ne.
Jde o to nebezpečí pro konzervativní hodnoty včas rozeznat a mít odvahu je hájit, přestože nabídka protistrany (více či méně nedemokratické) obvykle bývá krátkodobě mnohem lákavější.
Z tohoto pohledu je česká politika obecně v té „lepší“ části světa. Nesmí ale usnout na vavřínech, protože svoboda – matka konzervativních hodnot – vyžaduje neustálou mateřskou péči.
Hodláte podpořit pojmenování letiště v Ruzyni po Ronaldu Reaganovi?
Ronalda Reagana jsem už vyzdvihl a neměl bych s tím problém. Hlavní pražské nádraží také neslo jméno amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a jako Wilsoňák mu ještě spousta lidí říká. Proč by se ale pražské mezinárodní letiště nemohlo jmenovat po nějakém významné osobnosti, který něco dokázal nejen doma, ale i ve světě? Třeba Letiště Antonína Dvořáka?
S předsedou vlády a předsedou ODS RNDr. Petrem Nečasem hovořil Jakub Janda
