Konzervativní listy, které právě čtete, jsou prázdninovým dvoučíslem. Proto období, za kterým se ohlížíme, není jeden měsíc, ale je poněkud delší – a nejinak tomu bude i v čísle příštím.
Uplynulé týdny byly na významné události bohaté. Nejprve si dovolím uvést ty, které pominout nelze, ale můžete se o nich dočíst víc na jiných místech tohoto čísla: Zemřel Otto von Habsburg, byla učiněna smutná tečka za možností naší účasti na protiraketové obraně, Geert Wilders byl sproštěn všech obvinění – a tedy zatím ještě smíme svobodně kritizovat islám a na Svatodušní svátky proběhl tradiční Sudetoněmecký den.
V půli června proběhla stávka, o které se psalo na všech myslitelných místech víc než dost. Dá se předpokládat, že to pro příští období nebyla poslední akce svého druhu. Ano, reformy navrhované vládou nestojí za mnoho a nelze se divit, že reprezentace neschopná čelit korupci jinak než krásnými slovy nemá důvěru. Obecně vzato bych lidové protesty přivítal a byl bych i nakloněn se k nim přidat – pokud by volaly po zásadní proměně celé politické scény a skutečných hlubokých reformách. Stávka odborů však nemá být politickým nástrojem – tedy pokud např. nehrozí diktatura – a k tomu je třeba připočíst nepřehlédnutelnou provázanost téměř všech odborářských aktivit s politikou levicové opozice. Konečně, když operetní reformy provokují takové reakce, co se asi bude dít, až přijdou ty skutečné?
Parlamentem prošel návrh Zákona o protikomunistickém odboji. Diskuse ve sněmovně byla plná drzostí bolševiků, kteří zasedají v jejích lavicích. Budiž to mementem pro každého, kdo risika z jejich strany bagatelizuje. Názory mají stalinské a slovy Ronalda Reagana: ztráta svobody je vzdálena vždy jen jednu generaci.
Dmirtij Anatolijevič Medveděv oznámil kandidaturu na ruského presidenta. Vyčkejme, co na to plukovník Vladimír Vladimirovič Putin. Současný president prohlásil rovnou, že presidentovi bývalému v souboji o presidentství příští konkurovat nebude – jejich cíle jsou totožné. Jiný kandidát je zcela bez debat předem naprosto mimo hru. V Rusku se tedy pro nejbližší roky žádná zásadnější změna kursu očekávat nedá, neboť obdobně jako před i po roce 1917 Kreml ruku v ruce s Lubjankou rozhoduje o všem podstatnějším v zemi.
Evropská komise vyzvala Maďarsko k okamžitému zastavení protipotratové kampaně. Důvodem je, že maďarská vláda na ni použila unijní prostředky určené na genderové projekty. Místopředsedkyně Evropské komise Redingová v této souvislosti vyzvala Maďarsko k okamžitému zastavení kampaně s tím, že financování proti-potratové kampaně v rozporu s hodnotami EU. Tolik suché zpravodajství. Když tu nehoráznost paní místopředsedkyně přejdu, zeptal bych se, zda v Evropské komisi opravdu nemají nic lepšího na práci – namátkou mě napadá hospodářská situace v Řecku, Portugalsku, dost možná také ve Španělsku a Itálii... je to snad málo starostí? Ale možná, že se vhodné řešení dluhové krise očekává od nějakého toho genderového projektu, na který se v důsledku maďarské nezodpovědnosti nedostalo – v takovém případě se omlouvám.
Dle dohody CDU a FDP by měl rok 2022 být posledním německým rokem s jadernou energetikou. Ministr životního prostředí Norbert Röttgen k tomu dodal, že toto rozhodnutí již není možné změnit, což je samozřejmě zjevný nesmysl. Podléhá-li německá nelevicová vláda tak obrovské míře populismu, co se asi bude dít, až berlínské kormidlo opět uchopí tamní sociální demokraté?
Úmrtím jednoho významného člověka jsem začal, jiným skončím. Ve věku 88 let zemřela Jelena Georgievna Bonnerová, vdova po známém bojovníkovi za lidská práva, otci sovětské vodíkové bomby a nositeli Nobelovy ceny za mír Andreji Dmitrijeviči Sacharovovi. Jedním ze zásadních mezníků v jejím životě byly podle jejích slov události Pražského jara v roce 1968. Odmítla tehdy hlasovat pro rezoluci o vojenské intervenci do Československa. Snášela se svým mužem pronásledování režimu a celosvětově vystupovala na obranu lidských práv. Děkujeme. Jelena Georgievna Bonnerová, RIP.
Jan Kubalčík, člen redakční rady
*1972
