KONZERVATIVNÍ LISTY

čtení v protisměru

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Fejeton

PĚT VĚT

Bajka o lvu a holubičce

Jednoho dne se moudrý a mocný lev rozhodl na svém hrnčířském kruhu z hlíny vyrobit holubičku, se kterou by se mohl procházet okolní savanou, ve vzájemných rozhovorech se s ní dělit o veškerou svou moudrost a poznání, a která by pro něj byla odpovídající společnicí v jeho jinak poměrně osamoceném  životě.

Ovšem jen jak nádherná bílá a čistá holubička, do posledního detailu propracovaná, zjistila, že je sice z hlíny, ale může létat, kam chce, řekla lvovi: „Nechci celý svůj život trávit na tomto jednom místě; chci poznávat svět a jiné kraje, třeba je to jinde lepší; nebaví mě být pořád tady jen s tebou, chci si žít svůj život,“ nečekaje ani na odpověď uletěla.

Často pak holubička vzpomínala na bohatost potravy v savaně, nyní mnohdy celé dny nemohla najít ani vhodnou studánku k napití, protože svět mimo savanu byl velice nehostinný, s mnoha pouštěmi, krutými zvířaty,  kterými byla holubička často napadena a zraněna, a přitom stále to pravé uspokojení, kvůli kterému silného lva opustila, nenalézala.

Po mnoha a mnoha letech užívání si svobody a nezávislosti, na sklonku svého života, se najednou v malinké hlavičce holubičky rozbřesklo a navrátila se ke lvovi se slovy: „Já jsem byla tak hloupá, tolik let jsem promarnila bláhovým honěním se za lepším životem, abych pak zjistila, že to nejlepší co může být a ještě mnohem více – sám sebe - jsi mi nabídl už v první okamžik, kdy jsi mne vytvořil, a já Tě odmítla…“

Láskyplný lev holubičku mlčky jemně objal a ještě řadu dní se pak spolu procházeli savanou, holubička hltala lvovu moudrost a jeho znalost veškerých tajemství vesmíru a lev se zase těšil z přítomnosti holubičky a jejích mnohdy titěrných otázek, které mu zpříjemňovaly jeho vlastní bytí.

 

Zamilované letní šaty

V sobotu dopoledne u mne propukl předletní úklid. Původně jsem jen hledala jedny letní šaty, které v horku ráda nosím na doma. Jsou totiž sytě fialové, takže případné skvrny od ovoce na nich nejsou vidět. Jsou také z jemné mačkané bavlny, takže se moc příjemně nosí, člověk se v nich nepotí a když je vyperu, rychle uschnou. K tomu všemu jsou pohodlně ušité, nikde neškrtí, ani netáhnou a mají dvě vydatné kapsy. Ideální šaty pro horké letní dny.
Probírala jsem svou šatní skříň a uvažovala jsem, které oděvy složím do depozitáře, abych si trochu uvolnila prostor. Nad některými kousky jsem přemýšlela, jestli bych je neměla ze svého šatníku vyřadit už navždy. Přes celou zimu a jaro jsem je neměla ani jednou na sobě, zatímco jiné kousky jsem nosila stále. Obleču si to ještě někdy? Nejspíš ne. Avšak přesto jsem se nemohla odhodlat oděvy sundat z ramínek, poskládat a nacpat do igelitového pytle, který bych pak odvlekla k popelnicím. Vždyť tohle sako ještě vůbec není obnošené! Nebo tahle sukně! Žádné nevypratelné fleky, nikde nic natrženého, švy dobře drží, zip je v pořádku, dokonce ji i bez potíží obleču, takže se ani nesrazila jako některé jiné. Proč bych ji vyhazovala? Protože se mi už nelíbí? To je ale divné uvažování. Nekupuju já si toho oblečení nějak moc?
Dřív jsem oblečení nosila léta, dokud nebylo natolik obnošené, že se už skoro nosit nedalo. Nejdřív jsem si nové šaty brala pouze ke slavnostním příležitostem, u nás doma jsme tomu říkali „na lepší“. Pak normálně do školy. A když už měla sukně vyleštěný zadek, kalhoty vymačkaná kolena, případně nějakou tu záplatu nebo otřepený lem, dotrhalo se to ještě doma na práci. Pokud se ovšem takových kousků dříve nezmocnila babička, aby jim svým krejčovským uměním ještě prodloužila životnost. Ona byla v této disciplíně přebornicí. Našívala nové límečky a manžety místo těch odrbaných, délku příliš krátké sukně nastavila nějakým lemem nebo vloženým pruhem, do úzkých kalhot uměla všít klíny a všechno se to ještě dalo nosit aspoň o sezónu déle. V nejhorším případě se to přešilo na někoho jiného.
Někdy jsem tomu nebyla ráda, protože bych už měla raději oblečení nové. Někdy jsem se ovšem nechtěla oblíbeného kousku oděvu vzdát a žadonila jsem o nové a nové rekonstrukce. To by mě teď ani nenapadlo.
No jo, vždyť já si už nekupuju nové oblečení každý rok, ale dokonce ještě častěji. Nestihnu je ani vynosit a už zase kupuju nové. Co se starým? Vyhazuju je. Jen jednou jsem se osmělila odnést náruč ještě dobrého oblečení z kvalitních látek do second handu za rohem. Paní znalecky probrala všechny mé ještě dobré svršky a s profesionálním úsměvem si odmítla cokoli vzít k prodeji. „Víte, my bereme jen módní věci,“ vysvětlila mi a já se studem hořícími tvářemi prchla s tou náručí zase domů. Už nikdy, rozhodla jsem se pevně. A tak své lehce obnošené svršky vyhazuju. Je to dobře nebo špatně?
Kupuju víc, než spotřebuju, to je jasné.To asi moc ekologické myšlení není, napadlo mne, když jsem igelitku narvanou vyřazeným oblečením pokládala na popelnici před domem. Budu muset začít přemýšlet aspoň trochu jinak, rozhodla jsem se. Doma jsem se hned převlékla do zamilovaných starých fialových letních šatů. Letos si jiné nekoupím.

 


Zasílání časopisu emailem

Objednejte si zasílání elektronické verze časopisu KONZERVATIVNÍ LISTY



Aktuální texty prostřednictvím RSS
Konzervativní listy - texty

Dluhové hodiny

Přihlášení



Starší články

David Floryk - Zasuté kameny

 Zasuté kameny
Deset postav konzervativního myšlení

Portréty deseti osobností západního křesťanského myšlení posledních čtyř století. Lidi z různých míst i časů; osobnosti vědy, politiky, umění i duchovní služby; postavy rozsochaté a nešablonovité jako život sám, muži nejrůznějších profesí a osudů - avšak každý z nich byl tak či onak inspirován křesťanskou zvěstí a stopa, kterou svým životem zanechali ve své době, je patrná dodnes.


Vydal Konzervativní klub v Ostravě, knihu získáte zde:

http://konzervativniklub.cz/vypisclanku.php?id=515

W. P. Younga, Chatrč

W. P. Young, Chatrč

Román „Chatrč“ amerického autora Williama P. Younga se stal v USA bestsellerem. Napínavé líčení osudů rodiny, kterou pedofil připravil o malou holčičku, má dramatické a nečekané rozuzlení. K dostání u běžných knihkupců.

Dan Drápal, Problémy sytých

Problémy sytých
Česko a Evropa v dnešním světě

Dan Drápal jako provokativní myslitel odkrývá překvapující perspektivy krize západní kultury a ohrožení naší civilizace. Odhaluje rozporuplnost současného západního myšlení i to, jak tyto rozpory prosakují v různých oblastech politického a společenského života.

Přes kritický pohled, odhalující kořeny problémů, neztrácí autor naději pro Česko i Evropu.

Vydalo Nakladatelství KMS, knihu získáte v knihkupectví KMS.