Dopomáhá islám k ponáboženštění Evropy?
Při nejrůznějších kulturních střetech a multikulturních konfrontačních výměnách v Evropě posledních let z Vatikánu nejednou zaznělo, že přibyvší muslimští přistěhovalci dopomáhají sekularizované ateistické evropské společnosti ke znovuponáboženštění. Takovými výroky je znám zejména kardinál Touran, vrchní vatikánský funkcionář pro mezináboženský dialog. Popravdě řečeno Evropanům nic jiného ani nezbývá. Ve svých demokratických ústavách se upsali toleranci všech možných náboženství a kultur, a nová převážně muslimská imigrace se jinak než v náboženských termínech se evropskými starousedlíky nebaví. Nenáboženskost nebo atheismus je pro ni nejen zcela mimo mísu, ale i něco nečistého a zrůdného.
Vskutku, náboženskou notu v posledních letech stále nepokrytěji zohledňují, ba akcentují i tradiční evropské konzervativní strany. Tedy ne náboženskou notu ledasjakou, ale - snad i v odezvu xenokulturním vyznavačům islámu - staré dobré křesťanství. Německá kancléřka Merkelová jde tak daleko, že v něm spatřuje tváří v tvář současné hospodářské krizi prostředek k „zetičtění kapitalizmu“. Rovněž francouz-ský prezident Sarkozy se nebál ocenit křesťanské kořeny Francie. Španělští konzervativci v minulých volbách zlanařili katolíky k opozici proti Zapaterovým projektům homosexuálních manželství, zrušení náboženství jako povinného předmětu či usnadnění rozvodových procedur. V Itálii pak Silvio Berlusconi rychle obezřetně couvl se zákonem o odpojení pacientů v komatu od přístrojů...
Sociologům tento fenomén vývoje současné evropské společnosti neunikl a hovoří o ní už jako o „postsekulární“ (tedy kde je sekularismus už přežitý). Připojí se snad i česká politická elita k evropským preludiím na křesťanskou notu? No, to se teda fakt Mirku, Jirko, Vašku, necháme překvapit...
Podle zahraničních pramenů zpracoval Bedřich Jeřábek.
