Obsah

Aktuální číslo

Pravice o své budoucnosti

Napsal Jan Friedlaender

3. listopadu 2016 se v Praze konala konference na téma Budoucnost pravicové politiky. Organizátory byly Wilfried Martens Centre for European studies, Konrad Adenauer Stiftung a TOP AZ, ve spolupráci s českými think-tanky KDP a CEVRO. Počet účastníků lze odhadnout na 200, kapacita sálu byla zcela naplněna.

V prvním bloku

...vystoupili předsedové KDU-ČSL P. Bělobrádek, TOP 09 M. Kalousek a ODS P. Fiala. P. Bělobrádek řekl, že v poslední době odešlo asi 14 % voličů ze středopravicového prostoru, především do ANO, zdá se však, že se nyní jejich část vrací. Příklon středopravicových voličů k ANO je dosti nepochopitelný. Možnosti překonání tohoto stavu vidí Bělobrádek v generační výměně a v oslovení prvovoličů. Je nezbytně třeba zabránit zhroucení institucí liberální demokracie a v tom mohou všechny zúčastněné strany spolupracovat.

M. Kalousek hovořil nejprve o nevyjasněnosti pojmů levice a pravice a o ekvilibristice s těmito pojmy po listopadu 1989, k pravici se hlásily i zcela odpudivé útvary jako Sládkovi republikáni, strany často nebyly na novou situaci připraveny. Odmítl běžný názor, že předlistopadový režim byl levicový. Po jeho pádu pak chyběly středové strany, vzniklo vakuum, jež zaplnilo ANO. Hlavní problém je nyní dosáhnout toho, aby konservativci byli rozhodující silou na naší politické scéně. Demokratický systém politických stran je teď v hluboké krizi, vznikají různé slepence, na nichž participují podivné útvary. Kalousek vidí dvě možná východiska: za prvé vstoupit do vlády, v níž jsou jen demokratické subjekty. Za druhé je pro vítězství ve volbách nutno vytvořit blok parlamentních středopravých stran, což si vyžádá kompromisy programové i personální, a rovněž by zde měl být společný kandidát na presidenta. Nikdy nevstoupit do vlády premiéra Babiše. To by omezilo práva všech, nebyla by to liberální demokracie.

P. Fiala uvedl, že ČR v současnosti čelí sérii krizí, jež řada občanů vnímá jako nebezpečné. Politiku nelze dělat bez programově vymezených politických stran. Je třeba nabízet konkrétní věci a zároveň lidem vysvětlovat, co je to svoboda. Konkrétní výzvou pro pravici je připravit program pro demokracii. Levice není s to změnit systém socialistického byrokratismu a komplikuje otázky naší bezpečnosti. Je třeba reformovat Evropskou unii, odmítnout společnou azylovou politiku, sociální politiku a finance. ODS je demokratická, moderní pravicová strana, která je schopná připravit program demokratického vývoje ČR. ODS vidí tři dilemata: buď využijeme současné konjunktury k investicím, především do vzdělání, nebo ji projíme, buď budeme usilovat o demokracii, nebo o ni přijdeme, a konečně buď budeme pokračovat v naší příslušnosti k euroatlantickému prostoru, nebo se skloníme před Ruskem a Čínou. ODS je pro první variantu.

Následovala diskuse k těmto vystoupením. Jako první vystoupil Bělobrádek; podle něj je společný kandidát kontraproduktivní. Řadě středopravých voličů (pravil 20 %) by bylo proti mysli hlasovat pro kněze, jiným dvaceti procentům pro Kalouska. O předvolební spolupráci lze diskutovat, ale bude s ní spojeno mnoho praktických a personálních problémů. Není teď reálné, aby tu byl jediný silný subjekt. Jediným cílem nemůže být odpor k Babišovi. Ze spolupráce bychom dále neměli vylučovat demokratické levicové strany. V dalších svých vystoupeních zdůraznil Bělobrádek důležitost získání středopravicových voličů pro návrat ke standardním politickým stranám. Musíme se shodnout, jak bránit liberální demokracii s jejím systémem vyvažování. Podle Kalouska by koalice středopravých stran byla důležitým projektem pro demokracii. Jedině spojená pravice má šanci porazit Babiše, tuto rakovinu české demokracie. Babiš znemožňuje normální systém politických stran. Nikdy se nebudeme podílet na oligarchické vládě. Buď proti ní zvítězíme, nebo budeme soutěžit o to, kdo první vleze do oligarchické zadnice. Podle P. Fialy musíme jednat o spolupráci, okamžitě ji vytvořit nemůžeme. Oligarchové jsou nepřátelé, ale je tu také socialistická levice. To je náš dlouhodobý nepřítel. Populisté se snaží brát nám liberálně demokratické hřiště. Musí nám být jasné, zda spojení situaci zlepší, nebo ji ještě zhorší. Bělobrádek na závěr řekl, že věří, že Babiše můžeme porazit, i když se nespojíme.

Druhý blok

...se týkal otázky budoucnosti Schengenského prostoru (SP). V panelu byli Vít Novotný (Martens Centre), Luděk Niedermayer (EPP), Daniel Herman (KDU-ČSL) a Martin Červíček (ODS). Všichni se ve svých vystoupeních vyslovili pro udržení tohoto prostoru a současně připomněli, že je třeba nejen umožňovat volný pohyb uvnitř SP, ale zároveň i střežit jeho vnější hranice. To ovšem zatím příliš nefungovalo, evropská pohraniční a pobřežní stráž musí existovat v dostatečné síle. 1500 mužů Frontexu nestačí. Niedermayer upozornil, že konec SP by byl také konec EU v dnešní podobě, neboť hlavním jádrem Evropy jsou euro a Schengen. Všichni členové panelu se vyslovili pro jednotnou azylovou politiku jakožto naprostou nezbytnost pro zvládnutí migrace. Také by se mělo více investovat do táborů pro uprchlíky. Herman řekl na závěr, že se bojuje ne se silou islámu, ale s naší vlastní slabostí. Je třeba být si vědom svých vlastních hodnot.

Třetí blok

...byl věnován populistickým stranám a jejich vlivu na voliče. V panelu byli Nico Lange (KAS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Martin Kupka (ODS) a Ondřej Benšík (KDU-ČSL). Hlavní otázkou zde je, jak mohou středopravicové strany zabránit nástupu populistických hnutí a stran. Lange vyslovil názor, že populismus vyplývá z napětí mezi globálním a národním. Kupka zdůraznil nutnost pokusit se znovu otevřít témata menší byrokracie, menšího a levného státu a individuální svobody. Podle Benšíka neumí středopravicové strany reagovat na argumenty populistů. Diskuse poukázala na to, že jsme v mediální nevýhodě, je třeba jít za voliči s jejich problémy, srozumitelně je pojmenovat. To získalo všeobecný souhlas. Benšík řekl, že jeho strana k tomu využije velkého množství svých zastupitelů a svých místních organizací. Lange i Kupka upozornili, že češství a evropanství se nesmí rozdělovat. Češství znamená přijímat i kulturu Evropy.

Komentář

Diskuse ukázala, že najít optimální formy spolupráce je problém těžko řešitelný – každé řešení má své citelné nevýhody. To jsou otázky optimální taktiky. Vůbec se však nemluvilo o věcných diferencích. Osobně se domnívám, že problém pravice vs. levice je dnes druhořadý proti konfliktu liberálních demokratů nejen s oligarchy, ale i s dejme tomu národně konzervativními silami (jak je média a částečně už i levice ústy premiéra mylně nazývají, pozn. red.), spolupracujícími s dědici nacismu a komunismu. Proto vítám Bělobrádkův názor, že je třeba spolupracovat i s levicovými demokratickými stranami. Tento rozpor, podle mne hlavní, se projevuje především ve věcech zahraničně politické orientace ČR. A právě jedna ze středopravých stran, totiž ODS, požaduje zrušení řady unijních agend, bez nichž Unie ztrácí smysl. Jiskřička naděje je snad přítomná v příspěvku bezpečnostního analytika ODS p. Červíčka, který se, na rozdíl od předsedy strany, jednoznačně vyslovil pro společnou azylovou politiku. Snad jej strana nakonec poslechne.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.