Vážení čtenáři,

listopadové číslo KONZERVATIVNÍCH LISTŮ přichází zase jednou s jistým zpožděním, za které se omlouváme. Když pomineme texty z tématu měsíce, které se věnuje ohlasům na výsledek presidentských voleb v USA a jejich rozboru, zůstáváme tentokrát ze značné části na domácí půdě: výměna ministra zdravotnictví, úvahy o spolupráci ODS a TOP 09, ještě reflexe dění kolem udílení – resp. neudílení státních vyznamenání, nebo nadčasovější ekonomická úvaha napsaná (a nikdy nepublikovaná) v období vlády Petra Nečase. A nejen to.

Jednou z událostí posledních týdnů je vznik politické strany Realisté, kterou representuje zejména pan Petr Robejšek. Z toho co je zatím známé, se toho nedá mnoho říct. Opakované zdůrazňování paretovského principu (80% výstupů je dominantně ovlivňováno 20% vstupů...) však budí dojem, že je zde povyšována metoda na hodnotu o sobě. Kromě toho, o jednom z mnoha způsobů, jak může stát přistupovat špatně k řešení problémů, se říká „Máš problém? Zřiď úřad!“. A v naší zemi jako by navíc platilo: „Máš problém? Založ stranu!“.

Následující téma určitě nepatří mezi častá, přesto nás zaujalo. Jde o text „Vězni dostanou kondomy zdarma, stát tím chce zabránit šíření HIV“ (iDNES.cz, 15. listopadu 2016). Neodvažujeme se spekulovat, co vše informace, kterou článek svým titulkem podává, může znamenat či dokonce znamená... Nicméně, zaujala nás zejména úplně poslední věta textu: „Obecně jsou mezi HIV pozitivními nejvíce zastoupeni muži mající sex s muži, pracovníci a pracovnice v sexbyznysu, injekční uživatelé drog, ale i heterosexuálové.“ Snad autorovi (značka fer) křivdíme, ale z toho, jak je věta ve svém konci sešroubovaná, bychom si tipnuli, že původně zněla prostě takto: „Obecně jsou mezi HIV pozitivními nejvíce zastoupeni muži mající sex s muži, pracovníci a pracovnice v sexbyznysu a injekční uživatelé drog.“ – a z nějakého důvodu bylo nezbytné ji doplnit... a v tom okamžiku zvítězilo něco mezi leností a nedbalostí a v důsledku toho nedošlo k celkovému potřebnému přestylizování. Nebo – to je samozřejmě ta lepší varianta – má jen fer obecné potíže se stylem.

Jak jsme naznačili, výměně ministra zdravotnictví se v tomto čísle věnujeme v samostatném textu – zbývá v tomto kontextu pojednat odchod ministra Dienstbiera. Celkově: je to samozřejmě dobrá zpráva. Škoda jen, že nebyla vyměněna i paní ministryně Marksová. Ať je již ale důvod odvolání Jiřího Dienstbiera z vlády jakýkoli, je zjevné, že on sám si neumí představit žádný jiný, než spiknutí. Neumí si představit, že premiér Sobotka zkrátka není nadšen z neomarxistické nové levice – ne snad proto, že by mu nějak bytostně vadila (jako třeba nám, konzervativcům), ale proto, že vidí její prachmizerný volební potenciál. V tomto smyslu připomínáme: neposlouchejte, co říkají – dívejte se na to, co dělají. Ano, samozřejmě že i když předseda vlády vyprovodil pana Dienstbiera a i kdyby dal vale paní Marksové, náš volební hlas nezíská. Ale získá starou levici. Je nutně promoskevská? Nikoli. Stále vzpomínáme na pana Battěka a věříme, že si nemalá část sociálních demokratů uvědomuje, třeba jen podprahově, že bolševici vždy v první řadě zakroutili krkem všem svým souputníkům na socialistické levici – čili že oni by byli první na ráně. A co víc: odhodlaný odborář není pro tuto zemi zdaleka takovým nebezpečím, jako zapálená genderová feministka.

Pokojný Advent!