Obsah

Aktuální číslo

Editorial

Napsal Vox Occidentis

Vážení čtenáři,

toto číslo je skutečně velmi štíhlé. Ta vedra zřejmě nějak vysušila konzervativní kalamáře. Do příště se ale polepšíme.

Co čekat od elit?

Nedávný rozsáhlý průzkum londýnského Chatham House odhalil rozšiřující se názorovou propast mezi evropskými „elitami“ a „obyčejnými lidmi“.

Zjištěn byl obzvláště velký rozdíl v otázce migrace, kde si 56 % dotázaných obyčejných lidí přeje zcela zastavit migraci z muslimských zemí. Příslušníci elit, kteří mají enormně velký vliv na veřejné dění, sestávají hlavně z politiků, novinářů, podnikatelů a těch absolventů (většinou) humanitních fakult, kteří se angažují v tzv. neziskového sektoru. Tato informace je v souladu s celkovou politickou situací v mnoha rozvinutých zemích, kde je dominujícím problémem odtržení tradičních politických stran od převládajícího mínění voličů. Někdy je tento problém dokonce vykládán jako konflikt mladších a více vzdělaných s těmi méně vzdělanými a většinou i staršími.

Háček je ovšem v tom, že zejména mnohé ozvěny z praxe, doložené i odbornými průzkumy, ukazují, že současné systémy vzdělávání nepodporují kritické myšlení. Například americká výzkumná firma PayScale Inc. uvedla, že 50% zaměstnavatelů si stěžuje, že absolventi vysokých škol nejsou připraveni pro zaměstnání, protože nemají potřebnou schopnost kritického uvažování. The Wall Street Journal provedl následně své vlastní šetření mezi dvěma sty nejprestižnějších vysokých škol a univerzit. Potvrdil u více než poloviny škol, že nejméně třetina studentů v posledních ročnících tuto základní schopnost postrádá. Nejsou schopni provést souvislé zdůvodnění, zhodnotit kvalitu důkazů v dokumentu nebo interpretovat údaje v tabulce. Není moc důvodů, proč by v tomto ohledu měla být situace u nás lepší.

Zajímavý poznatek přinesl také nedávný americký průzkum harvardské univerzity: 33 % mladých ve věku mezi 18 a 29 lety podporuje socialismus. To jen potvrzuje mnohá zděšení našich rodičů, že se jim jejich děti vrací po studiích z předpokládaně kapitalistické Ameriky jako přesvědčení levičáci. Křiklavou ilustrací tohoto všeobecného stavu pak je, když se berlíňané před časem začali opájet obrovitým neónovým nápisem umístěným na zbytcích neblahé socialistické zdi, kdysi rozdělující město na dva světy, který hlásal: CAPITALISMUS KILLS LOVE. Jak moc se to propána liší od dřívějších transparentů, kázajících, že socialismus zvítězí?

Ať je někdy tak, či zase onak, biologické hodiny nakonec vždy zajistí, že vládnoucí elity jsou vystřídány mladší generací. Máme se tedy podle uvedených trendů na co těšit. Nezbývá než doufat, že ona část mladších elit, vybavená dostatečným kritickým myšlením, si najde poučení v jiných, než jen všeobecně předkládaných informačních zdrojích. A že se poradí s historií, s příklady podobných zkušeností se socialismem a jejich výsledky. K tomu bychom jim rádi svou prací v Konzervativních listech byli nápomocni.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.