Aktuální číslo

Negativní volba

Napsal Jan Kubalčík

V pořadu ČT24 Události Komentáře se v pondělí 15. ledna vyjádřil takto na adresu pana Drahoše pan Jakl: „Pro mě to je naprosto neznámý člověk a neumím si představit, že bych byl natolik motivován, abych zved zadek a šel k volbám a volil někoho, o kom opravdu nic nevím, jenom proto, že někoho nemám rád. Takhle není možný se chovat ani v životě: přece si nevemu za manželku tuhletu spolužačku jenom proto, že nemám rád jinou. To je dost hloupé.“ (zdroj, část Boj o hrad, čas 37:30). Pan Jakl není zdaleka osamocen – stačí nahlédnout např. do vydání inernetového deníku Neviditelný pes z 18. ledna. Dovoluji si nabídnout několik inspirovaných poznámek.

Předně, tohle by se mělo vysvětlit všem těm, kteří, počínaje nejpozději vyhlášením výsledků prvního kola, rozesílají do všech světových stran materiály kritické k panu Drahošovi (často se jedná o vyloženou špínu, zejména co do formy, ale nezřídka i co do obsahu...). V naprosté většině z nich není nic pozitivního o panu Zemanovi. Jejich autoři se tedy zjevně snaží sugerovat myšlenku, že je nutné zavrhnout pana Drahoše a tedy, v důsledku, že je třeba volit pana Zemana (a pokud jej volit nechcete, tak k volbám ani nechoďte...). Ne proto, jak je pan Zeman sám skvělým kandidátem, ale proto, jakým ďáblem je pan Drahoš. Pan Jakl by možná měl autory i všechny, kteří tyto materiály rozesílají, pokárat. Je to přece dost hloupé.

Kromě toho, je zajímavé, jak rychle ta špína vyplavala a kolik jí je. Dá se podle toho usuzovat, že byla vyrobena předem – patrně ve více variantách. Ostatně část byla k mání již před prvním kolem, byť v nesrovnatelně nižší intenzitě. Jak je, u všech všudy, možné, že pisatelům pan Drahoš nevadil jako předseda Akademie věd – vždyť je-li skutečně takovým nepřítelem všeho našeho lidu, za jakého jej autoři zmíněných materiálů vydávají, a jsou-li tito autoři skutečně takovými obránci tohoto lidu, za jaké vydávají sebe, museli by již dávno proti jeho angažmá v čele slovutné instituce hlasitě protestovat. A nic. Divné, ne?

Dále, pan Jakl dělá, jako kdyby „volba nejmenšího zla“ byla v této zemi čímsi zcela neznámým. Opak je přitom pravdou – jak je všeobecně známo. Mnoho voličů, řečeno slovy příměru pana Jakla, je zvyklých běžně vzít si za manželku nikoli tu spolužačku, kterou opravdu milují – od které však prý nelze mnoho čekat, ale tu, která se jim mezi těmi škaredými přece jen zdá aspoň trošku hezká, zato je ale mezi těmi, které dohazovači vychvalují.

Každý příměr, i ten sebelepší, vždy nějak pokulhává. Pan Jakl však srovnal skutečně zcela odlišné vesmíry. Ano, v běžném životě si opravdu „nevemu za manželku tuhletu spolužačku jenom proto, že nemám rád jinou“. V běžném životě se totiž v dané chvíli nemusím ženit vůbec, popř. si mohu vzít za manželku děvče, které nepatří mezi mé spolužačky (tedy, bude-li mě chtít...). My jsme však v situaci, kdy se buď můžeme na výběru presidenta podílet, nebo nám jej jiní přidělí bez našeho přičinění. To se opravdu s manželkami v běžném životě nestává. Někdo z těch dvou pánů, kteří postoupili do 2. kola, prostě presidentem bude.

U pana Zemana tedy vidím za ta léta, že těch pár pozitivních stránek je spolehlivě zabito neskutečným množstvím lží, faulů a mstou motivovaných mocenských manipulací, partou, z níž nejviditelnějším (leč zdaleka ne nejnebezpečnějším...) je pan Ovčáček, a servilitou vůči kremelským pánům a rudým mandarínům. U pana Drahoše toho, skutečně, nevidím mnoho – a je to chyba, samozřejmě, a proto jsem jej také v prvním kole nevolil. Pan Drahoš však veřejně působil a pokud by byl horší, než pan Zeman, nepochybně by se to za ty roky muselo nějak projevit i v čele takové od politiky relativně vzdálené instituce, jako je Akademie věd. Laťka je strašně nízko – být horší, než pan Zeman, to už chce podat nějaký výkon! O tom by se přece vědělo.

Kromě toho, některé z těch několika málo pozitivních rysů pana Zemana lze nalézt i u pana Drahoše – typicky, pokud je mi známo, kladný vztah ke státu Izrael. No a co se týká asi nejfrekventovanějšího tématu probíhající štvavé kampaně proti panu Drahošovi, tedy otázky (muslimské) imigrace: ano, pan Zeman je v této věci podstatně přímočařejší, nebere si servítky, má v řadě jednotlivostí pravdu (a v lecčem se v rámci této otázky také mýlí...) a pokud nějak rozlišuje (např. mezi ekonomickými migranty a válečnými uprchlíky), dává to do velké závorky nebo to rovnou umě skrývá. Většinou hovoří tak, aby každý, kdo chce pochopit, pochopil: My je tady nechceme! A je jedno, kdo to je, odkud je a proč je tady. To je přesně to, co jistá část veřejnosti chce slyšet – ani o chlup víc, ani o chlup méně, jen žádné pochybnosti. Pan Drahoš hovoří zjevně tak, jak je zvyklý, tedy uhlazeněji než pan Zeman, a svým rozlišováním se nijak netají – což pochopitelně budí dojem jisté váhavosti až nerozhodnosti. A v určitém ohledu se jistě může mýlit (jsem však na druhé straně nakloněn věřit tomu, že při klidné věcné debatě by se ledacos vyjasnilo a panovala by větší shoda, než by se zpočátku zdálo možné...). Co je však na celé věci nejdůležitější: president, ať už jím bude pan Zeman nebo pan Drahoš, má na danou záležitost minimální vliv. Dokud se budeme pohybovat v rámci dnes platné Ústavy, hlavním hráčem je a bude vláda. Takže i kdyby pan Drahoš skutečně měl všechny ty apokalypticky podávané názory, což není vůbec jasné, a tyto podsouvané názory skutečně byly tak strašně zhoubné, což v řadě případů také není vůbec jasné, nebyl by to pro mě rozhodující argument při volbě presidenta. Ostatně je vcelku zajímavé pozorovat, jak z těch samých kruhů zaznívá, že pan Drahoš žádné názory nemá, resp. že tyto názory nejsou známy, i prudká kritika jistých (domněle tedy neznámých) názorů. Nu vot, dialektika...

V neposlední řadě se musím ptát, co pana Zemana, nebo jeho okolí, žene do obhajoby presidentského úřadu přes zjevnou skutečnost opravdu špatného zdravotního stavu. Každý, kdo není zcela zaslepen, vidí, jak na tom zdravotně současný president je. Motiv k pokračování musí být velmi silný a zkušenost napovídá, že nebude positivní. Pan Zeman přitom příležitostně (např. při vyzvedávání korunovačních klenotů...) budí až lítost. Zdá se však, že on sám není soudný a/nebo jeho okolí je zcela nelítostné.

Sečteno a podtrženo: budu volit ve 2. kole presidentské volby pana Drahoše. Ano, bude to volba negativní – budu jej volit hlavně proto, že si skutečně hodně nepřeji, aby Ústava sloužila dalších pět(?) let za trhací kalendář, nadále slýchat a vídat pana Ovčáčka, zírat na to, jak pod hradními křídly naše policie zasahuje proti našim občanům v zájmu čínských komunistů, kroutit hlavou nad nejvyšším představitelem mé země, který se na jedné straně holedbá podporou pana Trumpa ale na straně druhé vystupuje pro zrušení sankcí proti Rusku (které jsou prý bezvýznamné – tak bezvýznamné, že pan Putin o jejich zrušení stojí převelice...) a nad spoustou dalších „drobností“, kvůli kterým jednoho polévá stud a dostavuje se neodbytný pocit trapnosti. Vůbec mi to nepřijde hloupé.

Autor je předsedou Konzervativní strany.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.