Aktuální číslo

Padouch je hrdina?

Napsal Václav Komora

Naši liberálové a jimi ovládaná masmédia začasté odvádějí pozornost svého voličského publika k vedlejším nebo zástupným otázkám, nejspíše aby tak zakryli svou neschopnost poukázat na zásadní problémy a zrale jim čelit. V současnosti je to ve veřejnosti křiklavě patrné na pokleslém tématu červených trenýrek. Nyní ho ovšem začala využívat i protistrana a obě tak společně vodí povrchně rozčilený dav sem a tam, jako býka v aréně. Ten bulvární symbol, založený na pubertálním humoru, je natolik zmatený a mnohoznačný, že vyhovuje ideálně všemožným manipulacím mínění ve prospěch chaosu.

Jsou však i závažnější zástupné otázky, které se přetřásají zdánlivě seriózně před veřejností místo těch podstatných. Je například skutečně tak důležité, že navrhovaný předseda vlády byl registrovaný jako agent StB, jak se často uvádí na předním místě námitek proti jeho osobě? Není totiž mnohem důležitějším faktem, že byl nejen komunistou, ale dokonce vzhledem ke své vysoké pozici vedoucího výsadku PZO v zahraničí tzv. nomenklaturním komunistickým kádrem? Tedy vybraným a prověřeným komunistou s předpokladem postupu do dalších vyšších stranických pozic. Tyto stranické kádry byly přeci hlavní oporou komunistického režimu, který řídil svou StB jako hlavní nástroj totalitárního útlaku společnosti. Je tedy navýsost podivné, že nálepce agenta/donašeče je dáván větší význam, než vyšší roli a podílu na represivní moci.

Navíc vzbuzuje pochybnost i sama ta podivná registrace agenta StB – u takového důležitého ekonomického funkcionáře režimu a ještě na pozici v zahraničí. Z mnoha zveřejněných archivních případů a historických publikací lze reálně spekulovat, že by takový člověk byl přednostě s nejvyšší pravděpodobností informačně vytěžován nadřízenou sovětskou agenturou KGB a národní registrace u jí podřízené StB mohla být jen krycí, a možná dokonce záměrně poloprázdnou, slupkou pro vysvětlení jeho některých podezřelých aktivit a styků. O tom se samozřejmě v našich archivech nedovíme nic.

Podobné osobní škraloupy bývalých vysokých režimních kádrů jsou u nás zamlčovány a zamlžovány notoricky. V popřevratové éře jsou tímto postupem mediálně chráněni nesčetní politici a jiné veřejné osoby. A naopak je dokonce v médiích vyzdvihován třeba případ zastřeně bývalého důstojníka StB, tedy nikoli jen pouhého agenta, který se stal vysokým manažerem světové softwarové korporace – která mimochodem propaguje socialistickou světovládu a v USA financuje velkou televizní stanici ještě více nalevo od CNN. Nebo je v médiích vytvářena jakási aureola bývalému důstojníku StB/KGB, který za studené války pronikl a působil v americké CIA. Těch případů je více a zdá se, že systematicky formují mínění veřejnosti ve směru, že technicky skvělý amorální padouch je vlastně hrdinou naší relativistické doby. Slouží to ke zmizíkování odpovědnosti bývalého režimu za tisíce našich zabitých a milióny zničených životů.

Jenže dějiny ještě neskončily.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.