Dívat se do tváře pronásledovatele
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 7:59
- Napsal David Floryk
„Mučedníci, tito naši bratři a sestry ve víře, které si dnes s vděčností a úctou připomínáme,“ řekl papež Jan Pavel II. v květnu 2000 v římském Koloseu při vzpomínkové ekumenické slavnosti na počest křesťanských mučedníků minulého století, „představují velkou fresku křesťanského lidu 20. století. Je to freska evangelijních blahoslavenství, prožívaných až do prolití krve.“
Manželství a rodina – ideologie a realita
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 7:54
- Napsal Dan Drápal
Každá společnost má nějakou ideologii. Pod ideologií mám na mysli soustavu názorů na člověka, společnost a svět jako celek. V některých zemích – zejména v diktaturách – můžeme pozorovat ideologie dvě (a možná i více). Čtyřicet let svého života jsem prožil pod vládou KSČ a domnívám se, že zejména v posledních patnácti letech před sametovou revolucí se dala poměrně dobře definovat jak oficiální komunistická ideologie, tak ideologie, kterou můžeme klidně nazvat mainstreamovou, byť šlo o ideologii nepsanou a neoficiální. Oficiální ideologie hlásala, že komunistická strana má vždy pravdu a obyvatelstvo tento fakt radostně uznává, což potvrzuje každé čtyři roky ve „volbách“, které byly, jak se kdysi ještě v oné době vyjádřil Jan Sokol, „kontrolou buzerability obyvatelstva“. Mainstreamová ideologie ale už tehdy hlásala, že každý má právo na svůj názor. Na tom jsme se naprosto většinově shodli ještě jako gymnasisté pár let před vpádem „spřátelených armád“ v roce 1968. Oficiální ideologie hlásala, že všichni radostně pracujeme na budování socialismu; mainstreamová ideologie říkala (hlásat nemohla), že kdo nešidí stát, okrádá rodinu. Existovaly skupiny obyvatel, které nevyznávaly ani oficiální, ani mainstreamovou ideologii, ale byly okrajové (např. aktivní křesťané).
Národní park Šumava – spor o koncepci či obraz kulturního úpadku
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 7:46
- Napsal Čestmír Hofhanzl
Přinášíme tři kapitoly ze zatím poslední knihy autora, který z vlastní zkušenosti, vhledu odborného i politického, popisuje snahy o rozvrácení strategického území Národního parku Šumava. Kromě v tomto čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ zveřejněného textu J. R. Nyquista je to další příspěvek k debatě, kterou by bylo pro idealisty možné shrnout do otázky, zda je zde člověk pro životní prostředí či životní prostředí pro člověka, a pro cynické pragmatiky, jak nejúčinněji zneužít idealistů, kteří pro samotné páchání dobra nechtějí ani vidět, ani slyšet...
Redakce
Neodolatelný neomarxismus
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 7:39
- Napsal Jiří Fuchs
Když sv. Jan Pavel II. v reakci na ideově-politický kurz EU konstatoval, že máme co do činění s novou, skrytější a zákeřnější ideologií Zla, která staví lidská práva proti člověku, neudělalo to velký dojem ani na katolíky. Když Benedikt XVI. v téže souvislosti mluvil o diktatuře relativismu a sebenenávisti Západu, nejhlučněji mezi českými intelektuály reagoval neomarxistům blízký Václav Bělohradský. Ten ve stylu potrefené husy ujišťoval, že není vlastencem Západu, protože nezná v dějinách větší katastrofu, než je existence heterosexuálního bílého muže.
Nepodstatná kontrarevoluce
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 7:34
- Napsal Jan Kubalčík
V ruske státní televizi Rossija 1 byl odvysílán jakýsi „dokument“ o údajně odtajněných stránkách dějin Varšavské smlouvy, s pro nás podstatnou pasáží o srpnové invazi z roku 1968 – prý zde řádila kontrarevoluce, a tak... Zaznamenal jsem různé reakce, nejvíce mě zaujalo ohrazení se, ze jde o lež: žádná kontrarevoluce v tehdejším Československu neprobíhala. Proto byla invaze špatná.
Další články...
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
