Editorial

Vážení čtenáři,

tématem měsíce je opět imigrace. Nicméně, situace je komplexní. Vedle destabilizujícího přílivu ekonomických migrantů z Afriky je zde stále Islámský stát terorizující každého, na koho dosáhne, a „generující“ tak další masu lidí v pohybu. Kromě toho kolabuje Řecko. A (zatím stále „pouze“) hybridní válka Ruska proti Ukrajině stále pokračuje. A všechno souvisí se vším.

Řecko je jednou z hraničních zemí Schengenského prostoru, navíc v těsném sousedství destabilizovaných regionů, a jeho neřízené zhroucení by mělo – z hlediska nelegální migrace – fatální důsledky. Kromě toho nelze přehlédnout vazby Kremlu na stávající řeckou politickou representaci, ani čínské ambice (o kterých jsme se již v KONZERVATIVNÍCH LISTECH zmiňovali). V tomto kontextu je také třeba číst i zprávy, jako „Člen EU Kypr nabídl Rusku letecké a námořní základny“ (Echo24.cz, 9.2.2015).

Západ je ve smrtelném ohrožení, o tom není pochyb. Není to poprvé, ani naposledy. Tedy, doufejme, že to není naposledy, neboť v tomto smyslu je ve stejné situaci jako Izrael: jeho nepřátelé si mohou dovolit kolik porážek chtějí – Západ však ani jedinou, byla by zároveň porážkou (nadlouho) poslední. Tedy, ne že bychom se obávali totálního zániku – podobně jako po pádu Říma by však byla civilisace zahnána do podzemí na mnoho generací a odtam by musela být znovu vybudována. Nakonec, kdyby už k tomu došlo, žádná katastrofa by to obecně nebyla. Ale byla by patrně provázena mnoha osobními tragédiemi. Zkrátka, není na místě si něco takového přát – naopak je nutné pokusit se takovému vývoji zabránit (a případně podlehnout s vědomím, že jsme udělali vše, co jsme udělat mohli...). Co je tedy třeba dělat? Zejména obnovit vládu zákona. Je-li např. nějaká migrace nelegální, pak je třeba vůči ní podle toho postupovat a takové migranty zkrátka vracet. Jinak pojem „nelegální“ můžeme přestat používat (což je pochopitelně ten nejmenší důsledek...). Probudit živou loyalitu lidí k Západu. Tedy např. okamžitě zastavit produkci nejrůznějších ataků proti přirozeným institucím, zejména proti rodině, nebo přestat omezovat svobodu slova. Prohlubovat spolupráci uvnitř Západu. Tedy dnes a tady dohodnout volný obchod – přijmout TTIP. Nezaměňovat nástroje a cíle. Např. EURO není cílem, ale nástrojem. Cílem je co nejsnadnější spolupráce mezi zeměmi Západu. Je-li této spolupráci EURO v konkrétním případě na překážku, nelze z něj dělat modlu. Konkrétně: nechme (konečně) Řecko odejít z eurozóny.

Tak by se dalo pokračovat. Co je nezbytné také reflektovat, že nemáme příliš mnoho času. Pokud se nám akutní hrozby nepodaří odvrátit, chaos se bude šířit. A až dosáhne určitého kritického stupně, dostaví se synergické efekty: Kreml obsadí Pobaltí. The world is changed, I feel it in the water, I feel it in the earth. I smell it in the air.

Přejeme pokud možno příjemně prožité prázdninové měsíce, ideálně s KONZERVATIVNÍMI LISTY.

 

 

 

Ekonomičtí migranti vs. uprchlíci

Jak už to tak žel Bohu s ožehavými tématy bývá, veřejná debata se omezuje na dva extrémní postoje: přijímejme „kde koho“, nepřijímejme nikoho. Kdo, pokud možno hlasitě, nezastává jednu z těchto radikálních posic, není prakticky slyšet. Přitom obě polohy jsou nešťastné, těžko říct, která větší měrou. Znovu a znovu se ukazuje, jak je nutné rozlišovat. A to přesto, že je to mnohdy komplikované. V tomto případě rozlišovat mezi ekonomickými migranty a uprchlíky. Nerozlišují ti, kteří pokřikují „Čechy Čechům“, ani ti, kteří chtějí „nácky vyměnit za uprchlíky“. Není divu, že se v Brně primitivové z obou táborů málem poprali... Dalším příkladem ne-rozlišování je „Blok proti islámu“ – jak je vidět, o islám jim jde také, ale zdaleka ne jen o něj: uprchlíky zde nechtějí, ať je to kdo je to.

Při jisté míře zjednodušení lze říct, že ekonomičtí migranti v těchto dnech připlouvají ke břehům Evropy z afrických zemí. Pokud není naším cílem rozvrat našich společenství, je nezbytné je navracet zpět. Lze v tom uspět? Australská a španělská zkušenost říkají, že ano. Kromě toho, v dlouhodobé perspektivě, je tato strategie nezbytná i pro zachování možnosti zlepšení podmínek v zemích jejich původu: vždyť na cestu se vydávají ti statisticky akčnější, šikovnější, podnikavější. Akceptací jejich emigrace do Evropy bychom zkrátka tyto země připravili o podstatný lidský kapitál. Co pro ně můžeme udělat? Je třeba zlepšit jejich podmínky v místě, aby rozdíl mezi tím, jak se žije „tam“ a „tady“ nebyl tak propastný – tedy takovým způsobem, aby motivace pro odchod nebyla tak vysoká. (I zde je ale třeba rozlišovat: Afrika je obrovský kontinent a poměry na něm nejsou ani zdaleka homogenní...) Jistě lze uvažovat o přímých zásazích ve prospěch vlády práva, tedy o zajištění práva na život a soukromý majetek... což by vyžadovalo zřídit a udržet správu... de facto nějakou formu neokolonialismu. Ale i bez tohoto dnes politicky velmi obtížně průchodného konceptu lze podniknout něco účinného: zrušit cla, nabídnout africkým zemím volný obchod... a zrušit (zejména zemědělské) dotace. Jistě by takový krok nebyl krátkodobě bezbolestný, ale dlouhodobě by znamenal, že se významně omezí příliv afričanů do Evropy. Je třeba vidět celou věc v reálné perspektivě: zaplaví-li desítky milionů ekonomických migrantů z afrických zemí Evropu, bude už zcela lhostejné, jak to bude s dotacemi a cly...

Při jisté míře zjednodušení lze říct, že uprchlíci k nám v těchto dnech téměř nepřijíždějí – tedy, v porovnání s přívalem valícím se přes Středozemní moře do Itálie... Živoří v utečeneckých táborech na Blízkém východě, popř., pokud se do nich nestihnout dostat včas, umírají. Měli bychom se vynasnažit pomoci tolika z nich, kolik zvládneme. Muslimové mají po ruce své souvěrce – křesťané nemají nikoho, „jen“ nás. Jsme jediní, kdo jim může pomoci – a protože jsme jediní, máme povinnost to udělat. Tak prosté to je. Protože politici touží po hlasech, je třeba jim hlasitě sdělovat, že toto přesvědčení je ve společnosti živé, že za nabídnutou pomocnou ruku blízkovýchodním křesťanům nebudou „odměněni“ volební porážkou – a to tím spíš, že spolky jako „Blok proti islámu“, vědomy si téhož, sugerují pravý opak. Nedělejme si iluze, kdyby takový správný krok jistojistě znamenal volební porážku, učiní jej tak jeden politik ze sta... Konzervativců je zkrátka v naší politice žalostně málo. To lze také změnit – v dlouhodobé perspektivě vlastně i ku prospěchu blízkovýchodních křesťanů.

 

 

 

Vymírání a jeho důsledky

Neznám nikoho (soudného), kdo by tvrdil, ze imigrace je nutná… O to víc mě zarazilo, když jsem v textu Miloše Kubánka „Imigrace a mýty o vymírání“ (Neviditelný pes, 9.3.2015) viděl, jak se autor, mimo jiné, pokouší vyvrátit právě tuto tezi. Prý se v mediálních komentářích objevují tvrzení, že „...Evropa v důsledku nízké míry porodnosti ‚vymírá‘ a lze ji zachránit pouze přijímáním imigrace ze stále početnějšího rozvojového světa.“. Asi jsem něco přehlédl – tedy co se druhé části výroku týká. Nicméně, právě tuto tezi se rozhodl autor sporovat a to v obou jejích částech: „Pochybné je nejen tvrzení o ‚vymírání‘ Evropy, ale i závěr, že je pro ni masová imigrace nezbytná a zachrání ji.“ Já, neboť mi připadá příliš fantastické, že by někdo vážně kázal o nutnosti imigrace, se přidržím zejména toho „vymírání“.

Číst dál...

Imigrace, Evropa a Rusko

V dobách studené války podporoval Sovětský svaz různé neziskové organizace na Západě s cílem oslabit západní společnost a vyvolávat v západních zemích nestabilitu, která měla pomoci prosazování zájmů Sovětů. Dnes se podobná situace možná opakuje a Kreml podporuje skupiny, které se snaží rozvrátit jednotu Evropy, spojenectví Evropy s USA a vystupují jako „obránci“ lidu před islámem a imigrací.

Číst dál...

Bilance diskuse o imigraci

Pochopitelně není v mých silách přečíst všechny články o imigraci, které se objevují v papírových i internetových médiích. Diskuse o imigraci probíhá na mnoha rovinách – a je velice živá. Na jedné straně jsou nadšenci, kteří jsou přesvědčeni, že bychom měli pomáhat všem, kteří se plaví přes Středozemní moře do Evropy. Svůj postoj zdůvodňují buď morálně (máme morální povinnost pomoci všem chudákům, kteří do Evropy proudí), nebo prakticky (Evropa vymírá a úbytek obyvatelstva je třeba někým nahradit; proto se nám běženci z Afriky vlastně hodí). Praktická zdůvodnění na tomto konci spektra jsou ovšem mnohem méně početná než ta morální.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.