Vítězný únor

Podrobnosti

Zveřejněno 28. 3. 2016 23:00

Napsal Tomáš Pecina

Tolik pokrytectví aby jeden pohledal. Komunistická strana Čech a Moravy se oficiálně přihlásila k “revolučnímu odkazu” Února '48 a naši demokrati mají rojení, snad aby si nikdo z voličů neuvědomil, jaká jsou fakta.

K revolučnímu odkazu komunistického převratu se svými činy, když ne slovy, přihlásily všechny polistopadové strany, s čestnou výjimkou Konservativní strany a Koruny české.

Onen převrat se totiž neodehrál v únoru 1948, to už byla jen tečka za větou: důležité změny proběhly okamžitě po skončení 2. světové války v Evropě, a správnější než o Vítězném únoru by tedy bylo hovořit o Vítězném květnu, kterým byl na našem území nastolen odporný, národně socialistický režim, který si v ničem nezadal s režimem protektorátním; jen jeho vykonavatelé a oběti si vyměnili místa. A k “výdobytkům” tohoto nedemokratického režimu se hlásí všichni, co jich kdy v polistopadovém parlamentu bylo – nemohou jinak, jejich voliči totiž českou formu nacismu vyznávají dodnes.

Na konsensu, že komunistická strana půjde “od válu”, ale křivdy, které spáchala, se budou napravovat pouze v malé míře a přísně selektivně, stojí celý polistopadový režim. Nebo se mýlím? Přesvědčte mě!

Byl tu snad jediný relevantní politik, který by požadoval vrácení majetku ukradeného v r. 1945 podnikatelům během tzv. znárodnění, fakticky ovšem konfiskace rozhodující části československého průmyslu?

Který by trval na tom, aby dostali zpět svůj neprávem zabavený majetek vyhnaní sudetští Němci?

Který by chtěl vrátit konfiskovaný majetek hlubocké větvi rodu Schwarzenbergů?

Nebo který by brojil za právo emigrantů dostat zpět nemovitosti, které v Československu zanechali a které propadly státu a byly za symbolickou cenu přenechány privilegovaným občanům?

A který by odmítl Benešovy dekrety nejen v rhetorické a deklamativní rovině, ale chtěl skutečně napravit bezpráví, které zakotvovaly?

Ne, takový politik tu nebyl ani jeden, takže pohoršuje-li se dnes kdokoli nad drzostí komunistické strany, která se hlásí k Únoru, měl by si napřed zamést před vlastním prahem. Protože únor 1948 byl jen posledním hřebíčkem do rakve československé demokracie, z historického hlediska prakticky bezvýznamným.

Se souhlasem převzato z blogu slepeckahul.pecina.cz.