Jeroným Klimeš: Křesťanství, vztahy a sex

Podrobnosti

Zveřejněno 23. 8. 2016 19:27

Napsal Dan Drápal

Nejnovější kniha známého českého psychologa Jeronýma Klimeše nese podtitul „Na útěku od sebe k tobě a od tebe k sobě“. Trochu to připomíná hořký anglický bonmot: „Manželství je zvláštní instituce. Ti, kteří jsou vně, chtějí dovnitř, a ti, kteří jsou uvnitř, chtějí ven.“ Jenže tento poněkud cynický výrok už u nás přestává platit, a pravděpodobně přestává platit už i v Anglii. Dnes je stále více těch, kteří dovnitř nechtějí. Ono totiž vybudovat dobré a funkční manželství je docela dřina a je to velice riskantní podnik. Jeroným Klimeš je nejen vtipný, ale i realistický, a v průběhu své knihy na to opakovaně upozorňuje.

Přesto je jeho kniha povzbudivá. Ukazuje totiž cestu, jak se vyhnout nejrůznějším vztahovým karambolům. Je znát, že Jeroným Klimeš v průběhu svého osobního i profesního života posbíral obrovské bohatství zkušeností. Nicméně tyto zkušenosti by samy o sobě nestačily na to, aby napsal tuto užitečnou knihu. Jeroným Klimeš je katolický křesťan, který dokáže čerpat jak z Bible, tak z církevní tradice. Evangelikály upozorňuji předem, že ne se všemi Klimešovými přístupy budou souhlasit. (Ostatně ani katolíci patrně nebudou srozuměni se vším, co Klimeš píše.) Přesto občas vynese z pokladu Písma nějakou velmi objevnou pravdu a je zřejmé, že to má z vlastního uvažování nad biblickým textem, nikoli odposlouchané z nějakého kázání.

Kniha je vyšperkována jednak nejrůznějšími příběhy ze života (a z Klimešovy praxe), jednak spoustou statistik a grafů, z nichž Klimeš někdy dělá lakonické, leč opodstatněné závěry: „Pokud [pár] z jakéhokoli, byť i rozumného důvodu … oddaluje děti, fakticky se rozhoduje pro rozchod“ (str. 33). A později se v knize k tomuto tématu vrací: „Člověk si nemůže hezký neplodný vztah svévolně protáhnout o deset let. Může to pravda zkusit, ale statistiky i zkušenosti ukazují, jak malou bude mít šanci na úspěch“ (str. 166).

„Náboženská víra ovlivňuje stabilitu vztahu jen tehdy, jestliže se jedná o aktivně praktikující věřící v rámci nějaké církevní komunity… Víra má vliv na stabilitu vztahu pouze u vztahů reprodukčních (t. j. majících děti – doplňuje D.D.) Zvyšuje poločas rozpadu [manželského vztahu] o přibližně deset let oproti vztahům nevěřících“ (str. 37).

„Každé dítě zvyšuje stabilitu rodiny přibližně o deset let“ (str. 45).

Klimeš na praktických příkladech ukazuje, proč Bible rozvod zapovídá. Ono je totiž snadné se „papírově“ rozvést, nicméně emocionálně je to téměř nemožné: „Rozchodem [manželé] přicházejí o všechno dobré, ale všechno zlé spolu nesou až do smrti, ať chtějí či ne“ (str. 39).

45 stran své knihy věnuje Klimeš rozboru Desatera a jeho aplikaci na partnerské vztahy. Po přečtení této části jsem si řekl, že udělám něco, co nyní realizuji: Že doporučím tuto knihu za povinnou četbu pro všechny pastory. Katolík Klimeš v ledasčem kritizuje povrchnost katolické zpovědní praxe (ačkoli, ostatně stejně jako já, považuje alespoň nějakou zpovědní praxi za lepší možnost než žádnou). Ledacos z toho, co říká o zpovědi, platí pro mezi evangelikály běžné domácí skupinky, které v určitých ohledech hrají stejnou úlohu, jakou má katolická zpověď. Ze své praxe si dovolím říci, že dobrá katolická zpovědní praxe je lepší než povrchní skupinka. Ovšem skutečně funkční domácí skupinka je to nejlepší, co v tomto ohledu znám.

Klimeš nejen nezatajuje, ale jasně zdůvodňuje a statisticky dokládá, že sledování špičkové kariéry nelze skloubit se zdravým manželstvím a zdravou rodinou, jakkoli se nám postmoderní ideologie snaží namluvit opak: „… muž, který chce mít funkční rodinu, musí odkrojit velikánský kus své kariéry a položit ji na oltář rodiny jako celopal“ (str. 82).

Byl jsem velmi potěšen, když jsem u Klimeše četl spoustu mouder a pozorování, která znám zejména z knih o vnitřním uzdravení, vydávaných Návratem domů. Jsou často vyjádřeny poněkud odlišným slovníkem, nicméně hovoří o tomtéž. Abych uvedl alespoň jeden příklad: „Sebelítost je droga, a aby si člověk mohl této drogy dopřávat, musí deformovat své vidění reality. Cena za požitek sebelítosti je lež sobě samému“ (str. 145).

Klimeš vícekrát prokazuje, jak zhoubná je zásada „postmoderně svobodných“ lidí: „Nikdy nedělám nic, na co nemám náladu.“ Naopak pregnantně a realisticky říká například toto: „To, co dramaticky zvyšuje výkonnost člověka, je především ochota fungovat v nepříjemných stavech. Nikoli tedy rychle číst, ale číst alespoň půl hodiny denně…“ (str. 154). Na jiném místě mluví i o tom, co nám k takovému „fungování v nepříjemných stavech“ dává sílu: „Věřící, jestliže budují Boží království, jsou schopni fungovat nejen za příjemné nálady a v nadějných situacích, ale i v zoufalých stavech a za mizerné nálady, když následují Krista na cestě kříže“ (str. 118).

Klimešovu knihu velice doporučuji nikoli proto, že bych souhlasil úplně se vším, co píše. Doporučuji ji, protože celé řadě lidí, kterým vztah nefunguje, může osvětlit, proč. A velice může pomoci lidem, kteří se věnují pastorační službě. Klimeš, na rozdíl ode mě, nevěří na zázraky. Přesněji řečeno, varuje před očekáváním, že právě ten váš případ bude určitě jiný, než nám říkají statistiky. Rozhodně ale nezatajuje potřebu umírání sobě samotnému, potřebu Ježíšova kříže. Naopak, jsem nadšen z toho, jak své pojetí křesťanství, s nímž nemusíme plně souhlasit, jemuž však rozhodně nemůžeme vyčítat povrchnost, prezentuje v knize, kterou bude nepochybně číst i řada nevěřících. Mluví srozumitelně a rozhodně se „nestydí za evangelium“ (Ř 1,16). A jsem si jist, že nikdo z těch, kdo prosazují sexuální revoluci a „boří tabu“, by nebyl schopen sepsat takto hlubokou, ucelenou a konsistentní knihu. Při čtení nabýváte stále větší jistoty, že Klimeš rozumí teorii, ale že své pojetí rovněž vyzkoušel v praxi. Proto nedává plané sliby, proto je někdy až brutálně otevřený, ale proto je schopen mnohým ukázat cestu. A počítá s tím, že ne každý se jeho radami bude řídit. V tomto bodě patrně jak psycholog, tak pastor mnohdy zakouší tutéž frustraci, když musí pozorovat, jak někdo sice radu vyhledává, ale nakonec si stejně poradit nedá a stále znovu optimalizuje cesty k cíli nevedoucí.

A konečně ještě jedna pochvala: Klimeš umí podávat pravdu humorně, ale jeho humor pravdu ani v nejmenším nedevalvuje.

Knihu vydalo letos nakladatelství Novela bohemica. Má 270 stran a prodává se za 278 Kč.

Převzato se souhlasem autora.