Do prvního kola

Za pár dnů se rozhodne, kdo nastoupí v druhém kole proti Miloši Zemanovi. Pokud se nějak zásadně nemýlím, bude to někdo ze čtveřice Jiří Drahoš, Michal Horáček, Pavel Fischer a Mirek Topolánek. Dlouhou dobu jsem si myslel, že budu volit Jiřího Drahoše. Nebyla by to volba srdcem. Zdálo se mi, že by mohl být kompromisním kandidátem nás, pro které volba Miloše Zemana nepřipadá v úvahu. Rovněž jsem předpokládal, že není nastrčenou loutkou nějakého miliardáře. Doposud jsem nezískal žádné věrohodné indicie, že je. Nicméně mám obavy, že to s ním bude podobné jako s Janem Fischerem při první přímé volbě. Dlouho byl považován za favorita, ale jeho vystupování bylo jaksi „bez chuti a bez zápachu“. Zdálo se, že tolik touží být zvolen, že neřekne nic, co by někoho urazilo. Dosáhl ovšem toho, že neřekl nic, co by někoho zvedlo ze židle.

Číst dál...

Komentář ke zdravotnické kapitole Programového prohlášení vlády ANO 2011

První vláda premiéra Babiše sice nedostala důvěru a musí podat demisi, její programové prohlášení však logicky vycházelo z programu hnutí ANO 2011 – a bez tohoto hnutí za současných podmínek v Poslanecké sněmovně prakticky nelze vládu, která by důvěru obdržet mohla, sestavit. Proto má i nyní smysl se podívat podrobněji na to, s čím tato vláda Poslaneckou sněmovnu oslovila – v tomto případě v oblasti zdravotnictví. Text je strukturován, první je vždy kurzivou uvedena citace z programového prohlášení a za ní následuje komentář autora. Redakce

Číst dál...

Zhoubná mentalita

ČSSD je v těžké krizi, o tom asi není sporu. V porovnání s jinými stranami, které na tom taky nejsou dvakrát dobře, navíc nemá na levici přirozené spojence a tíží ji velmi vysoký dluh (ani se mi nechce myslet na scénář, který by začínal tím, že jeden miliardář, který je zároveň přímým politickým konkurentem, by měl na to dluh odkoupit...). Necítím žádnou radost. S naprostou většinou toho, co kdy ČSSD prosazovala, jsem nesouhlasil, často velmi ostře. Nicméně, je to strana demokratická... tedy, zatím.

Číst dál...

Hofhanzlovo velké svědectví

Koncem loňského roku vyšla v tichosti a bez zájmu hromadných médií kniha, která je nesmírně důležitým dokumentem naší současné historie. Je to první díl osobních pamětí mimořádné a význačné osobnosti naší občanské a politické scény RNDr. Čestmíra Hofhanzla, nazvaných „Jak jsem poznával svět“. Jakkoli je Hofhanzlova tvrdá kritika skutečnosti, že se společnost nevyrovnala s komunistickým režimem, a toho, jaké zavedla polistopadové poměry, většinově nepřijímána, nebyl by bez tohoto přesvědčivého osobního svědectví o poctivé cestě trudným obdobím několika posledních desetiletí potřebný pluralitní pohled na naše dějiny skutečně komplexní.

Číst dál...

Nezlehčujme neomarxismus

Nabízíme příspěvek jednoho ze čtenářů KONZERVATIVNÍCH LISTŮ, který byl – byť to v něm explicitně nezaznívá – napsán coby polemika s textem Michala Janaty Achillova pata Evropy (KONZERVATIVNÍ LISTY, prosinec 2017), v němž je postrádán ten úhel pohledu, který je na následujících řádcích naopak acentován... K tématu také připomínáme text Pavla Bratinky Politické hranice myšlenky nerespektují z téhož čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ, přičemž panem Bratinkou presentovaný názor byl naposledy podpořen skutečností, že Poslanecká sněmovna ČR, bez jakéhokoli přispění ze strany Evropské unie, odmítla pozměňovací návrh poslance Jakuba Jandy (ODS) k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2018, podle kterého mohly být odebrány prostředky neziskovým organizacím spojeným s neomarxistickou ideologií a věnovány na skutečně prospěšné účely (v tomto případě sport). Sluší se v této souvislosti připomenout i závěrečnou část textu Jana Kubalčíka Terčem je rodina (KONZERVATIVNÍ LISTY, únor 2016) Redakce

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.