Obsah

Editorial

Vážení čtenáři,

vedle tématu měsíce věnovaného (neo)marxismu reflektujeme v tomto čísle událost prvního řádu – vypovězení smlouvy s Íránem ze strany USA, sledujeme i další dění za Atlantikem a přinášíme třetí (poslední) část kapitoly z knihy Josefa Kalvody Geneze Československa. Nejde, pochopitelně, o úplný výčet, ale také něco zůstalo stranou pozornosti našich autorů. Kupodivu takto nekomentováno zůstalo nehorázné chování presidenta Zemana ve věci údajné výroby bojové látky s již téměř zlidovělým názvem Novičok v České republice. Tak to napravme alespoň zde.

Číst dál...

Marxismus, Neomarxismus, Evropa a Amerika

Téma tohoto měsíce je dalším dílem do (zatím) nekončícího – seriálu na téma kulturní občanské války, která zuří za Západě. Záměrně píšeme nekončícího, nikoli nekonečného – jen si nejsme jistí, zda tím vyjadřujeme pesimismus pramenící z toho, že šiky progresivistů jsou všude na postupu a jednoho ošklivého dne nás udolají, nebo optimismus, že se lidská přirozenost s Boží pomocí přece jen nakonec prosadí a kulturní marxisté, i se svými tradičními soudruhy, skončí konečně tam, kde je jejich pravé místo: spolu s nacisty, jakobíny a všemi ostatními revolučními teroristy (i kdyby jen „ve stádiu příprav“) na pranýři dějin, ve všeobecném opovržení.

Číst dál...

Muže je třeba převychovat

Odmítání Istanbulské úmluvy, k jejímuž projednávání v Parlamentu České republiky se schyluje, je projevem loajality vůči Evropě, ve které žijeme a kterou mnozí i milujeme. Kultura založená na rozumu antiky, na srdci křesťanství a na humanismu, který obojí spojuje, kultura usilující o model státu, který trvale usiluje o spravedlnost, tato kultura se chystá, od bolševické revoluce 1917 už potřetí, zničit samu sebe.

Číst dál...

Dohoda s Íránem

Americký prezident Donald Trump se rozhodl odstoupit od tzv. jaderné dohody s Íránem, kterou v roce 2015 s touto zemí uzavřel tehdejší prezident USA Barack Obama, stejně jako i země Evropské unie, Rusko a Čína.

Číst dál...

Historie pohrom

Při příležitosti 200. výročí narození Karla Marxe je možné si povzdechnout, proč tento zanícený revolucionář nenapsal o své Jenny a o sobě podobnou knihu jako Abelard, který sepsal historii svého vztahu k milované Heloise pod názvem Historia calamitatum. Možná by to bylo nejlepší Marxovo dílo. A ještě lepší by bylo, kdyby se v takové kronice pohrom nevěnoval svému vztahu k Jenny, ale promyslel by v jakési futurologické vizi důsledky, jež jeho učení vyvolá. Důsledky, jež lze z jeho doktrín odvodit, jsou totiž přesným popisem dějin komunistických režimů na všech kontinentech světa, kde došlo k jejich nastolení. Taková Historie pohrom by jistě z něho alespoň částečně sňala aureolu praotce totalitních režimů. Avšak tuto kritiku důsledků svého učení Marx nenapsal a proto ho za jednoho z původců totalitárních režimů označit lze. Daleko nejlépe, ale zdaleka nebyl jediný, popsal souvislosti mezi Marxovými vizemi a jejich realizacemi Raymond Aron.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.