Obsah

Homosexuály zachrání křesťané

Věda uhání vpřed mílovými kroky, ale lidé, my lidé jsme pořád stejní. Např. jsme celkem slušně pokrytečtí. Nemám to pochopitelně nijak změřeno, ale nevidím jediný důvod, proč by pomyslná průměrná míra pokrytectví měla být mezi lidmi nějak zásadně jiná dnes, před tisícem let, nebo za tisíc roků.

Ano, tvrdit něco jiného teoreticky veřejně a něco jiného soukromě prakticky žít, to sice nikdy nikdo chválit nebude, ale také to nikdy nikdo nevymýtí. Totalitní režimy XX. století poskytly navíc ideální prostředí pro zdokonalování této „schopnosti“. Ale podívejme se i jinam. Jedna britská komerční televizní stanice před nedávnem spustila projekt z ranku reality show, jakousi seznamku pro bisexuály. Docela bych si tipnul, že do kamery by spousta lidí na přímou otázku odpověděla, že je to skvělý nápad... ale pak si to doma v té bedně prostě (pokrytci!) nepustí, protože, když už tedy TV, tak támhle je fotbal nebo tuhle dávají romantickou komedii s tím úžasným hercem... Jde o projekt komerční televize, takže se to dozvíme. Třeba zjistíme, že jsem úplně vedle a sledovanost trhá rekordy a zadavatelé reklam se předhánějí... Zatím, s dovolením, pochybuji.

Ale ta věda, ta skutečně uhání. Třeba taková biologie, najmě genetika – co všechno už také díky poznatkům z tohoto oboru lékaři dokážou! Jedním z takových pokrokových témat je prenatální diagnostika. Nechci a ani nemůžu zabředat do detailů – to rád přenechám těm, kteří o tom na rozdíl ode mě vědí víc, než umožňuje pohled zvenčí. Ale lékaři zkrátka již dnes dokážou o dítěti zjistit před jeho narozením velmi mnoho – a informací, které lze získat, stále a stále přibývá. A vedle prenatální diagnostiky je tu také prenatální léčba! Ale to bych odbočil...

Sdělení, zda se má narodit kluk či holka, je dnes banální. Banálnost tohoto sdělení ale poněkud bledne, pokud maminka žije v prostředí, kde syn je nade vše a dcera... dcera si nezaslouží, aby se narodila. Možná je to můj tmářský předsudek, ale tak nějak si myslím, že do názorové výbavy většiny genderových feministek patří liberální pohled na potrat. Ještě jsem žádnou z nich neslyšel vyjádřit se ke zmíněným selektivním potratům. Zejména by mě zajímalo jejich řešení, protože – možná naivně – předpokládám, že jim vybíjení holčiček na úkor chlapečků vadí. Možnosti jsou přitom (když tak mě opravte) jen dvě: buď trvat na tom, aby byli potráceni také chlapci... nebo se postavit proti potratům – tedy alespoň proti těm potratům děvčat.

Panuje taková představa, že jsou to zejména křesťané, tedy křesťanští rodiče, kteří se nedokáží smířit s tím, když se dozvědí, že je jejich dítě homosexuálně orientované. Inu, může být. Může, ale nemusí. Já si to tedy nemyslím, ale protože nemáme žádná data připusťme, že ateisté jsou na tom po této stránce skutečně v průměru lépe – tedy že pokud se tato událost odehraje v jejich rodině, zvládnou to lépe, vyrovnají se s tím, nebo to dokonce vůbec „neřeší“. Nicméně, ukažte mi ty davy budoucích rodičů, kteří si přejí, aby jejich dítě bylo homosexuální. A nejde mi teď o to, co by odpověděli na mikrofon, ale jestli si to opravdu přejí. A je-li tedy homosexualita vrozená, pak dříve či později bude možné již před narozením dítěte zjistit, jak na tom po této stránce je. Možná jen nejsem náležitě informován, možná už je to k disposici dnes.

„Právo na dítě“, je sugerováno průmyslem umělého oplodnění a propagováno mmj. již zmíněnými genderovými feministkami (které na tom možná hlavně zajímá, jak pokud možno z celého procesu vyřadit muže...). Důsledkem je pohled na dítě jako na zboží, které si lze objednat – a není-li „za ty prachy“ dokonalé, lze se jej bez výčitek také zbavit. V tomto zase, domnívám se, budou „napřed“ ateisté. V uvedeném rámci pak nečeká homosexuální děti před narozením nic menšího, než svého druhu konečné řešení.

Jistě, je to celé velmi spekulativní, ale zkusme si ty dva případy představit: křesťanští rodiče, kteří možná ani o spoustu informací nebudou stát... a když ano, a dozvědí se něco, co žádný rodič slyšet nechce, budou se s tím těžce vyrovnávat, ale pravděpodobnost, že své dítě zabijí, je celkem nízká. Nevím jak nízká, ale rozhodně nižší, než v případě, že se v téže situaci ocitnou rodiče – ateisté. A pokud je na této celé úvaze jen špetka pravdy, pak za budoucí existenci homosexuálů v naší společnosti, za jejich samotné přežití, můžeme jednou děkovat především křesťanům.

Autor je předsedou Konzervativní strany.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.