Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (IV.)
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 12. 2018 14:20
- Napsal Jan Cholínský
Předchozí části (první, druhá, třetí)
V roce 1961 publikoval římskokatolicky orientovaný britský historik a myslitel Christopher Dawson pojednání Krize západní vzdělanosti, jehož poslední kapitolu uvedl slovy: „Naše epocha je epochou Frankensteina. Hrdiny, který stvořil mechanickou nestvůru a pak zjistil, že se vymkla z jeho moci a začala ohrožovat jeho vlastní existenci.“ Dále poukázal na negativní vliv od osvícenství dominujících politicko-filosofických paradigmat a jako alternativu k nim připomněl tradiční náboženskou a filosofickou nauku, „která řeší psychický a morální konflikt odkazem na vyšší řád transcendentních pravd, hodnot a cílů, jemuž je podřízen život jednotlivce i společnosti.“ Společenský obrat podle něho může nastat jen „přeorientací kultury na duchovní cíle“, přičemž podstatnou složkou by měla být reforma vysokoškolského vzdělání v uvedeném smyslu a se zdůrazněním, že systém vzdělání, „který téměř úplně ignoruje duchovní složku lidské kultury a lidské duše, je tak nedozírným omylem, že jej nemůže vyrovnat žádný pokrok vědeckých metod nebo technik vyučování.“1 Kulturní revoluce na Západě se ovšem ve vzdělávání a univerzitním životě ubírala jinou (právě opačnou) cestou, než Dawson doporučoval – a to nehledě na jistou, částečnou i zdánlivou podobnost ideových východisek vzpoury, o které pojednávají následující řádky.
Náboženství levičáků
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 12. 2018 14:17
- Napsal Allie Stuckeyová
Během posledního desetiletí se Amerika drasticky posunula doleva. Nejenže je na levici více lidí než kdy dříve, ale levice je levicovější, než byla kdykoli předtím. Tento radikální typ pokrokářství vešel ve známost jako „levičáctví“. Jde o extrémní, avšak stále dominantnější složku politického spektra.
Rozhovor – Rod Dreher
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 12. 2018 0:16
- Napsal Roman Joch
Pane Drehere, setkáváme se u příležitosti českého vydání Vaši knihy Benediktova cesta (poprvé anglicky vydané na jaře 2017, tj. před rokem). Dle sekulárního židovského komentátora The New York Times Davida Brookse, jedná se o „nejdiskutovanější a nejdůležitější náboženskou knihu dekády“. Mohl byste, prosím, sdělit českým čtenářům, kteří ji zatím nečetli, co je její hlavní myšlenkou?
Tvrdím, že Západ je nyní morálně a nábožensky v takovém stupni úpadku a rozpadu, jako Západořímský říše v jejích posledních letech. Křesťané – všichni křesťané – by měli o sobě přemýšlet jako raní benediktinští mniši, kteří se objevili v 6. století na troskách Říma. I když my obyčejní křesťané nejsme povoláni do klášterů, přesto musíme žít svou víru mnohem disciplinovaněji, abychom vytvořili odolnější rodiny, farnosti a komunity, jež budou s to zachovat si víru během doby temna, jež přichází.
Naše peklo a jejich ráj
- Podrobnosti
- Zveřejněno 20. 12. 2018 23:49
- Napsal Dan Drápal
Etnograf a bývalý diplomat Mnislav Zelený-Atapana okomentoval smrt misionáře Johna Allena Chaua, kterého na ostrově Severní Sentinel zabili domorodci, kteří jsou zcela izolováni od okolního světa. Pan Zelený-Atapana jeho zabití schvaluje, protože „Sentinelci velmi dobře a správně tuší, že cokoliv jim přijde z okolního světa, je pro ně špatné, ba přímo nebezpečné“.
Rod Dreher: Benediktova cesta
- Podrobnosti
- Zveřejněno 20. 12. 2018 23:48
- Napsal Dan Drápal
Dreherova kniha má podtitul Křesťanský život v postkřesťanské době. Je to pozoruhodné čtení. Na jednu stranu při četbě člověk poznává, že jsme na tom daleko hůře, než jsme si mysleli, na druhé straně Dreher nabízí cestu, jak žít celistvě život víry i v naší současné postmoderní době.
Další články...
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
