Obsah

Kudy z toho ven?

Tak máme u nás opět vězně svědomí. Nebo to tak aspoň vypadá poté, co současná  politická  koruptokracie  opět  zazářila  ve  dvou  téměř  neuvěřitel ných kauzách. Absurdní je nejen věcná podstata souzených trestných činů, ale i samotný průběh a kontext obou procesů.

Číst dál...

Hlavně nebýt fanatik

Přemýšleli jste někdy nad tím, co slovo fanatik znamená? Kde se vzalo? Původ tohoto slova je z latinského fanum, což znamená svatyně nebo bohu zasvěcené místo. V Římě se fanatici nazývali kněží cizích božstev, např. Isidy, Kybely. Protože jejich kult připadal Římanům divoký a vášnivý, přenesl se tento vedlejší význam později do dalších jazyků v negativním smyslu. Když se dnes o někom řekne, že je fanatik, vybaví se někdo, kdo se neohlíží napravo, nalevo a jde slepě za svým cílem, který je většinou špatný. Na jednu stranu je pravda, že pokud jde člověk slepě za svým, potom mu nepochybně hrozí fanatismus, na druhou stranu si kladu otázku, zda nenazýváme fanatismem jednání či chování jako jsou oběť, nasazení se pro věc, vytrvalost, statečnost atp.

Číst dál...

Česká politika vůči EU neustále pouze reaguje

Měl premiér Nečas podepsat dohodu o fiskální zodpovědnosti, nebo udělal dobře, že ji nepodepsal?

Ti, kdo jsou pro nebo proti, se radikalizují, používají stále expresivnějších výrazů a odpůrci další integrace už Evropskou unii srovnávají ne pouze se Sovětským svazem, ale i se samotným Hitlerem. Při takové radikalizaci se stále méně daří nějaké rozumné debatě, co vlastně dělat. Radikálové na obou stranách (a je jich zřejmě stále více, soudě podle mediální scény) jsou stále přesvědčenější o své pravdě, ať už je tou pravdou to, že celá Unie je naprosto chybný projekt, nebo to, že jedinou rozumnou cestou je další federalizace Evropy. V takovém prostředí se ovšem smysluplnému rozhovoru, rozumnému zvažování různých pro a proti, příliš nedaří. Pokud je vám všechno opravdu takto jasné, pak ani nečtěte dál. Určitě vás naštvu. Patrně už tím, že mně všechno jasné není.

Číst dál...

Skulina mezi zákonem a skutečností

Kdyby se takový příběh odehrával ve filmu, myslím, že bych se docela bavila. Protože se ovšem odehrává v realitě, už mi tak zábavný nepřipadá. Spíš mě z něj tak trochu mrazí. Pokusila jsem se posbírat střípky informací, abych si ujasnila, jestli je mi provinilce líto právem, nebo jestli dostal, co zasloužil.

Číst dál...

Pod čarou ponoru

Tak nám schválili přímou volbu presidenta... Hurááá! Že to není dobře, tím spíš když je to dnes a tady, a proč, o tom bylo napsáno až dost a ti, kteří rozhodovali, se rozhodli rozumné námitky ignorovat. Inu, lid to chtěl, volič si to žádal – a, co říct jiného, pokud je pravda co se říká, totiž že ony rozumné námitky byly řadou zákonodárců uznávány, jsou poslanci i senátoři ve své většině ustrašení slaboši, kteří všelidovému tlaku odolat ani nemohli. Je to, jako už kolikrát, smutná podívaná... A je snad ještě smutnější, že tím, kdo to upekl, je vláda, o které se říká, že je pravicová, přičemž některé její koaliční složky o sobě tvrdí, že jsou konzervativní... Edmund Burke se musel otočit v hrobě: „Zrazoval bych své voliče, kdybych obětoval svůj úsudek jejich mínění.“.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.