Obsah

Proč je u nás draho?

Čas od času vyjde rozhořčená zpráva o tom, že ceny (za telefonní spojení, za oblečení a obuv, za sportovní vybavení, za některé potraviny, za zájezdy cestovních kanceláří...) jsou vyšší, než v okolních zemích. Čím jen to může být?

Skutečně u nás máme smůlu na nadměrně vydělávající poskytovatele, jak nám v těchto zprávách často alespoň podprahově podsouvají? Příčiny budou jiné, chamtivost nabízejících naštěstí není ten faktor, který by mohl výši konečné ceny na trhu ovlivnit. Kdyby byl, tak bychom se nedoplatili...

První příčina je banální – velikost trhu. Jsme skutečně výrazně menší trh, než americký (anglický), německý (resp. rakouský), polský nebo francouzský. Jsme dokonce menší trh, než dánský, holandský, nebo jakýkoliv skandinávský, a to jak vzhledem k nízké jazykové vybavenosti a mobilnosti Čechů, tak vzhledem ke geografickým, resp. dopravním omezením. Nemáme moře a máme zoufale nedostatečnou dálniční síť.

Autobusové spojení Praha – Kladno je levnější, než Praha – Slaný; resp. Praha – Liberec je levnější, než Praha – Jablonec, ačkoliv jde o téměř stejné vzdálenosti i stejný průběh cesty. Větší město má vzhledem k mnohem vyšší četnosti jízd (většímu trhu) výhodu v nižší ceně. Stejně je tomu s jakýmkoliv jiným trhem. Nejaktuálnější příklad z poslední doby: jsme tak malý trh, že krátkodobý nedostatek vajíček způsobí jejich nesrovnatelně větší cenový výkyv, než v sousedním Německu.

Platíme za složitost

Druhou, tentokrát však odstranitelnou příčinou drahoty, je neuvěřitelná složitost legislativního prostředí. Náklady na to, aby podnik dokázal dostát všem zákonům, nařízením, vyhláškám a závazným směrnicím upravujících před-mět podnikání v ČR, jsou ve srovnání s okolními zeměmi obrovské. Legislativní smršť (sic!), ohlášená a spuštěná za vlády Miloše Zemana, neustává. Od té doby je produkce dalších a dalších zákonů, nařízení a vyhlášek, jejich úprav, doplňování a neustálé aktualizace, měřítkem výkonnosti centrálních úřadů. Dnes mám dojem, že se smršť pod praporem „reformního úsilí“ opět stupňuje. Vezměme si jenom frekvenci změn daňových zákonů! Kdyby tak změny alespoň vedly ke zjednodušení. Stát však požaduje stále víc, ber kde ber, a aby se to co nejvíce zamaskovalo, je výběr složitější a složitější.

V nadnárodních společnostech máme pověst země středoasijského typu, ve které se za účetnictví a vedení zákonem požadovaných agend musí počítat s abnormálně vysokými náklady. Značnou část pracovní doby českých zaměstnanců nadnárodních podniků zabírá dost náročné vysvětlování nadřízeným nezvyklým na české poměry, že naše zákony skutečně vyžadují takto složité procedury a speciální lokální úpravy informačních systémů, a že i za drobné odchýlení hrozí obrovské zákonné postihy. Neustálé čachry se všemožnými sazbami, hrubou a superhrubou mzdou, systémově neuvěřitelně náročná konstrukce stropů u sociálního a zdravotního pojištění, každoroční změny koeficientů a limitů pro daňově uznatelné náklady a postupy (nejen) účetnictví... to vše generuje neuvěřitelné náklady, jednak se samotným vedením agendy, jednak s poradenstvím (co všechno je nutné dělat, aby se zákonu vyhovělo), a v neposlední řadě kvůli neustálým nutným úpravám počítačových systémů. Všechny tyto náklady se nutně projevují v konečných cenách zboží a služeb.

Přitom zdaleka nejde jen o ministerstvo financí. Úedníci každé státní instituce vykazují horečnou činnost, obzvláště v poslední době, aby existence jejich pracovních míst působila jako opodstatněná a nebyli propuštěni. To znamená nejen mzdové náklady státních úřadů, ale několikanásobně větší náklady soukromých subjektů na opatření, která jsou činností státních úřadů vyvolávána.

Líp už bylo

Až se budeme rozčilovat, jaktože je v Polsku nebo Německu výrazně levnější mobilní volání, vzpomeňme na malý český rybník a na specifické české legislativně-právní prostředí. V žebříčku časové administrativní náročnosti daňové agendy jsme na 167. místě ze 183 zemí světa. Spolu s Bulharskem s obrovským odstupem dvě suverénně nejhorší země EU. A bude hůř: zatím nebyly zrušeny daňové paušály pro živnostníky, jediná jednoduchá část našeho daňového systému, ale už se to chystá.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.