Obsah

Jak to vidí bílý konzervativní muž

Matěj Hollan v internetovém deníku iHned.cz ve svém komentáři „Právo vypálit si nebe“ (4.2.2013) kritizuje odpor ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) k regulaci svícení ve veřejném prostoru a identifikuje důvody tohoto odporu jako ideologické. V té souvislosti mmj. říká: „Český liberální přístup k ochraně svobod je poněkud perverzní. Na jedné straně chráníme právo každého svítit si libovolně do nebe a ničit tím pohled na hvězdnou oblohu či prostředí pro život nočních živočichů (daný nový a zajímavý obor, který se nočním životem zabývá, se jmenuje skotobiologie), chráníme právo hazardní mafie na provoz libovolného množství hazardních automatů, na nichž lze prohrát za jednu noc libovolný obnos na libovolném místě, hájíme právo jakkoli plýtvat energií a tvrdíme, že se vším si poradí jakýsi trh. Na straně druhé se můžeme pominout, když chce někdo rodit doma, nechce své dítě dát očkovat, či nedejbože ho zamýšlí pojmenovat jinak, než je v seznamu oficiálních jmen. To je hned oheň na střeše a autentický český bílý konzervativní muž se může přetrhnout, aby vysvětlil, že při porodu doma zemře ročně o 0,0002 % víc bílých českých dětí.“

Předně, na označení liberálních přístupů (zdaleka ne jen těch českých) jako perverzních se s autorem bez problémů shodnu. Vybral bych ale minimálně částečně jiné příklady a asi bych při takové příležitosti neplival na trh – ten za to chudák opravdu nemůže. Primárně mi však jde o druhou část citované pasáže, kde autor ukazuje, že zná „bílého konzervativního muže“ velmi špatně. Mimochodem, ještě chybí heterosexuální, křesťanský... pak je to teprve jakž takž komplet... a příště bych si vyprosil, aby o mě bylo hovořeno takto zbytečně zjednodušeně... Jak to tedy takový bílý (heterosexuální křesťanský) konzervativní muž, jako např. já, vidí: Pokud se domníváme, že rodiče (nebo jen matka) mají právo zabít své nenarozené dítě, pak není vůbec žádný důvod omezovat právo rodit děti doma, natož se zabývat nějakým očkováním či jmény. Ti, kteří mají z těchto záležitostí kopřivku, jsou konzervativní tak leda v prazvláštní optice, jejímž nositelem se v tomto případě uvolil být Matěj Hollan. Chci věřit, že se autor pouze stal obětí mediálního zmatku, v rámci kterého je jednou za konzervativce prohlašován Leonid Iljič Brežněv a podruhé Václav Klaus.
K věci samotné, tedy k tomu svícení, snad jen: co takový polární den, ten musí být pro lidský cirkadiální rytmus (k tomu autor uvádí: „V lidech tiká jakýsi chronometr, podle kterého organismus pozná, zda je noc, či den, a úměrně tomu se kupříkladu produkují různé hormony.“) úplnou pohromou... zakázat? Ano, chápu, u pólů není nucen trávit celé (polární) dny každý. Zastánci regulace svícení by také mohli poukázat na regulaci hlučnosti – ale je to dobře? Je v pořádku, že regulujeme hluk, že plýtváme časem, energií, prostředky... zatímco na naší armádě, policii, justici, energetické bezpečnosti... je velmi mnoho co zlepšovat? Neměli bychom, když už něco musíme za každou cenu regulovat, především regulovat plýtvání časem? I kdybychom uznali, že méně hluku, potažmo méně světla je správným cílem, jaký je poměr cena/výkon takových regulací, čili co budeme muset všichni vynaložit, aby to mělo smysl, a co za to společnost dostane? Že zaplatíme dalším kouskem svobody je nepochybné... co tedy je na druhé misce vah? Když prosazujeme méně hluku, méně světla, co hájíme? Právo člověka na ticho a tmu? Existuje takové právo? Nechci předstírat, že znám odpověď, ale předběžně bych byl velmi skeptický... Ale dobrá, respektuji, hluk už nějak regulujeme a lidé kolem letišť a/nebo dálnic by se asi netvářili nadšeně, kdybychom od toho dnes nějak radikálně upouštěli. Ale je rozumné, je efektivní nabalovat další regulace? Inu, třeba ano... napadá mě: co regulace puchu?

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.