Obsah

Imploze sociálních jistot

Během hospodářské stagnace, která zasáhla většinu Evropy a jež trvá již pátým rokem, jsme svědky dramatického nárůstu nezaměstnanosti zejména v jižní části eurozóny. Nezaměstnanost mládeže přesáhla ve Španělsku a v Řecku padesát procent.

Levicově smýšlející lidé to patrně neuslyší rádi, nicméně nelze přehlédnout, že existuje přímá úměra mezi mírou sociálních jistot a nezaměstnaností zejména mládeže. Propustit zaměstnance je ve Španělsku či v Itálii velice těžké – odstupné je tak vysoké, že některé firmy by riskovaly krach, kdyby se odhodlaly propustit větší počet zaměstnanců. Musí je tedy nadále zaměstnávat, ačkoli je nepotřebují. Pokud se ovšem i za této situace nějaké menší firmě začne dařit, bude váhat s přijímáním zaměstnanců, protože nemá-li jistotu, že vzestup bude trvalý, mohlo by najmutí dalších zaměstnanců být (sebe)vražedné.

Číst dál...

Dekadence a ekonomika

Kladné statistické ukazatele nemusejí být známkou zdravé ekonomiky. Při ztrátě širšího kontextu mohou kladné ukazatele znamenat momentální výtrysky produktivity, zatímco je celková situace i nadále bezvýchodná. Takové statistické údaje mohou reflektovat dočasné podmínky, které nejsou reálně udržitelné. Přesto se najdou jedinci s touhou věřit v oživení, jedinci schopní dokazovat – navzdory veškeré skepsi – že k oživení dochází. Tak se například dočteme v článku Charlese Evanse (Bank of Chicago), že americká ekonomika se „s určitostí zlepšuje“, nebo v LA Times ze 14. března, že „jak ukazují data, americká ekonomika se zlepšuje proti očekávání rychleji“. Nebo co takhle článek ve Fox business od Jennifer Bootonové, která tvrdí, že „oživení prodeje automobilů je signálem lepšící se americké ekonomiky“? Nahlédneme-li problém z matematického úhlu pohledu, který hodnotí ekonomiku výhradně s ohledem na to, jak se momentálně jeví její fungování, měli bychom ekonomiku posuzovat na základě toho, čím se stává.

Číst dál...

G. K. Chesterton jako vzor pro evangelizaci?

„Chesterton je vzorem evangelisty,“ možná trošku překvapivě tvrdí ve své nové chestertonovské knize Dale Ahlquist, předseda American Chesterton society.

Chesterton, významný spisovatel 20. století a křesťanský konvertita je vzorem pro radostnou evangelizaci a může pomoci sjednotit roztříštěný moderní pohled na svět, píše Ahlquist a pokračuje: „Jeho křesťanská láska nikdy nebyla v rozporu s pravdou, o níž byl přesvědčen. Vždycky dokázal obojí spojit dohromady.“

Číst dál...

Personální nouze

Přesně to mě napadlo, když jsem se podíval na seznam členů stínového kabinetu naší, dle oblíbených průzkumů aktuálně nejsilnější, politické strany, tedy ČSSD. Pravda je, že se z toho nemusí střílet. Část z nich do ministerského křesla nikdy neusedne (to budou resorty, které obsadí koaliční partner, čili KSČ(M)), jiní usednou jinam, než jim nyní stínově přísluší – vzpomeňte ctihodného Jima Hackera, který byl stínovým ministrem zemědělství...

Číst dál...

A zase ten nominalismus

Co že to je? Inu, přesvědčení, že (např.) nelze mluvit o židlích obecně, ale vždy jen o konkrétní židli... zobecněno: jde o přesvědčení, že nelze zobecňovat. To přesvědčení svého času (ve středověku) převládlo a důsledky sklízíme dosud. A nejedná se pouze o důsledky teoretické, v nějakých odtažitých intelektuálských disputacích, jsou to důsledky pěkně ostré. Jedním z nich je např. likvidace otců a matek – tedy zatím jenom pojmů „otec“ a „matka“ – a jejich nahrazení výrazy (např.) „rodič 1“ a „rodič 2“. Nevěříte?

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.