Muslimské Rusko?

Podrobnosti

Zveřejněno 28. 11. 2013 22:53

Napsal Daniel Pipes

Ubodání Jegora Ščerbakova, pětadvacetiletého etnického Rusa, dne 10. října, spáchané zřejmě muslimem z Azerbajdžánu, vyvolalo v Moskvě nepokoje zaměřené proti imigrantům, vandalismus a útoky následované zatčením 1 200 lidí. V životě Rusů se dostalo do popředí velké napětí.

Nejenom, že etničtí muslimové tvoří až 23 milionů z celkových 144 milionů obyvatelstva Ruska, tedy 15 procent, ale jejich podíl rychle narůstá. Alkoholismem stižení etničtí Rusové údajně vykazují evropskou míru porodnosti a africkou míru úmrtnosti, s porodností 1,4 dítěte na jednu ženu (v plodném věku – pozn. red.) a s úmrtností (nadějí na dožití – pozn. red.) ve věku 60 let u mužů. V samotné Moskvě rodí etnické křesťanky 1,1 dítěte.

Pro srovnání, muslimské ženy rodí v průměru 2,3 dítěte a podstupují méně potratů než jejich ruské protějšky. V Moskvě mají tatarské ženy 6 dětí, ženy čečenské a ingušské jich mají 10. Navíc, asi 3 nebo čtyři miliony muslimů se do Ruska přestěhovaly z bývalých sovětských republik, hlavně z Azerbajdžánu a Kazachstánu, a někteří etničtí Rusové přestoupili k islámu.
Tyto trendy poukazují na to, že počet křesťanů každoročně klesá o 0,6 % a počet muslimů ve stejné míře stoupá, což časem bude mít dramatický efekt. Podle závěrů Paula Gobla, experta na ruské menšiny, „Rusko prodělává náboženskou transformaci s důsledky ještě většími, než jaké měl rozpad Sovětského svazu“. Cituje jednoho ruského komentátora, který má vizi mešity na Rudém náměstí v Moskvě. Laciná představa, že Moskva je a zůstane západně orientovaná, podle jeho tvrzení „už nadále není platná“. Zvláště předpovídá, že muslimský demografický nápor „bude mít hluboký dopad na ruskou zahraniční politiku“.

Během pěti let budou muslimové tvořit až polovinu armádních branců. Joseph A. D'Agostino z Institutu pro výzkum populace si klade otázku, zda taková armáda bude působit efektivně, při nevraživosti, kterou mnozí domácí muslimové vůči vojenské taktice Ruska v muslimském Čečensku pociťují. A co když se jiné muslimské oblasti v Rusku, z nichž některé mají značné zásoby ropy, proti Moskvě vzbouří? Budou muslimští vojáci bojovat a zabíjet, aby tyto oblasti udrželi v rámci ruské otčiny?

Muslimové v Rusku jsou stále sebejistější; tvoří většinu v 57 ze 182 etnických skupin v zemi a začali, jako výraz svých ambicí, používat termín „muslimské Rusko“. Podle Daniila Isajeva, muslimského analytika, tento termín potvrzuje, že islám je nedílnou součástí Ruska a že tedy Rusko jako stát a civilizace nemůže existovat bez islámu a muslimů. Isajev poznamenává, že ve značné části území, dnes ruského, se muslimové vyskytovali dříve než Rusové. Toto jeho paušální tvrzení ve prospěch muslimů zahrnuje přehnaný názor, že oni podstatným dílem přispěli ke kultuře Ruska i k jeho vojenským vítězstvím.

Takové řeči způsobují, že etničtí Rusové jsou znejistěni populační ztrátou přinejmenším 700 000 lidí ročně a že se vracejí ke své víře a obracejí se proti muslimům. Výsledek zahrnuje zaujaté mediální portréty, útoky na mešity a jiné zločiny, snahu o blokování imigrace muslimů a vzestup krajních ruských nacionalistických skupin jako „Hnutí proti ilegální imigraci“ v čele s Alexandrem Bělovem.

Reakce Kremlu jsou rozporné. Bývalý prezident Dimitrij Medvěděv se v roce 2009 pokoušel o uklidnění tím, že zdůraznil význam islámu v Rusku, když poznamenal, že „muslimské nadace tvoří důležitý příspěvek duchovní a morální výchovy pro mnoho lidí, jakož i k boji proti extremismu a xenofobii“. Také prohlásil, že v důsledku početné muslimské populace „Rusko nemá potřebu získávat přátelství muslimského světa: naše země je totiž jeho organickou součástí“.

Ale jak poukazuje Ilan Berman z Americké rady pro zahraniční politiku, „Kreml diskriminoval muslimskou menšinu a ignoroval (ba i podněcoval) vzestup rozkladné xenofobie mezi svým obyvatelstvem, což zplodilo nevraživost a odcizení mezi ruskými muslimy – tedy cítění, které až příliš dychtivě zneužívají radikální muslimské skupiny.“

Když se to přičte k existujícím postojům muslimské nadřazenosti, důsledkem je vzrůstající vzpurnost muslimské menšiny.

Diskuse o islámu v Evropě svádějí k soustředení na taková místa jako Británie nebo Švédsko, ale Rusko, tedy země s nejpočetnější muslimskou komunitou ve smyslu relativním i absolutním, si zaslouží pozornost především. Po násilnostech proti imigrantům v tomto týdnu budou nepochybně následovat horší problémy.

Převzato z www.danielpipes.org. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.