Obsah

Sklenice a mince

Mám samozřejmě na mysli tu známou sklenici, co je napůl prázdná i napůl plná, a tu ještě známější minci, která má ty pověstné dvě strany... ostatně jako každá jiná mince...

Nevím, jestli si naznačenou obojakost uvědomil Jiří Pehe, když v rámci tzv. Macháčkovy výměny (iHned.cz, 14.5.2014) ve své odpovědi na otázku „Může za zmatek v Evropské unii politická roztříštěnost?“ uvedl mimo jiné toto: „V současném modelu panuje zcela scestná představa, že politici zvolení za jednotlivé české strany jsou jakýmisi výsadky naší země v EU, a mají tudíž hájit naše národní zájmy. Ve skutečnosti je posláním voleb do EU zvolit evropské politiky, kteří budou řešit evropské problémy.“ Je to pravda? No určitě na tom něco je, žeano... Teď jde ale na chvíli o něco krapet jiného: zní to vašim uším povědomě? Že ne? Tak si to trošku přeformulujme: V současném modelu panuje zcela scestná představa, že senátoři zvolení za jednotlivé obvody v ČR jsou jakýmisi výsadkáři těchto regionů v Praze, a mají tudíž hájit jejich partikulární zájmy. Ve skutečnosti je posláním voleb do Senátu zvolit celostátní politiky, kteří budou řešit problémy ČR. Pravda? No myslím, že na tom něco je, co říkáte...

Co z toho plyne? Inu, to je právě otázka – plyne z toho to i ono, vyberte si.

Interpretace první: Plyne z toho, že snaze o těsnější politickou integraci EU nestojí v cestě často uváděná neexistence evropského politického národa. Plyne z toho totiž, že evropský politický národ (ne)existuje v podobné míře, jako (ne)existuje politický národ český. Pokud tedy nezpochybňujeme legitimitu České republiky poukazem na neexistenci českého (moravského a slezského) politického národa, neměli bychom tak, v zájmu zachování konsistence, činit ani v případě úvah o možnostech těsnější politické integrace EU.

Interpretace druhá: Plyne z toho, že snaha o těsnější politickou integraci EU je beznadějná. Je totiž jisté, že součástí takové politické integrace by nutně musel být standardně fungující Evropský parlament (tedy takový, do kterého by ve volbách byli voleni evropští politici s tím, že tam budou řešit evropské problémy). Jenže pokud uvážíme, že ani v rámci národního státu, ve kterém je politický národ nesporně pevně etablován, téměř není možné vyložit občanům – voličům, jaké úkoly má a musí senátor zejména plnit (a ti senátoři, kteří se je chvályhodně plnit snaží, tak zpravidla činí téměř pokoutně, aby si toho jejich voliči z obvodu raději ani nevšimli...), jak by se to mohlo povést v rámci EU?

Nevím jak vy, ale já momentálně nemám k disposici nic, podle čeho bych si troufal zkusit rozhodnout, která z obou uvedených interpretací je ta, která se víc blíží realitě. Budu jen rád, když se mi v této otázce dostane poučení.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.