Obsah

Je ukrajinská krize provokací?

„Po světě je mezi určitými lidmi rozšířen názor, který líčí antikomunismus jako posedlost lidí neschopných uvažovat v ‚citlivých‘ a ‚realistických‘ kategoriích“, napsal Josef Mackiewicz v Triumfu provokace; „lidí jakoby stižených nevyléčitelnou nemocí, na jejíž léčení je škoda času. Můžeme nad nimi jedině pokrčit rameny a nebrat je do úvahy.“ Pro antikomunismus už tedy po pádu Sovětského svazu nebylo místo, nezůstala mu žádná půda pod nohama. Už se neměl oč opírat, zmizela mu poslední základna – se SSSR byl konec.
Byl s ním však doopravdy konec?

Co když Sovětský svaz existoval po roce 1991 dál, skryt za fasádou „nové” ruské demokracie? Co když teď Rusko a Ukrajina pracují na nové „strategii nůžek” proti Západu? Polovina předních vládních představitelů na Ukrajině jsou svou povahou Sověti. To je velice známá věc! Polovinu jich (podle výzkumu Borise Čykulaje) vyškolila KGB a jiné skalní komunistické instituce. Je možné, že by už z Moskvy nedostávali žádné příkazy? Mohou sebevíce předstírat, že mají na Ukrajině odpovědné postavení, vždycky však věděli, že mají u spánku hlaveň. A nyní tu zbraň vidí celý svět – odjištěnou a připravenou vystřelit.

Analytik se škrabe na hlavě. Jak máme rozumět konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou? Že by vlastenectví Ukrajinců zakroutilo sovětským strukturám krkem? Ztratila nad tím Moskva skutečně nadvládu? Mohlo by tomu tak být, i když absolutně jisti si tím být nemůžeme. Rusko a někdejší sovětské země nejsou „průhledné”, pokud jde o jejich politickou či ekonomickou organizaci. V uplynulých dvou desetiletích to bylo pro západní podnikatele i politiky zdrojem frustrace. Situace tedy zůstává v nejlepším případě nejasná. Snad má ukrajinské podzemní hnutí dost prostředků i kázně, aby Rusy donutilo přizpůsobit se jejich herním pravidlům. Jen si všimněte – při nedávných protestních akcích v Moskvě mávali ruští občané ukrajinskými vlajkami.

Pak ale vidíme, jak Rusové vysílají naložené bombardéry do Arktidy. Vidíme, jak se po celém světě snaží získat politickou podporu. Vnucuje se otázka: je to načasované?

Většinu odborníků šokuje obnova studené války; někteří z nás jsou ovšem už dávno přesvědčeni, že tato válka nikdy neskončila. Sovětští komunisté vládnou dál, opřeni o „meč a štít” své KGB skryté v stinném pozadí. Nadále podporují komunisty v zahraničí. V Angole Moskva podnítila komunistickou vojenskou ofenzívu proti Jonasi Savimbimu (veškeré odkazy jsou uvedeny dole pod textem – pozn. red.), jež v roce 2002 dosáhla konečného vítězství. Komunisty v Angole podporují Rusové dodnes (viz K. K. Klomegah: Surfing Russia’s Military Cooperation With Angola, Pambazuka News, 30.10.2013). Moskva rovněž nadále podporuje komunistickou Kubu ve snaze převzít moc ve Venezuele a pomáhá budovat vojenskou moc Nikaraguy (viz D. Restuccia: Russia plans to add military bases in Nicaragua, Venezuela, other countries, Voxxi, 28.2.2014). Dále je zde ruské spojenectví s komunistickou Čínou (viz R. K. Simha: Why a Russia-India-China alliance is an idea whose time has come, Russia&India Report, 24.10.2013). Rusko dokonce i po roce 1991 poskytuje podporu boji za komunismus v Africe, Jižní Americe a Asii – a na Západě proti tomu nikdo ani nepípne. Pročpak to tedy asi dělají? Snad proto, že v roce 1991 s komunismem skoncovali? Kdyby to byla pravda, byl by to vtip – a úplně absurdní.

Při těchto událostech nemáme co do činění s Ruskou federací. Ne, ne a stokrát ne. Tak zvaná Ruská federace je maska, pod níž si Sovětský svaz řízený Komunistickou stranou dovede získat důvěru svých nepřátel, což je nejlepší způsob, jak je zničit. Slova Josefa Mackiewicze neztratila za těch více než třicet let od doby, kdy je napsal, nic ze své pravdivosti. Je kardinální chybou, psal Mackiewicz, ztotožňovat Sovětský svaz se starým Ruskem. A právě k tomu nás Rusko navádí. Události roku 1989 byly provokací. I události roku 1991 (tzv. puč proti Gorbačovi – pozn. red.) byly provokací. A události roku 2014 jsou provokací. „Mezinárodní komunismus – s hlavním stanem v Moskvě – není ‚imperialismem‘ v běžném významu toho slova, nýbrž úsilím ovládnout zeměkouli, celý svět, všechny národy a tak tomuto světu vnutit totalitní komunistický systém”, psal Mackiewicz. Nechápeme-li tohle, pak jsme nepochopili vůbec nic. Lenin není pochován. Zatímco píši tato slova, dostávají komunisté v Africe ruské a čínské vojenské dodávky. Pomoc z Moskvy dostávají i latinskoameričtí komunisté. Když Putin před pár lety navštívil Kubu, řekl jim na dotaz, zda je komunista: „Klidně mi říkejte třeba hrnec, ale nezkoušejte mne dohřát.”

Co je to tedy za politika, jestliže na přímou otázku odpovídá takhle? „Mezinárodní komunismus v dnešní podobě je jakousi psychologickou MOROVOU NÁKAZOU”, napsal Mackiewicz, „a nemají s tím co dělat žádné národní či ekonomické faktory. Svoboda, opravdová svoboda může přijít jedině tehdy, podaří-li se komunismus svrhnout a celý systém zničit, bez ohledu na to, jakého používá jazyka.” Je úplně jedno, zda se KGB nazývá FSB, nebo se Sovětskému svazu říká Společenství nezávislých států, nebo že Putin dává přednost tomu, aby ho titulovali hrncem – jenom ho nezkoušejte dohřát. Putin je komunista a Ruská federace je komunistickým útvarem. Vládní struktury bývalého Sovětského svazu jsou komunistické, jejich cíl je stále komunistický, jejich metody jsou komunistické dodnes. Bezmocní odpůrci revolucí v Americe nemají ponětí, jak čelit záměrům místních komunistů. I když vědí, že Putin je diktátor, těžko se dá od nich čekat, že si nějak poradí s pastí, do níž se řítí všichni.

Takže Rusové vpadli na Krym? Rusové nakládají ve Voroněži do třiceti bombardérů atomové pumy? Rusko rozmisťuje své síly v Bělorusku? Rusko že se paktuje s Čínou, Indií, Íránem, Severní Koreou, Vietnamem, Venezuelou, Nikaraguou, Jihoafrickou republikou, Angolou, Kongem, Brazílií, Bolívií a Ekvádorem? Co myslíte, že to všechno znamená?

Všechno to znamená jednu sevřenou pěst. Komunisté sbírají své síly dohromady, otevřeně usilují o nadvládu, protože vědí, že Západ je příliš slabý, než aby se jim mohl doopravdy postavit na odpor.

Namlouváme si snad, že předstíraná smrt komunismu – podvod trvající už dvaadvacet let – byl neškodný vtip? Čekáme, že před námi nějaký komunista s odkrytou maskou vyskočí jako čertík z krabičky a prohlásí: „Chachá, my jsme přece byli komunisty celou dobu! No jen řekněte, že se nám tenhle chyták skvěle vydařil!” Anebo skončí ten podvod realističtěji –vytasením zbraně a odpalováním raket? A přišel také čas, kdy nepřítel způsobí pád západní finanční soustavy, amerického dolaru a západních trhů. Použijí Rusové a Číňané svého zlata k znehodnocení západních papírových měn? Už jdou zprávy o předpokládaném zhroucení čínského „stínového bankovního systému” (viz M. Egan: Shedding Light on China’s Shadow Banking Industry, Fox Business, 11.2.2014); čínský ministerský předseda totiž veřejně varuje, že se musíme připravit na „vlnu zhroucení bank” (viz P. Inman: China’s Li Kequiang warns investors to prepare for wave of bankruptcies, The Guardian, 13.3.2014). Vynořují se před námi jednotlivé stromy; začneme už konečně vidět les?

Jak jsem minulý týden napsal jednomu příteli: je ještě příliš brzy na to, abychom o Ukrajině mohli říci něco moudrého. Politika země je zabředlá v byzantinském mocenském zápase o moc v jakési sovětské republice, kdy jedna skupina poskoků vytlačuje druhou a k tomu přistupují komplikace vyvolávané veřejnými nepokoji. Možná jsme svědky mobilizace nějaké náhradní strategie, v které nyní vstupuje do hry ruská armáda, po selhání „sovětských struktur”, o nichž se předpokládalo, že udrží zemi hezky v lati,. Ale přece jen existuje určitý náznak, že vše zde bylo předvídáno už dávno. Není například náhodné, že Podněstří bylo  zformované jako proruská enkláva mezi Moldavskem a Ukrajinou (s podobným účelem jako abchazská a osetinská enkláva v Gruzii). Součástí tohoto plánu byla i všestranná vojenská dohoda mezi Běloruskem a Ruskem (kterou v roce 1999 podepsal Boris Jelcin). A na Černém moři mají Rusové stále svou flotilu. Čemu asi tak měla sloužit, když její udržování je tak nákladné? To vše tvoří soustavu, určitě nejde o žádnou nahodilost. Spíše bych v každém jejím prvku viděl složku plánu sevřít Ukrajinu půlkruhem vojenských posádek – s Podněstřím na jihozápadě, Minskem na severu, Sevastopolem na jihu a vlastním Ruskem na východě. Tím vším Rusové dali a dávají jasně najevo, že si hodlají Ukrajinu pevně podržet v moci, ať už se síti jejich kyjevských agentů podaří udržet vládu pod kontrolou nebo ne. Ukrajina je v obklíčení a odříznout ji lze kdykoli. K přípravě těchto zdvojených pout došlo v roce 1991, kdy Ukrajina předstíraně obdržela nezávislost. To prostě ukazuje, v jakém prvoplánovém duchu a s jakými záměry jí Rusko pro tuto „nezávislost” poskytlo záruku.

Jelikož byla kyjevská vláda od roku 1991 do značné míry jen trapnou šarádou a ukrajinská politika byla politikou ruských intrik a machinací, nedivme se, že podle Putinova tvrzení není Ukrajina „skutečným státem”. Šarádou bylo i samo zhroucení Sovětského svazu a my jsme to ve své naivitě dokonale spolkli, takže jsme tak nějak dospěli k názoru, že Ukrajina je něčím, co můžeme a musíme hájit – ačkoli nám k tomu chybějí jak prostředky, tak i jakákoli skutečná připravenost. Jsme nyní zaskočeni. Chceme pomoci ukrajinskému lidu. Chceme ukrajinskému loutkovému státu pomoci odtrhnout se od ovládání břichomluveckou KGB. Možná ovšem není na historii selhání agentů provokatérů v Kyjevě zas nic tak moc divného; neboť historie agentů provokatérů je přece pozoruhodná v událostech „Krvavé neděle” a Březnové revoluce (nepodařené pokusy bolševiků vyprovokovat revoluci v roce 1905 a před říjnem 1917 – pozn. red.). Je docela dobře možné, že z falešných revolucí mohou vznikat skutečné, jak nás to učí pohádky: i dřevěný Pinocchio zatoužil být skutečným chlapcem.

Vyčkejme tedy, co se z toho vyvine, ač možná víme, že to celé mělo být záměrnou provokací. A i kdyby to provokace nebyla, stejně je to provokace; protože Moskva nemůže jinak, nežli ji tak využít a my nemůžeme jinak, než sami sebe klamat.

Publikováno 17. března 2014, se souhlasem převzato z blogu autora. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová.

http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/1839252.stm
http://www.pambazuka.org/en/category/features/89443/print
http://voxxi.com/2014/02/28/russia-adds-military-bases-latin-america/
http://indrus.in/blogs/2013/10/24/why_a_russia-india-china_alliance_is_an_idea_whose_time_has_come_30345.html
https://www.google.com/search?q=Putin+visits+cuba&oq=Putin+visits+cuba&aqs=chrome..69i57j0l5.5190j0j8&sourceid=chrome&espvd=210&es_sm=93&ie=UTF-8#q=Transnistria&tbm=nws
http://www.foxbusiness.com/investing/2014/02/11/shedding-light-on-china-75t-shadow-banking-industry/
http://www.theguardian.com/world/2014/mar/13/china-li-keqiang-wans-investors-bankruptcies

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.