Obsah

Putin doznává, že vpád na Krym plánoval předem

Ruský vůdce Vladimir Putin poprvé doznal, že válečné plány pro anexi ukrajinského Krymu uvedl do pohybu již 18. března 2014, čtrnáct dní před tím, než tento důležitý poloostrov formálně zabral.

Svět sice jako pachatele záboru odsoudil nedefinované „zelené mužíčky“ (Little Green Men – obecně jiné označení pro mimozemšťany... pozn. red.), avšak těmi, kdo odstranili své identifikační symboly a odznaky a bez nějakého velkého krveprolití přemohli na Krymu ukrajinské vojsko, byli ruští vojáci. To pak vedlo k otevřené válce mezi ukrajinskou armádou a separatisty, kteří se za účasti a podpory Ruska zmocnili vlády nad východní částí země. Později Putin přiznal, že v roce 2014 „na podporu tamní domobrany“ rozmístil na krymském poloostrově vojska.

V programu ruské televize, který by měl být brzy vysílán, Putin řekl, že naplánování „vrácení Krymu“ nařídil během celonočního zasedání 22. února 2014, hned poté, co se bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po svém vypuzení uchýlil do Ruska. Upoutávka k tomuto televiznímu dokumentu se pod názvem Cesta do vlasti vysílala 8. března 2015. Putin v ní říká: „Pozval jsem do Kremlu vedoucí představitele našich zvláštních služeb a ministerstva obrany a uložil jim zachránit život ukrajinskému prezidentovi, jemuž hrozila likvidace, ... Skončili jsme ráno kolem sedmé. Na odchodu jsem všem kolegům řekl: ‚Jsme nuceni zahájit kroky k navrácení Krymu Rusku‘.“

Aby měl politickou záminku, prohlásil Putin v roce 2014, že k rozhodnutí k invazi na Krym dospěl po tajných průzkumech veřejného mínění, podle nichž si prý osmdesát procent obyvatel Krymu přálo připojení k Rusku. Poloostrov byl Ukrajině postoupen v padesátých letech Nikitou Chruščovem a od té doby byl pokládán za její nedílnou součást. V dubnu 2014 Putin v televizi prohlásil, že zmíněný průzkum podpořily výsledky referenda konaného 16. března.

Co se dělo v Kremlu a v Bílém domě 22. a 23. února 2014

22. února prchá bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po dramatických protestech z Kyjeva

Bílý dům: „Spojené státy pečlivě sledují vývoj na Ukrajině. Důsledně se stavíme proti stupňování násilí, za změnu ústavy, koaliční vládu i blízké volby, a současný vývoj by nás mohl tomuto cíli přiblížit. Neochvějnou zásadou dalšího postupu musí být, aby ukrajinský národ sám rozhodl o vlastní budoucnosti. Vítáme konstruktivní práci v Radě a nepřestáváme s naléhavostí usilovat o vytvoření široké vlády odborníků, vlády národní jednoty.“

„Nepřestáváme naléhat na skoncování s násilím na všech stranách a na přechod k pokojnému, demokratickému dialogu, přičemž se bude pomocí ukrajinských vládních institucí pracovat na vytvoření ústavy. Na dalším postupu hodláme spolupracovat s našimi spojenci, s Ruskem a s příslušnými evropskými i mezinárodními organizacemi, abychom podpořili silnou, prosperující, sjednocenou a demokratickou Ukrajinu.“

23. února plánuje ruský prezident Vladimir Putin záchranu Janukovyče a připojení Krymu

Tisková konference na americkém ministerstvu zahraničí

Jen Psaki (2015 – pozn. red.): „Rád bych též všem připomněl, že v neděli přesně před rokem svrhl ukrajinský národ autoritářský režim a rozhodl se pro budoucnost na demokratických základech, volný obchod a vládu práva. Kvůli těmto akcím Rusko obsadilo a pokusilo se anektovat území svrchovaného státu, což mělo za následek více než pět tisíc mrtvých a počet těch, kteří přišli o domov, je ještě více než stotisícinásobně vyšší. Během několika posledních měsíců se mnohokrát stalo, že dokonce Ukrajina zastavila palbu a toto příměří dodržela, kdežto Rusko a jím podporovaní separatisté nikoli. A přitom se sami potřebují bránit. Domnívám se, že jistě dávají přednost tomu, aby obě strany zachovávaly příměří.“

„Brání svůj vlastní svrchovaný stát. Neprojevovali se v minulosti jako ti, kdo nejsou ochotni dodržovat příměří.“

Tisková konference v Bílém domě:

Josh Earnest: „Prezident hovořil s prezidentem Putinem a opět na něj naléhal, aby přestal povolovat dodávky zbraní a vojenského materiálu přes hranice a podporovat bojůvky a separatisty, kteří situaci na Ukrajině nadále narušují, a aby raději usiloval o mír. Věříme sice, že diplomatické řešení je ještě možné, ale pokud neuvidíme konkrétní akce zaměřené proti stupňování násilí, bude to Rusko stát o něco víc. Později budeme mít k dispozici oficiálnější záznam tohoto telefonátu, avšak prezident tak měl možnost –“

Dotaz: Kdy k němu došlo?

„Zrovna dnes ráno, dost brzy. Prezident tak měl možnost znovu zopakovat některé věci, o nichž se už prezidentu Putinovi zmínil v jejich dřívějších rozhovorech. Před dvěma nebo třemi týdny měli příležitost ke krátkému setkání v Normandii, k té cestě je vedla řada předešlých telefonických rozhovorů, které měly do situace na Ukrajině vnést trochu stability. A prezident znovu opakoval, že by ho potěšilo, kdyby Rusko a prezident Putin osobně využili svého vlivu a vynasnažili se pomoci východní Ukrajině k většímu míru a stabilitě.“

„Dovolte mi nyní na závěr říci, že velice podporujeme prezidenta Porošenka a jeho úsilí o pokojné vyřešení krize. Podotýkám, že místním ukrajinským separatistům nabídl velkou amnestii a ruským bojovníkům na východní Ukrajině bezpečný návrat do Ruska. Je jasné, že prezident Porošenko je ochoten vyjít v tomto případě výrazne vstříc, jen aby pomohl situaci vyřešit a obnovit aspoň trochu mír a bezpečnost v zemi, kterou řídí. K tomu, aby se to mohlo uskutečnit, potřebujeme určitou míru spolupráce ze strany Putina a Rusů.“

Řeč prezidenta Obamy na setkání Národního sdružení guvernérů (National Governors Association):

„Pokud tedy mají okamžiky. jako je tento, něco společného, pak je to životní důležitost naší spolupráce a toho, abychom si jako americký národ počínali správně. Společná je i naše výsada, že můžeme jako americký národ posloužit svou neuvěřitelnou houževnatostí, laskavostí i silou. Tato houževnatost nás z hlubin nejhorší ekonomické krize, jakou jsme kdy zažili, vyvedla k průlomu, jejž podle mého přesvědčení může Americe a americkému národu přinést letošní rok.“

 

Spero News editor Martin Barillas je bývalým diplomatem USA, který se také věnoval obhajobě demokracie a jako pozorovatel se účastnil voleb v Latinské Americe. Živí se též jako překladatel na volné noze.

 

Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.