Právo na štěstí

Napsal Redakce

V tomto tématu měsíce naleznete opět několik textů vztahujících se k pokračující a stále se zostřující západní občanské studené válce, kterou proti nám a našim rodinám vedou levicoví liberálové. Jejich konečným cílem je patrně uzákonit právo na štěstí – a kdyby v něco takového věřili, nesporně by usilovali o uzákonění práva na spásu. Ostatně snad také podprahové tušení, že Bůh by takový zákon možná nerespektoval, vede tyto lidi k Jeho popření – vždyť, nakonec, co s takovým Bohem, žeano?

Uvědomujeme si, že Témata měsíce neoplývají nějakou pestrostí. My jsme však přesvědčeni, že co se této občanské války týká, seriozní informace o tom, co se děje, jsou jediným možným prvním krokem k poznání, že je třeba výzvu přijmout, a k odhodlání to učinit. Vždy je dost naděje, že je možné to tažení proti lidské přirozenosti zastavit – dokonce nepochybujeme o tom, že je přímo předem odsouzeno k porážce. Než se tak stane, může však být zcela zbytečně zmařeno velmi mnoho lidských životů – ať fyzicky či duchovně. Nejde tedy pouze o to, aby byl levicový liberalismus ve své dnešní militantní podobě politicky poražen, ale také o to, jak rychle se to stane.

Zatím posledním domácím hitem je výrok Ústavního soudu, který umožňuje individuální adopci osobám žijícím v registrovaném partnerství. Správným řešením je samozřejmě zrušit registrované partnerství. Prakticky vše, co je k tomu třeba říct, pak již napsal Martin Weis („Je pro děti dobré vyrůstat v gay rodině? Na to se nesmí ptát“, 2.6.2016, Echo24.cz).

V porovnání s právě uvedeným je pak přímo lapálií poznámka učiněná Lucií Hudcovou, spoluautorkou mezinárodní studie o ženách v technických oborech: „‚Nejde jen o spotřební elektroniku a oblasti, jako jsou bezpečnost a komfort při manipulaci s žehličkami vlasů, fény, kulmami, depilátory. Důležité je i přizpůsobení velikosti telefonů, vývoj dětských pojistek na elektronice, audio a video chůviček, přístrojů na monitorování dechu. Opomenout nejde ani automobilový průmysl, sem patří vedle celkové bezpečnosti třeba i fungování navigačních jednotek,’ vysypala z rukávu Hudcová oblasti, kde právě ženský pohled chybí.“ (Petr Kozelka: Nedržte holky u panenek. Budou se bát techniky, radí vědci, 22.6.2016, Novinky.cz)

Čili, ženy mají svojí přímou účastí coby technické vývojářky přizpůsobit dětské pojistky na elektronice, audio a video chůvičky svým potřebám... přesněji svým představám o řádné péči o dítě... Kdyby se ženy nevyznaly lépe než muži v otázce, jak mají náležitě fungovat chůvičky, nebylo by třeba volat po jejich hlasu. A ano, jistě, muži se, v průměru, v problematice chůviček opravdu vyznají hůře než ženy – prostě proto, že se obvykle zabývají něčím jiným. Např. technikou. Až se však budou obvykle něčím jiným, např. technikou, zabývat i ženy, nezbude nikdo, kdo by dokázal řádně formulovat požadavky na chůvičky. Nebo je v té úvaze někde chyba? Ale samozřejmě, že existují technicky nadané ženy, které zároveň pečují o děti a tak mohou jak náležitě znát potřeby fungování chůviček, tak se podílet na jejich vývoji – tady se však zjevně volá po jakési masovosti: máme těch žen v technických oborech málo, tak už jim ty panenky konečně seberte! Zatím z toho však vyplývají obavy, že Lucie Hudcová konstruuje kvadraturu kruhu... Bude mít děvčátko, kterému ty panenky zakážeme, v dospělosti ještě ten kýžený odlisný „ženský pohled“? Touto otázkou by si měli lámat hlavu zejména ti, kteří tvrdí, že vše je sociálním konstruktem...

Co je také dost nejasné, je citát, který je dokonce vypíchnutý: „Pokud je však mladá žena schopna studovat fyziku nebo matematiku na pedagogické fakultě, a to ve vší úctě, tak má potenciál i na technické obory.“ Lucie Hudcová má možná zkreslenou představu o úrovni studia fyziky nebo matematiky na dnešních pedagogických fakultách (při vší úctě) – nebo významně poklesla náročnost na technických oborech... Třetí možností je, že byť sama odbornou asistentkou na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (autor Petr Kozelka ji uvádí jako odborného asistenta...), je na štíru s logikou.

Konečně zmiňme bulvárnost nadpisu. Možná je úzkoprsé se nad tím vůbec pozastavovat – každopádně je to patrně hodně naivní. Ve zmíněném textu je souhlasně citován ještě prof. Zbyněk Raida z VUT. Nikdo další. Korektní nadpis (a alespoň u článků týkajících se vědy by čtenář snad měl očekávat korektní nadpis...) by tedy zněl „Nedržte holky u panenek. Budou se bát techniky, radí dva vědci“. Ale to už nemá takový dopad, viďte...

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.