Obsah

Když je Putin chybně přečten

Napsal J. R. Nyquist

Vladimir Putin je mocný ideologický symbol a vysoce účinná ideologická zkouška lakmusovým papírkem. Pro populistické konzervativce po celém světě je hrdinou a kletbou pro pokrokáře. Nehodlám jej srovnávat s naším vlastním prezidentem, ale pokud toho dost víte o tom, co si nějaký Američan myslí o Putinovi, budete pravděpodobně moci říci, co si myslí o Donaldu Trumpovi.

Christopher Caldwell (zdroj)

Jenže teď mají liberálové na Putina vztek. Nikdy by Rusku nedokázali odpustit, že se vzdalo komunismu.

Anna Coulterová (zdroj)

Neznalost neomlouvá

Anna Coulterová přirovnala ruského prezidenta Vladimira Putina k někdejšímu nacionalistickému čínskému vůdci Čankajškovi a jihovietnamskému prezidentovi Ngô Đình Diệmovi. Christopher Caldwell z magazínu Weekly Standard zase k Atatürkovi. Těmito srovnáními projevují jak Coulterová, tak Caldwell (oba patří k současným předním vykladačům amerického konservatismu – pozn. red.) svou neznalost; Putin totiž není nacionalista ani antikomunista. Podle vlastního přiznání se stal komunistou z vlastního rozhodnutí, neboť loni prohlásil: „Komunistické a socialistické ideje mně byly vždy sympatické.“ [Newsweek 1/25/16]

Kontext Putinova výroku je dosti zajímavý. Předtím řekl, že za pád Sovětského svazu je odpovědný Lenin. A v jistém smyslu je to pravda: právě Lenin totiž učil komunisty dělat „dva kroky zpět“ a předstírat, že „komunistická ideologie je mrtva“, aby získali od Západu ekonomické výhody. Tato politika proslula pod názvem NEP (Nová ekonomická politika). Tohoto tématu by se ovšem Putin nikdy přímo nedotkl. Aby zmátl západní novináře, užívá pro komunikaci s jinými komunisty ve vedení určitých neúplných formulací. I tak ale došlo k nedorozuměním, takže byl Putin donucen přímo vyznat svou víru. Nad tím vyznáním by se snad dalo mávnout rukou jako nad pouhou rétorikou – kdyby mu ovšem už dávno nesekundovala jeho praxe.

S náznaky, že je Vladimir Putin ruský nacionalista nebo křesťan, je tedy jak Anna Coulterová, tak Christopher Caldwell vážně na omylu. Ve skutečnosti Vladimir Putin nemůže být nacionalista a křesťanem nebyl nikdy. Po více než sedmnáct let udržuje a chrání Vladimir V. Putin mrtvolu Vladimira I. Lenina, která leží v zachovalém stavu v centru Moskvy.

Coulterová a Caldwell by nám měli něco vysvětlit. Proč udržuje Vladimir Putin (takzvaný křesťan!) Lenina nad zemí, místo aby ho do ní dávno pohřbil?

Nově natřený anti-teismus

Lenin byl militantní ateista, nepřítel křesťanství, odpůrce nacionalismu. V článku „Socialismus a náboženství“ napsal: „Náboženství je opiem lidstva. Náboženství je něco jako duchovní opilství...“ A dále: „Náš program je cele založen na vědeckém a navíc materialistickém světtovém názoru. Výklad našeho programu tudíž nutně zahrnuje vysvětlení skutečných historických a ekonomických kořenů náboženského zamlžení. Do naší propagandy nezbytně patří propaganda ateismu…“ Lenin také napsal: „Jednota v tomto... zápase utlačované třídy o vytvoření ráje na zemi je pro nás důležitější než proletářský názor o ráji v nebi.“ A ještě: „...podstatnou věcí je pro nás bojovat proti rozporuplnosti různých ‚křesťanů‘.“

V jedné komunistické učebnici ze sovětské éry, „What is Communism?“ (Co je komunismus?) od K. H. Sabirova (Progress Publishers, Moskva, 1987), čteme: „Teorie kulturní revoluce, vytvořená Leninem, je součástí jeho plánu budování socialismu. Poprvé byla uvedena do praxe v Sovětském svazu, později i v jiných socialistických zemích.“ To je vzor, podle nějž se po celém komunistickém světě prováděly vraždy, mučení, věznění a pronásledování lidí oddaných náboženství. A Putin to velice dobře ví. Lidé, kteří jej školili, byly Stalinovy stvůry. To oni byli ničiteli křesťanství v Rusku. Podle Sabirova „je povinností všech národů pracujících na přechodu k socialismu (vytvořit – pozn. JRN)... tradice pokrokové národní kultury.“ Tedy kultury, která „provádí kritickou revizi kulturního dědictví minulosti a zbavuje ji ideologie vykořisťovatelské třídy (k níž patří náboženství – pozn. JRN) a … zakládá novou, socialistickou kulturu.”

Putinův výrok v jednom rozhovoru, podle nějž byly „základní postuláty (komunistické ideologie – pozn. JRN) převzaty od hlavních náboženských skupin“, je tudíž podvodný. Je to lež – a Vladimir Putin ví, že komunismus dává termínům používaným v křesťanství zvrácený význam.  Přesto tvrdí, že komunismus je odvozen z křesťanství a jiných náboženství. Podle Putina „(komunismus – pozn. JRN) je totéž, jako když v Bibli nebo v Koránu čteme ‚nepokradeš‘, ‚nepožádáš manželky bližního svého‘ – tam je to vše předepsáno, vidíte, všechno je to převzato odtamtud.“

Putin zde předkládá učení komunismu překrouceným způsobem. Lenin se neřídil Desaterem! Nařídil tisíce poprav. Nařídil konfiskaci majetku. Nerespektoval Boží ani lidské právo. Putin tedy o Leninově ideologii (komunismu) mluví lživě. Zakrývá skandální pravdu, že komunismus od samého počátku válčil proti křesťanství. Nevšímavost Coulterové a Caldwella k permanentní lživosti Putinových řečí o náboženství je tudíž něco hrozného. A jeho předpokládaný nacionalismus je rovněž podvod.

Na otázku týkající se Lenina, který si ve vší parádě leží v centru Moskvy, dal Putin pozoruhodnou odpověď: „Podle některých lidí dokonce (Leninovo – pozn. JRN) Mausoleum … neodpovídá tradici. Co vlastně neodpovídá tradici?” Načež řekl, že komunisté „převzali tradici“, a podle jeho prohlášení to učinili „v souladu s potřebami oné doby“.

Co znamená „převzít tradici“? Co znamená uplatnit toto převzetí „kompetentně“ v souladu „s potřebami oné doby“? Tohle je leninský způsob mluvy. Ve skutečnosti Putin říká, že se komunismus zmocnil náboženství (nebo že je převzal) a nyní jej užívá pro své vlastní cíle. Postačuje, že se papež ukázal být socialistou a už není více katolíkem. Postačuje, že protestantské církve odpadly od starého učení a posouvají se ke komunistickému pojetí společnosti. Za současných podmínek má Putin všechny důvody říkat, že náboženství a komunismus jsou stejné věci. Sítě jeho agentů na nejvyšších místech všech hlavních náboženství prosazují socialismus. Tak proč by neměl přilévat oleje do ohně?

Bolestivá tříska nacionalismu

Přesto to neznamená, že je Putin (jak předpokládá Coulterová a Caldwell) sám křesťan. A to, co Putin – rovněž podvodně – přiznal o Leninovi, neospravedlňuje Putina coby nacionalistu. Putinův nacionalismus je ve skutečnosti očividný výsměch. Je to padělek nacionalismu, kterým chlácholí ruský lid v době, kdy se komunisté uchýlili do podzemí (aby dosáhli většího strategického účinku, zejména na Západě). Lenin, jehož mumifikovaná mrtvola se předvádí v centru Putinovy metropole, znamená opak nacionalismu. Sám Lenin přece nacionalismus odsoudil coby „rozdělování a štěpení proletariátu“ ve prospěch buržoazie. „Třídně uvědomělí dělníci vedou tvrdý boj proti každému druhu nacionalismu,“ psal Lenin, „jak proti hrubému, násilnickému nacionalismu černosotněnců (souborné označení členů ultraradikálních stran v Rusku v letech 1905 až 1917 – pozn. překl.), tak proti rafinovanějšímu nacionalismu hlásajícímu rovnost národů...“ (viz Leninovo „Korumpování dělníků rafinovaným nacionalismem“).

Člověk, který odmítá pohřbít Lenina, nemůže být nacionalista. Další důkaz najdeme v Putinově zahraniční politice: nelze totiž popřít, že všude podporuje komunistické režimy. Podporuje Angolu, kde komunistická vláda s ruskou pomocí zvítězila v občanské válce. Putin podporuje Čínu a Severní Koreu, kam Rusko posílá moderní výzbroj a vojenské vědce. Co je to tedy za nacionalismus, když vyzbrojuje komunistické státy? V roce 2014 přinesl server Xinhua News report zprávu z Managuy: „Nikaragua s pomocí Ruska modernizuje válečné loďstvo.“ Vládnoucí „Sandinovská fronta národního osvobození“, kterou vede Daniel Ortega, předstírá, že je sociálně demokratická strana. Sandinisté však byli vždycky marxisté-leninisté. A též venezuelský prezident Hugo Chavez, i když předstíral, že je levostředovým populistou, byl marxista-leninista. Mnoho komunistických vůdců se skutečně snažilo budit dojem, že jsou něco jiného než komunisté. Vraťte se, prosím, až k tomuhle: Mao ze sebe dělal „agrárního reformátora“. Stalin byl náš „strýček Joe“. Zas a zas jsme slýchali výklad, že Ho Či Min a Castro jsou komunisté jen proto, že je zlí Američané nahánějí do náruče Ruska – a přitom to byla jen další lež.

Globální nepřátelství

Jak rychle jsme zapomněli na dávné klamy! V jedné zemi za druhou, na jednom světadíle za druhým se buduje a vyzbrojuje komunistická moc. A my jsme dočista slepí. Nedochází nám, že komunisté jsou všude. Naši mediální vědátoři, naši „experti“, naši stratégové se stávají směšnými. Řekněme to bez obalu! Až za to nakonec budeme platit – až budeme sčítat mrtvé, až už nebudeme schopni sečíst hmotné ztráty – uvidí samo lidstvo, že nynější profesní pochybení našich autorů a expertů je neodpustitelné.

Musím se tedy ptát: Zapomněla jste, milá Anno Coulterová, kdo je náš skutečný nepřítel? Je jasné, že jste v roce 1991 nebyla dost pozorná. Ušly vám ty výmluvné scény, když se hněvivý dav na Dzeržinského náměstí jaksi zdržel svrhnout sochu Železného Felixe; místo toho přijel jeřáb, který vůdce ČEKY opatrně sňal a bezpečně uskladnil – takže se odtud může jednoho dne vrátit. Jistě jste si nevšimla, jak KGB při srpnovém puči v roce 1991 opominula zarazit dodávku potravin, vody a elektrického proudu do ruského Bílého domu. Nedala jste si práci s četbou Evženie Albatsové, Anatolije Golicyna, Vladimira Bukovského a Alexandra Litviněnka. Ba co hůř, unikl vám „velký zvrat“: totiž kolonizace federální vlády USA uvědomělými agenty mezinárodního komunistického spiknutí – který usnadnila „vlast socialismu“. Také jste selhala, když jste měla zvednout svůj hlas proti kubánské kolonizaci Venezuely, proti převzetí moci komunisty nad Jižní Afrikou bohatou na nerostné zdroje, proti ovládnutí Konga i Nepálu; proti podvracení v Brazílii prostřednictvím Dělnické strany, v Bolívii, kde na sebe strhl moc Evo Morales – a na celém Západě, za fasádou sociální demokracie a alternativně levicových konzervativců. Pro vás jsou nepřítelem pouze „liberálové“. Zřejmě jste si neuvědomila, že Stalin se stal liberálem, aby se liberálové mohli stát stalinisty; proto si nyní neuvědomujete, že Putin se stal konzervativcem proto, aby se konzervativci mohli stát putinisty. Položila jste si sama, milá Anno, otázku, zdali padla Berlínská zeď proto, aby otevřela cestu svobodě na Východ, anebo komunismu na Západ?

Oklamané myšlení i klamný převlek

Pokud jde o Christophera Caldwella, nemyslím si, že mu kdy v této či jiných záležitostech příliš záleželo na pravdě. Založil svou kariéru na opakování toho přijatelného, ve prospěch oportunismu. Tím, že své studenty na hillsdalské vysoké škole učí, „jak mají přemýšlet o Putinovi“, místo aby jim řekl, „na co mají pamatovat“, jim nabízí způsob rozlišování, kterým však nelze skutečné rozdíly rozpoznat.

Při výkladu, že Putin není politicky korektní levičák nebo feminista, nevyjde najevo poznatek, že Putin je vůdcem následnického (post)sovětského státu; a politika tohoto státu se vždy zaměřovala na ochromení západního vojenského a ekonomického potenciálu pomocí nesmyslných idejí, prostřednictvím vlivových agentů. Z toho je třeba poznat, že politická korektnost nebyla nikdy určena k tomu, aby nakazila Rusko nebo Čínu. Byla navržena pro infikování „hlavního nepřítele“ – Západu. Calldwell to nedokáže postřehnout, omílá nicotné tvrzení, že se Putin shoduje s konzervativci na Západě, a tím Putinovi bezděky pomáhá. Ba co hůř, svým líčením Putina jako „zvoleného“ vůdce překrucuje skutečnost. Putin, stejně jako Hitler, byl nejprve do svého úřadu jmenován, nikoli zvolen. A vzhledem k uzavřené povaze ruského systému, vraždám novinářů, umlčování tisku, nadvládě nomenklatury ve všech hlavních politických stranách, korporacích, bankách a vládních institucích, by bylo nesprávné tvrdit, že volby jsou v Rusku svobodné. Srovnávat Putina s Atatürkem je také nesmysl; pan Caldwell totiž ve skutečnosti neví, co Putin v Rusku dělá, nebo co se chystá udělat, takže jej nemůže kompetentně srovnávat s nikým. Nevidí, že ruská politika je od roku 1991 loutkovým představením, a nevidí ani to, že „lehkomyslný oportunismus“ Borise Jelcina byl nepostradatelný pro komunisty, nikoli však pro ty, kteří usilovali o svobodu pro ruský lid. A vinit západní kapitalisty z krádeže ruských přírodních zdrojů – za které mimochodem zaplatili – je ještě bizarnější.

Podle Caldwella půjčil Západ peníze ruským oligarchům, aby mohli okrádat ruský lid. To je však idiotské. Komunistická oligarchie okrádá ruský lid od roku 1917 – a nepotřebuje si na to půjčovat od Západu! Ty půjčky slouží zcela jiné úloze, o níž se kdysi zmínil Lenin, když vysvětloval, že Západ prodá bolševikům provaz, na kterém bude oběšena světová buržoazie. Podle současné situace, jakkoli je to možná absurdní, totiž Západ nakonec komunistům opravdu půjčil peníze na nákup toho provazu – rozumějme: tanků, bombardérů, ponorek a raket, které potřebují, aby získali převahu.

Za zmínku v tomto směru stojí i to, že ruští oligarchové – kteří tvořili součást toho moskevského loutkového galapředstavení – byli samí naverbovaní agenti KGB. Ti si své miliardy nevydělali. Dokonce je ani nenakradli. Byli pověřeni nominálním řízením rozsáhlých podniků. Dostali bankovní konta a byli požádáni, aby přečetli napsaný projev. Ten projev byl dávno předem připraven tajnými strukturami Komunistické strany. V Rusku se na nejvyšších místech KGB a nomenklatury obecně ví, že ruské oligarchy vybral a povýšil sovětský stát; neboť když už byla komunistická budova demontována, bylo nutno k oklamání Západu vztyčit novou fasádu. A tou domluvenou tváří kapitalistického Ruska byli oligarchové, zavázaní příkazům Komunistické strany Sovětského svazu, která přešla do podzemí. O záměru této velké podvodné strategie napsal v roce 1995 přeběhlík z KGB Anatolij Golicyn: „Konečným cílem této strategie je čínsko-ruská nadvláda nad světem...“ (Perestroika Deception = Klamná perestrojka, str. 223)

Je nebezpečné, když lidé jako je Anna Coulterová a Christopher Caldwell píší chybně o těchto zvláštních tématech, protože na základě toho je pravděpodobnější, že národ naletí na další sbírku moskevských lží. Prosím, nemystifikujte náš národ! Zemi to poškozuje a ohrožuje to naši existenci.

Komentář uveřejněn k 3. dubnu 2017. Převzato se souhlasem autora. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová. Mezititulky redakční.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.