Obsah

Globální válka proti křesťanům – nejlépe utajované tajemství světa

Napsal Lukáš Lhoťan

Kniha Globální válka proti křesťanům  se týká nejdramatičtějšího náboženského příběhu počátku 21. století. Většina lidí na Západě má jen nepatrné ponětí o tom, že probíhá globální válka proti křesťanům,“ píše John Allen. Kniha Globální válka proti křesťanům je prvním přehledem pronásledování, který vychází v češtině. Křesťané jsou dnes ve světě pronásledovanější, než kterákoli jiná náboženská komunita. 80 procent případů náboženského pronásledování je namířeno proti křesťanům a situace se stále zhoršuje.

Ve 20. století se nejhorší perzekuce církví odehrály v komunistických zemích, přičemž kruté pronásledování ještě stále trvá v KLDR a Číně. Na začátku 21. století převzal agresívní iniciativu náboženský fundamentalismus – především islámský, ale také hinduistický a dokonce i budhistický.

Křesťané jsou diskriminováni ve většině zemí světa včetně těch nejlidnatějších. S novou formou měkkého „soft“ pronásledování křesťanů se setkáváme také na Západě. J. Allen v knize odhaluje smrtící hrozby a pokouší se odpovědět na otázku, jak zastavit tato zvěrstva. Především se ale snaží prolomit mlčení, které kolem pronásledování křesťanů převládá.

V roce 1997 americký autor Paul Marshall prohlásil, že pronásledování křesťanů je „celý svět téměř úplně ignoruje“. Je jisté, že za šestnáct let od vydání Marshallova klasického díla Their Blood Cries Out (Jejich krev křičí) se mnohé změnilo. Byly založeny skupiny obhájců a pomocných organizací. Občas je pronásledování křesťanů v reportážích věnována pozornost velkých zpravodajských časopisů, jako jsou např. Economist, Newsweek, Commentary.

Všeobecně však válka proti křesťanům zůstává nejlépe utajovaným tajemstvím světa. Italská novinářka Francesca Paciová, píšící pro italský mediální trh, kde je pravděpodobně věnováno více pozornosti křesťanským tématům než kdekoliv jinde na světě, řekla o situaci pronásledovaných křesťanů v Iráku, Alžírsku a Indii: „Ignorujeme příliš mnoho věcí – anebo, což je ještě méně odpustitelné – tváříme se, že příliš mnoho věcí nevidíme.“ V roce 2011 hovořil na konferenci v Londýně katolický patriarcha Jeruzaléma Fouad Twal o krizi, které čelí arabští křesťané na Středním východě. Otevřeně se zeptal: „Slyší vůbec někdo náš nářek? Kolik ukrutností ještě musíme zažít, než nám vůbec někdo přijde na pomoc?“ Tyto otázky si zaslouží odpověď a pochopit motivy mlčení o globální válce proti křesťanům je dobrým začátkem.

Vysvětlení mlčení v sekulární oblasti V sekulární oblasti se protíná více faktorů, vysvětlujících relativní nezájem o globální pronásledování křesťanů. Prvním je, že někteří sekularisté mají malou osobní náboženskou zkušenost a co se týče náboženských záležitostí, mají málo znalostí. Dále: v některých sektorech veřejného mínění existuje podvědomé nepřátelství vůči institucionálnímu náboženství, zvláště křesťanství. Lidé, formovaní takovým pohledem, jsou nakloněni vidět křesťanství jako činitele represí, ne jejich oběti. Když se řekne „náboženské pronásledování“, vytanou jim na mysli křižácké války, inkvizice, náboženské války, Bruno a Savonarola, čarodějnické procesy v Salemu – všechny kapitoly z historie, kde je křesťanství líčeno jako zločinné. Pro mnoho dnešních lidí představuje křesťanství mužskou gerontokracii – vládu starých pánů v Římě, jež odsuzuje pokrokové jeptišky v Americe, nebo nesnášenlivé evangelikály, kteří chtějí omezit právo volby žen, nebo právo homosexuálů na svatby.

Oběti globální války proti křesťanům vyvracejí tyto názory tím, že ukazují křesťanství ne jako utlačovatele, nýbrž jako utlačovaného. Roku 2012 žily dvě třetiny křesťanů mimo oblast Západu a v polovině století jich budou již tři čtvrtiny. Tito křesťané často nesou dvojí nebo trojí stigma, protože nejen představují víru, která budí podezření, ale též utlačovanou etnickou skupinu (jako Karen nebo Čjin v Barmě), nebo sociální skupinu (jako konvertité Dalit, kteří tvoří 60 % veškerého křesťanského obyvatelstva v zemi).

Ve světle těchto faktů je na čase, aby se sekulární myšlení osvobodilo od Šifry mistra Leonarda. Dnešní křesťané nejsou těmi, kdo vysílají zuřivé vrahy; spíše jsou těmi, kdo prchají před vrahy, vysílanými jinými. Pro mnoho lidí je válka proti křesťanům prostě velice vzdálená. Dnešní mučedníci jsou zabíjeni na Srí Lance, na Maledivských ostrovech a v Súdánu, v místech, která by mnozí obyvatelé Západu těžko hledali na mapě, nehledě na to, že chybí osobní zájem o to, co se tam děje. Válka proti křesťanům je tedy neuvěřitelně komplexní, nemá žádné jednoduché vysvětlení a neexistuje žádný jednoduchý lék. To, co může bojovat s buddhistickými extremisty v Bangladéši, může být nevhodné proti narkoteroristům v Kolumbii.

Další důvod paralýzy uvedl francouzský intelektuál Régis Debray, vysloužilý levičák, který bojoval po boku Che Guevary. Debray říká, že protikřesťanské pronásledování přesně zapadá do politického slepého místa na Západě. Oběti jsou „příliš křesťanské“, aby vzrušovaly levici, a „příliš cizí“, aby zajímaly pravici. Západní politika povzbuzuje lidi, aby viděli jenom část obrazu. Konzervativci upozorňují na každý zločin islámských radikálů, nejsou však ochotni odsoudit izraelskou politiku, která často bere život arabskému křesťanství.

Liberálové oslavují mučedníky pravičáckých režimů v Latinské Americe, ale často nejsou ochotni uznat skutečnost protikřesťanské nenávisti v Hamasem ovládaném Pásmu Gazy, nebo skutečnost, že levicové režimy si volí křesťany za svůj první cíl.

O autorovi:

JOHN L. ALLEN JR. (nar. 1965 ve státu Kansas) je americký novinář a redaktor zpravodajské společnosti Crux, ve které se zaměřuje na dění ve Vatikánu a v katolické církvi. Šestnáct let byl vatikánským dopisovatelem novin National Catholic Reporter a analytikem Vatikánu pro CNN a National Public Radio. Jeho články publikují New York Times, Boston Globe atd. Je autorem více než desítky knih, např. Opus Dei nebo biografií Benedikta XVI.

Se souhlasem autora převzato z krestandnes.cz. Knihu je možno objednat zde.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.