Dámy demokratky

Napsal Roman Joch

V listopadu zvolená nová Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu se poprvé sešla letos 3. ledna. A na první pohled bylo jasné, že u demokratů jsou na vzestupu mladé reprezentantky menšin.

Předsedkyní Sněmovny reprezentantů se stala vůdkyně demokratů Nancy Pelosiová (78 let), která už jednou šéfkou této komory byla (v letech 2007–10). Tehdy měla reputaci levicově-liberální radikálky (zastupuje jeden z nejliberálnějších obvodů v USA, město San Francisco), proto byl – a je – jejím zástupcem centristický demokrat Steny Hoyer (79 let), kongresman za venkovský obvod ve státu Maryland.

Jenže paradoxně předsedkyně Pelosiová v dnešní Sněmovně působí jako demokratická centristka– tak radikální jsou totiž některé její nové členky.

Volání po impeachmentu

Mediálně nejslavnější je „AOC“, neboli Alexandria Ocasiová-Cortezová (29 let), historicky vůbec nejmladší členka Sněmovny reprezentantů, která byla zvolena za Bronx v New Yorku. Oba její rodiče byli z Portorika. Před zvolením pracovala jako barmanka, ráda o sobě tvrdí, že je dělnického původu, přitom její zesnulý otec byl bohatý architekt a ona navštěvovala prestižní univerzitu. Byla kdysi i stážistkou u legendárního demokratického senátora Teda Kennedyho.

Jejím programem je „zelený Nový úděl“, tedy masivní federální investice do obnovitelných zdrojů energie (na nichž by podle ní měly USA od roku 2035 záviset stoprocentně); všeobecná bezplatná zdravotní péče (placená z peněz daňových poplatníků) i vysokoškolské vzdělání pro všechny „zdarma“ (také placené z peněz daňových poplatníků); a povinnost vlády zajistit práci každému, kdo pracovat chce.

Jak tyto nové masivní výdaje zaplatit? Podle ní tak, že na lidi vydělávající deset milionů dolarů ročně by se měla uvalit daň z příjmu 70 procent – ale jen na příjem nad deset milionů ročně. To by však nové náklady nepokrylo ani zdaleka; musely by se zvýšit daně i střední třídě; o tom však tato členka Demokratických socialistů Ameriky mlčí (v USA téměř polovina lidí neplatí žádnou daň z příjmu). Je také za co nejrychlejší impeachment prezidenta Trumpa.

Členství u Demokratických socialistů Ameriky (DSA) a snahu co nejrychleji „impíčnout“ prezidenta má i další nová členka sněmovny, Rashida Tlaibová (42 let), jejíž obvod zahrnuje město Detroit v Michiganu (oblast širšího Detroitu má nejvyšší koncentraci Američanů arabského původu v USA). Je první členkou sněmovny palestinského původu a jedna ze dvou prvních muslimek v této komoře Kongresu. Nejenže podporuje kampaň BDS (bojkot, stažení investic, sankce) proti Izraeli, ale prosazuje i to, čemu se říká „řešení jednoho státu“: na západ od řeky Jordán by vznikl jen jeden stát (dnešní Izrael + Západní břeh + pásmo Gazy), v němž by Arabové přečíslili Židy. Pro židovské občany Izraele by to znamenalo zánik jejich demokratické, většinově židovské země.

Rashida Tlaibová proslula tím, že v den, když složila přísahu poslankyně sněmovny (3. ledna), na mítinku zvolala: „… impíčneme toho zku*vysyna!“ (V originálu motherfu*ker.)

Takto mluvila o prezidentovi.

Byly doby, kdy za takový slovník o prezidentovi (a je jedno, z jaké strany) byl kongresman (opět, z jakékoli strany) kolegy přinucen omluvit se; v opačném případě sněmovna přijala rezoluci odsuzující jeho chování coby neslučitelné s důstojností Kongresu.

Co se stalo teď? Nic. Nic se nestalo.

Budoucnost demokratů

O tu čest být jednou z prvních dvou žen-muslimek ve Sněmovně reprezentantů (první muž-muslim byl zvolen už v roce 2006) se s Rashidou Tlaibovou dělí poslankyně Ilhan Omarová (37 let) za město Minneapolis v Minnesotě. Je somálského původu, narodila se v Somálsku (takže je příslušnicí dvou menšin: muslimka i černoška), během kampaně BDS nepodporovala, jakmile však byla zvolena, ejhle, najednou je za bojkot Izraele, stažení investic ze země a uvalení sankcí na něj.

Není divu, že vedle těchto dam předsedkyně Pelosiová působí jako centristka. A to má relevanci i pro budoucnost Demokratické strany, která se stává mladší, více ženskou, a tmavší pleti.

Než se na tu relevanci podíváme, zmiňme ještě jednu zajímavou demokratickou členku Sněmovny reprezentantů, která v ní ale zasedá už čtvrté volební období (od roku 2013): Tulsi Gabbardovou (37 let). Původem je ze souostroví Samoa, zastupuje Havajské ostrovy a je první hinduistkou v americkém Kongresu. Sloužila v Iráku, v domácí politice je radikálně levicová (podporovala Bernieho Sanderse, nesnášela Hillary Clintonovou), ale demokraté jí nedůvěřují. Před dvěma roky totiž navštívila Baššára Asada a je jeho obhájkyní. Proč? Jako hinduistka je za výraznou spolupráci Ameriky s Indií a nesnáší islámské sunnitské země a síly: Pákistán, Saúdskou Arábii, syrské rebely – proto obhajuje alávitu Asada.

Pestré primárky

Stranu, jejíž vlnou budoucnosti jsou mladé barevné ženy, vedou ve sněmovně 78letá bílá žena a 79letý bílý muž. Dle preferencí má ze všech demokratů v roce 2020 největší šanci vyhrát volby a porazit Donalda Trumpa bývalý viceprezident Joe Biden, bílý muž, kterému v den voleb bude 78 let. Druhým dle průzkumů je Bernie Sanders, bílý muž, který příští rok bude mít 79 let. Je ale představitelné, aby strana, v níž jsou na vzestupu mladé barevné ženy, nominovala v roce 2020 na prezidenta starého bílého muže?

Uvidíme. Jedno je však jisté: demokratické primárky budou hojně, bohatě obsazené. V roce 2016 kandidovalo v primárkách republikánů až 17 kandidátů a nepřekvapilo by mě, kdyby v těch nastávajících demokratických bylo 20, ba i víc kandidátů. Což ale znamená, že o každou voličskou či etnicko-rasovou skupinu bude usilovat vícero jejich příslušníků, čímž se mohou vzájemně poškodit. Například o hlasy z levého, socialistického křídla Demokratické strany mohou usilovat senátor Bernie Sanders z Vermontu i senátorka Elizabeth Warrenová z Massachusetts; o hlasy černošských Američanů senátorka Kamala Harrisová z Kalifornie i senátor Cory Booker z New Jersey atd. Tím, že budou usilovat o hlasy ze stejných voličských skupin, mohou se vzájemně oslabit a nakonec se oním vítězem primárek může stát někdo, kdo na začátku mezi favority nepatřil. Někdo, jako byl v roce 2016 u republikánů Trump. A vzhledem k tomu, jak velký počet lidí bude usilovat o demokratickou nominaci, je nepředvídatelné, kdo ji nakonec získá.

Vyšlo v LN, 26.1.2019. Se souhlasem autora převzato z www.obcinst.cz.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.