Obsah

Žijeme v informačním otroctví?

Napsal Václav Komora

Při pohledu na propracovanost ruské mediální propagandy a její účinnost na obyvatelstvo, obnaženou v souvislosti s ukrajinským kolapsem, musí vnímavý člověk nevyhnutelně pohlédnout kriticky i do našeho mediálního zrcadla událostí. Pokud již nemá dlouhodobou konzumací toho, co je mu uniformně vnucováno, divák, posluchač či čtenář příliš zakalený sluch i zrak, může být nyní pobídnut k ostřejšímu průhledu kouřovou clonou zdejšího zpravodajství.

Řemeslná dokonalost Kremlu

Na úspěšném příkladu ruské propagandy se zřetelně potvrzuje, že manipulace míněním je odbornou disciplínou a má svá pravidla a technologické postupy. Mnozí z nás zapomněli, jak před lety panující komunistický režim používal přímo vědecky symboly, mýty a totemy své nadvlády. Většina si však stále pamatuje tehdejší transparenty a srpo-kladivové hvězdy na každém kroku. Hesla, která i prachobyčejní zelináři strkali do svých výloh. Ti mladší to snad slyšeli citovat ze samizdatových esejů V. Havla.

Ruští vládci dokazují, že umí pracovat s oblastí podvědomí stále lépe. Nezáleží příliš na tom, co jejich V. Putin říká, ale je velmi podstatné, co doopravdy dělá. Nepohřbili Lenina a totem jeho mauzolea drží nad obyvatelstvem svou magickou moc. Nyní dokonce znova vztyčili svrženou sochu Felixe Dzeržinského, prvního náčelníka legendární KGB, před jejím trvalým sídlem na Ljubjance v Moskvě. Kdo tomu rozumí, ten pochopí. Protože kdo se tam doteď i přes počet vražd novinářů nebál, tak znejistí. A strach je odvěký nástroj tyranie. Vnější ohrožení je pak tím nejlepším zdůvodněním jeho použití.

Problémy a nervozita Západu

Vidíme-li vnitřní vystupňovaný psychologický nátlak na ruské obyvatelstvo, přirozeně nás to musí vést k otázce, jestlipak se nějak souběžně projevuje vnější složka této psychologické a informační války? Podle jejích principů je cílem rozvrátit protivníkovu morálku a schopnost odporovat. Vytvořit nervozitu, nejistotu a stres. A skutečně pozorujeme, že otupenou pozornost západní veřejnosti začínají znervózňovat do popředí pronikající rušivé skutečnosti. Fakta o hromadících se válečných konfliktech, nekončících ekonomických problémech a rostoucích střetech s urputně prosazovanou novou ideologií politické korektnosti.

Vladimír Bukovskij, významný ruský disident a nynější činovník nové britské strany UKIP vyhlásil, že politická korektnost je nový leninismus. Prošlo to však bez převzetí a rozšíření této informace sdělovacími prostředky, nikdo o tom neví, není k tomu veřejná diskuse. Akorát, že – světe div se proč – má strana UKIP nakročeno k vítězství v britských volbách. Pro veřejnost je ovšem médii všeobecně nálepkována bez dalšího osvětlení jako extrémistická.

Politická korektnost se sice zaklíná multikulturalismem a diverzitou, v praxi však netoleruje jiné než jednotné oficiální názory. Dochází to tak daleko, že na univerzitě v Kalifornii byla demonstrativně spálena kniha vědce, kritizujícího teorii globálního oteplení. Sdělovací prostředky to ale zamlčely – nebyl to korán.
Viditelné obrysy informační války

A takových případů je více. Dokládají, že i na Západě probíhá manipulace se zprávami. Jde očividně o příznaky informační a dezinformační války. Ta je ovšem ze své samé podstaty tak složitá a rafinovaná, že je těžko se v ní vyznat. Jisté ale je, že Rusové ji vylepšují již téměř sto let a budou v ní proto patrně větší mistři, než jejich soupeři. Zaručeně k tomu patří i šíření smyšlenky o tom, jak sovětská vojenská supervelmoc, s největší nukleární silou, jen tak zahodila svůj propracovaný globální arsenál vlivových agentů a své civilní armády zahraničních „užitečných idiotů“ (řečeno dle Lenina).

Nakonec všude kolem nás jsou již přepokládaná naplnění cílů této války vidět. Hlavním zřetelným jevem je podpora progresivismu, což znamená tlak na změny v organizaci společnosti, na rozvolnění jejího řádu a institucí, prostě na zpochybnění existující demokracie. Společně s oslabováním správy společnosti je logická i snaha po zaškrcení hospodářských zdrojů, především podporou drastických ekologických regulací průmyslu.
Celkově tomu odpovídá evidentní většinová odchylka médií, vytvářejících veřejné mínění, k levicovým názorům a postojům, třeba k podpoře pacifismu a ekologismu. Druhou velkou viditelnou tendencí je všeobecná snaha o odvádění pozornosti řadových občanů od hlavních problémů k povrchní zábavě a k podružným bulvárním informacím, snaha o vytváření široké vrstvy málo nebo špatně informovaných lidí.

Oba tyto rysy si můžeme ukázat na současném vývoji známé televizní stanice CNN. Potlačovat významné informace a nabízet jiné plytké se totiž snaží mnohá média, ale někdy o to usilují tak sveřepě, až dosáhnou opaku. Příkladem je pokračující úpadek sledovanosti televize CNN. Nezapomeňme přitom, že byla založena miliardářským salónním komunistou a ekologistou Tedem Turnerem. CNN se nedávno pokusila zvrátit úprk diváků od jejich trvale přehnaně propagandistického levicového zpravodajství zapojením bulvarizace a větším soustředěním na emoce.

Posledním omylem jejich nového postupu ale bylo několikatýdenní výlučné soustředění na zmizení malajského letadla v Tichomoří, ačkoli bylo toto téma jasně informačně vyprázdněné. Dokonale tak přesvědčila diváky se zachovalým úsudkem, aby již na tento kanál prostě nepřepínali.

Náš příspěvek k vytváření nízko-informovaných občanů

Podobný, jen podstatně mazanější přístup však podivně předvádí ve svých hlavních zpravodajských pořadech i naše ČT. Nasadila do studia atraktivní manekýny a donutila i dámy z předpovědi počasí, aby začaly ukazovat své nohy. Toto nablýskané balení má upoutat pozornost k formě a odpoutat ji od obsahu. Proto většinu času zpráv zabírají dlouze otravné reportáže ze škol a nakupování, zatímco skutečné zprávy bývají systematicky odbyty dvěma, třemi větami bez jakéhokoli kontextu. Některé důležité se ani v pořadu neobjeví.

Takové plané zpravodajství zatlačuje diváka do pasivity jeho teplého provinčního kouta. Pokud je podávána zpráva o nějaké závažnější kauze nebo ekonomické události, je obvykle poskytnuta tak nestrukturovaně a nesouvisle, že zanechává diváka zmateného a jaksi odpuzeného. Takže pak radši utíká do svého oblíbeného neskutečného světa filmových seriálů, zábavných pořadů a prchavých sportovních přenosů. A to je patrně účelem. Divák je sváděn, zaváděn a upoutáván. I jeho podvědomí může být zaměstnáno a odvedeno od skutečnosti. Kritické diskusní pořady, natožpak s necenzurovaným přístupem z publika, jsou zcela utlumeny či manipulovány. Obdobné jevy se dají vysledovat i v dalších médiích, tisku a rozhlase.

Přesto, že většina lidí své zdroje informací nijak neověřuje a nekontroluje, subjektivně se jaksi automaticky domnívají, že jsou dobře informováni. Ale v případě náhlé převratné události, jako je ukrajinský konflikt, nemá takový občan kvalitní informační zázemí a hodnotový žebříček, o který by se mohl opřít svým „selským“ rozumem. Může podlehnout nervozitě, zmatku a stát se snadnou obětí propagandy.

Zůstává otázkou, zda je část populace užívající internet informačně svobodnější a odolnější. Naopak se zdá, že se nyní v tomto prostředí šíří dezinformace a ruská propaganda nejlépe. Jednou z hlavních dezinformačních taktik je zřejmě produkce různých konspirativních teorií i jejich současná diskreditace, aby tak byly v nastaveném chaosu zamaskovány stopy konspirace skutečně významné.

U nás je ojedinělým kritickým žurnalistou, který se tímto tématem zabývá, Eric Best, původem američan publikující zajímavé fundované komentáře na svém soukromém webu FSFinalWord.cz. Prakticky jen on má odvahu psát o skutečnostech, které jsou v pozadí vnějškově nejasných nebo zmateně podávaných událostí. Není na tom závislý obživou své rodiny. Upozorňuje, že se podle mnoha indicií schyluje k tomu, že všechna hlavní média v ČR ovládnou ve shodě Andrej Babiš a Petr Kellner. Oba oligarchové jsou známí svými vazbami na staré mocenské struktury a vlivem, který na ně mají kremelské kruhy. Kdo si tedy stále myslí, že co se děje v našich médiích je náhodné, překračuje již hranice obvyklé naivity.

15/9/2014 pro Konzervativní listy

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.