Obsah

Hodonín uctí poradce kubánského vraha

Napsal Pavel Raus

Rada města Hodonín se opět rozhodla, že uctí pamětní deskou zesnulého hodonínského občana Valtra Komárka. Již před 4 lety obdrželi hodonínští zastupitelé otevřený dopis pod názvem „Neoslavujte poradce vrahů“. Tímto dopisem Konzervativní strana protestovala proti záměru umístit ve městě Hodoníně pamětní desku komunistickému ekonomovi a politikovi Valtru Komárkovi. Vyzvala oslovené zastupitelky a zastupitele, aby od záměru upustili, popř. aby aktivně zabránili jeho realizaci a tím nepřipustili ostudu města Hodonína.

V dubnu 2016 byl Radou města Hodonína schválen návrh na umístnění pamětní desky Valtra Komárka na budovu MěÚ Hodonín, Horní Valy 2 (tedy na bývalou budovu Okresního výboru Komunistické strany Československa). Na desce má být mimo jiné uvedeno, že ji věnují ČSSD a město Hodonín. Na jednání Zastupitelstva města Hodonína 26. dubna 2016 jsem citoval podstatné pasáže z otevřeného dopisu a vznesl následující otázky:

Skutečně vám nevadí stavět pomníky význačnému představiteli zločinného komunistického režimu?

Bude pamětní deska V. Komárkovi zejména za jeho přátelství s Che Guevarou, který hned v počátcích kubánské revoluce nechal popravit více než osm tisíc odpůrců režimu, dalších devět tisíc lidí zemřelo bez soudu a dalších dvacet tisíc lidí bylo hned v počátcích lidové revoluce zatčeno a krutě mučeno?

Bude jeho deska za odvedenou práci lektora v UV KSČ? Nebo za podíl na měnové reformě či „pouze“ za dlouholetou obětavou činnost ve prospěch KSČ a všeho československého lidu?

V dubnu 2016 na mé dotazy reagoval místostarosta Hodonína pan Jiří Janda (ČSSD), z jehož odpovědi vyjímám:

"V roce 2013 požádal Lidový dům ČSSD město Hodonín o to, aby mohla být umístěna ve městě Hodoníně nějaká pamětní deska nebo nějaká zmínka, že pan Komárek tady žil. Tehdejší rada s tím vyslovila souhlas. ... Bohužel na to nebylo usnesení a na to reagovala současná rada tak, aby město Hodonín trochu zachovávalo svou tvář v tom smyslu, že rozhodnutí, která město Hodonín vydá a která dává, jsou rozhodnutí, která za něco stojí a není to jenom cár papíru. A osobně si myslím, že pan Komárek ... určitě za tu zmínku stojí, i když můžeme k tomu mít spoustu různých výhrad, které jste pronesl. Se spoustou věcí prostě se těžko bude dát polemizovat, nicméně já bych aspoň zdůraznil, že panu Komárkovi můžeme také dát tu pamětní desku za to, že ten Hodonín zviditelnil jako své rodné město, protože najdete jeho publikace po celém světě a určitě to stojí za to.

Odpověď pana místostarosty považuji za dílem zmatečnou (rada vyslovila souhlas, ale usnesení „na to nebylo“), dílem za alibistickou (není žádnou ostudou změnit špatné rozhodnutí – naopak...) a zejména za věcně pomýlenou: pan Valtr Komárek nesporně své rodné město Hodonín zviditelnil, ale to samo o sobě nic neříká o tom, zda v pozitivním smyslu. Ani ti komunisté a nacisté, kteří byli ve své odbornosti skutečně profesionálně zdatní, nečiní svým rodným místům dobré jméno a civilizovaný svět to ví. Konečně je pobuřující, že když se takto nesoudně a nestoudně chová ČSSD, zatahuje do této hanby město Hodonín – jen proto, že existuje nějaká momentální většina v radě města.

Podobný názor sdílí i Konfederace politických vězňů ČR (KPV ČR), která rovněž odsuzuje úmysl vedení města Hodonín umístit pamětní desku V. Komárkovi. „Vůbec nechápeme, jak může vedení města přistoupit k takovému kroku a oceňovat někoho, kdo tak oddaně sloužil totalitnímu režimu a spolupracoval i se strůjci komunistických zločinů. Nepovažujeme jeho ‚obrácení‘ po listopadu 1989 za dostatečné a důvěryhodné. Nečiníme nic proti němu, ale zásadně nesouhlasíme se zařazením jeho osoby mezi význačné osobnosti“, dodává místopředseda KPV ČR Leo Žídek.

Další reakce Rady města Hodonín byla ta, že v červnu 2016 rozhodla požádat Masarykovo muzeum v Hodoníně, případně i historiky o vyjádření k pamětní desce V. Komárka. V únoru 2017 rada znovu rozhodla o umístění pamětní desky Valtra Komárka na budovu Městského úřadu – Horní Valy v Hodoníně.

Na únorovém zastupitelstvu jsem opět vystoupil s dotazem, na základě čeho se rada znovu rozhodla a jaké bylo vyjádření Masarykova muzea. Odpověď místostarosty pana Jandy byla opravdu šalamounská – Masarykovo muzeum žádné negativní vyjádření nezaslalo.

Na můj písemný dotaz reagovala ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně s tím, že byla vloni v létě požádána o stanovisko k pamětní desce. K osobě Valtra Komárka konstatovala, že doporučila počkat, neboť k ní není dostatek publikačního materiálu, ze kterého by se dala komplexně posoudit. S tímto názorem nelze než souhlasit, protože i samotné vedení a vznik Prognostického ústavu, který vedl právě Valtr Komárek, zůstává zahalen tajemstvím, které se teprve postupně odhaluje.

O Prognostickém ústavu ČSAV napsal slovenský publicista Peter Nôta následující:

Relevantne môžem tvrdiť, že Prognostický ústav ČSAV vznikol v roku 1984 na základe uznesenia vlády ČSSR na popud generálneho tajomníka ÚV KSSS a šéfa KGB Jurije Andropova. Prognostický úrad bol organizáciou účelovo spoluzaloženou ŠtB a KGB pre udržanie vplyvu pri a po transformácii ekonomického a politického systému, na priamy popud Sovietskeho zväzu.

Môžem teda tvrdiť, že v žiadnom prípade to nebol ostrovček slobody, ako nám to média a politici tvrdili, ale bol to ostrovček, ktorý si založila KGB kvôli svojmu budúcemu vplyvu.

Prechádza mi mráz po chrbte, keď si zoradím mená, ktoré sa z prognosťáku premiestnili na vládu a kreovali našu politiku. Zaspomínajme a predstavme si ich: Vladimír Dlouhý, Jiří Dolejš, Karel Dyba, Tomáš Ježek, Zdeňek Hrubý, Karel Koecher, Karel Kouba, Valtr Komárek, Václav Klaus, Josef Kreuter, Jan Mládek, Miloslav Ransdorf, Jaroslav Šedivý, Zdeněk Tuma, Jiří Mihola, Rita Klímová. Keď sa obzriem naspäť a prečítam si všetky tieto mená, tak vlastne zistím, že kreovanie hospodárskeho, politického a ekonomického života dostali do rúk ľudia z inštitúcie, ktorú navrhla KGB v Moskve. Preto sa dnes nie je možné čudovať, že politické elity z novembra 1989 dnes stoja na strane Moskvy. Pretože pravdepodobne platí veta, ktorá sa hovorievala v centrále KGB v Moskve: ‚Zo spolupráce s KGB sa nedá vystúpiť, dá sa len umrie‘”.

Kladu si otázku, jak zareaguje Rada města Hodonín, až se odhalí celá pravda o Prognostickém ústavu? Jak zareaguje rada, až ruská strana odtajní archívy KGB vedené o svých satelitech?

Pan místostarosta Janda uvedl, že hlasoval podle nejlepšího vědomí a svědomí. Rozhodnutí podle nejlepšího svědomí znamená, že člověk využije všech dosažitelných možností, aby si zjistil, jak se věc má, aby prozkoumal podstatu věci i okolnosti, důsledky činu, pro který se rozhoduje. Odhlédne od své vlastní náklonnosti na tu či onu stranu a rozhodne se v přesvědčení, že vybral tu nejsprávnější nebo jedinou správnou variantu. Jestli tomu tak bylo i u pana místostarosty Jandy a ostatních radních, na to si musí odpovědět oni sami.

Autor je členem Konzervativní strany. Text byl zaslán do Hodonínských listů.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.