Sledujeme-li Trumpovu vládu, připomíná nám stále víc a víc pohřební průvod. Republika zemřela a na poslední cestě ji provází přehlídka padesáti pohřebních vozů reprezentujících padesát států. Tolik nekrologů, tolik politických úmrtních oznámení politické smrti. „Znejmilejší, shromáždili jsme se na tomto místě, abychom uctili památku prezidenta Donalda Trumpa, který byl… No, co byl?“ Tím si nejsme jisti. Ale teď je ovšem politickou mrtvolou (jako i sama země).

Smutná současnost

Tolik chaosu. Ti, kteří stále chovají naději, kteří věří v toho miliardářského hrdinu, kteří věří, že dosud jako politik žije, odmítají věřit tomu, co mají před očima. Věří, že se chystá výstavba Velké pohraniční zdi. Věří v zastavení nezákonného přistěhovalectví. Myslí si, že se příliv muslimů scvrkne na tenkou stružku.

K ničemu z toho však nedojde. I když cenné papíry dál stoupají, i když obnovujeme náš vojenský potenciál, socialismus nás bude stále užírat zevnitř: Trump totiž není anti-socialista. Je to kolaborant. Už se dopustil kompromisu – osudného, velmi osudného kompromisu. Obamův zákon o sociální péči bude v zemi platit i nadále. Kapitalismus kumpánů nás bude ekonomicky dusit dál. Náš obchod s Čínou nás postupně sníží na úroveň třetího světa. Politická korektnost bude dál pochodovat k úplnému stalinismu. Rodina se dál bude rozpadat. Porodnost bude dál klesat. Všechno shrábnou muslimové – vždyť i Mexičané a Číňané přestanou přivádět na svět děti.

A tak se na republiku, která zemřela, nebude ani vzpomínat; muslimové nám ji totiž nepřipomenou. Nebudou ctít naše předky. To byla naše povinnost, kterou jsme na sebe odmítli vzít. I na naši Ústavu se zapomene. A ovšem, už se na ni zapomnělo; máme ústavu jen podle jména. I republikány máme jen podle jména. Naši demokraté jsou bolševici a naši bolševici pro nás dělají to, co dělali pro Rusko. Vraždí nás. Odstranili všechny naše instinkty. Tím rozhodujícím je ovšem pud sebezáchovy; a ten je už dávno, velice dávno vymazán. Čím je občan mladší, tím méně instinktů mu zbývá. Nakonec žádný občan nebude. Nebude nic.

Je to jasná „sebevražda Západu“. Není cesty zpět. Protože tím hlavním tématem je pohodlí. Nové pokolení Američanů? Zbývají mu tři ideje: (1) není třeba se množit; (2) hlavně když je zábava; (3) nemyslete na svou zemi.

Obrat přišel pozdě

Trump to chtěl změnit. Alespoň se postaral, že někteří ve změnu uvěřili. Ale nemůžeme se vrátit do roku 1955. A i kdybychom mohli, skončíme právě tam, kde jsme teď. Rok 1955 nás totiž logicky dovede do roku 2017, jelikož jsme nikdy nevykořenili marxismus. Nikdy jsme neučinili přítrž podvracení naší země. Ta epidemie nás nakazila. Ovládla naše školy. Porazila mateřství. Vykastrovala otce. Stali se z nás transvestité. Transsexuálové. Jinak řečeno – bezpohlavní.

Zkuste si představit totální obnovu instinktů, když už žádné nemáte a když nemáte možnost řídit se ničím jiným než scestnou politickou korektností. Bude slyšet jediný hlas, bude se nabízet jediné schůdné východisko; a ten hlas bude – za pět minut dvanáct – znít jako hlas Anny Barnhardtové (tvrdá kritička americké situace z pozice podnikání – pozn. red.); plný opovržení k tomu, co jsme ze sebe udělali; k naší slabosti, k naší degradaci, k našemu vypadnutí z Milosti.

Trump nás nespasí. Je příliš menšinový, příliš obklíčený, příliš pozdní. Je obětí Veliké lži: „Ruští hackeři nabourali volby.“ On neví, jak proti tomu bojovat. Neví, co dělat. Dokonce i Hannity (populární konzervativní rozhlasový a televizní politický komentátor, zejména z FoxNews – pozn. překl.) má být zničen a ušlapán touto nezadržitelnou, nestvůrnou lží. V této souvislosti je užitečné si přečíst, co napsala Diana Westová o chronologii případu Setha Riche.

Seth Rich byl pracovníkem DNC (Demokratického národního výboru, tj. oficiálního vedení Demokratické strany – pozn. překl.). Dvakrát jej střelili do zad, podruhé smrtelně. Rostou důkazy, že to byl on, kdo z výboru vynášel emaily. Emaily, které zveřejnila společnost Wikileaks. Ano, ty maily, kvůli nimž pravděpodobně Hillary Clintonová prohrála volby. Jde právě o emaily, na něž každý zapomněl, protože „ruští hackeři nabourali volby“. Ty emaily vystavily zkaženost a zločinnost Clintonové. Správně měl být jmenován zvláštního žalobce pro vyšetřování paní Clintonové. Místo toho jmenovali žalobce, který má vyšetřovat – pana Trumpa!

Pokud jste tedy dosud nepochopili, co se zde hraje za hru, opakujte si pořád dokola: „Ruští hackeři nabourali volby.“ Pak střelte Sethu Richovi dvě kulky do zad a ráno zavolejte zvláštního žalobce. Další na řadě padlých bude Trump! Opakuji: i kdyby byl třeba Trump spolčen s ruskou mafií – Rusko volby nenabouralo. Rusko nechtělo, aby se Trump stal prezidentem. Chtěli Clintonovou. Ti, kteří sledovali její kariéru – s příslušnými vazbami na komunisty a jejími návštěvami komunistického bloku – vědí, že Rusko nechuť k paní Clintonové jen předstíralo. A že chtějí pana Trumpa, to Rusové jen předstírali!

Rusko nabourat volby nepotřebovalo. Tak polopaticky, tak hrubě oni nikdy nejednají. Kdepak, Rusové, pokud jde o strategii, mají styl! Mají eleganci! O hospodářství se u nich nedá mluvit, jejich vůdcové jsou psychopati; ale aby hackersky napadli DNC a nechali se chytit – to přeci jen ne! Tohle oni nedělají. Koneckonců, vždyť jejich agenti jsou skutečnými vládci Ameriky. To tito marxisté, tito „bývalí“ příznivci Sovětů sevřeli při Obamově zvolení Spojeným státům hrdlo; a dál rdousí zemi, chtějíce ji připravit o život a majíce pevně pod palcem washingtonskou byrokracii. Nikdo s nimi nehne (na občanskou válku to zrovna nevypadá).

Teď je to kdo z koho

Nezastírejme si, že se tahle špína spraví vylepšením zákonů. Půjde to naostro – tak či onak. To proto, že Ústava už ve skutečnosti dávno trpí smrtelným zraněním. Pak přišel Obama a vyřídil ji dokonale. Pomohl mu v tom Nejvyšší soud. Pomohli mu republikáni – homosexuálními sňatky a socializovaným zdravotnictvím. Ústava federální vládu neopravňuje poskytovat každému lékařskou péči. Podle Ústavy nepřísluší federální vládě pravomoc měnit význam obecně známých anglických slov, například manželství, což vždy znamenalo spojení muže a ženy. Nyní to však znamená spojení muže a muže nebo ženy a ženy nebo muže a kuřete. Nebesa vědí, co to bude znamenat příště; jasné je jen jedno – že to nebude znamenat nic z toho, co je tam psáno.

Ústavu tedy nemáme. Ta se už dávno stala mrtvým kusem papíru. Všechno ostatní je iluze nedorozumění. A teď si na nás na všechny levičáci dojdou. Píší naše jména do Velké knihy smrti. A u každého jména stojí „N“. To je slovo, které zbavuje člověka lidství a činí z něj pouhé nic. Zde to znamená „nacista“ - a každého nácka je nutno vyhladit. Jakmile vás jednou oznámkují coby nacistu, je s vaší svobodou konec. Konec s vašimi právy. Zbývá už jen provaz, popravčí četa nebo vězeňská cela.

Pro whistleblowera z DNC, Setha Riche, byly dvě kulky do zad. Zastřelili ho, zatímco si telefonoval se svou dívkou. Zemřel dřív, než ho stačili odvézt do nemocnice. Resuscitace. Ale už se jej nepodařilo vzkřísit. Takže pokud jste skutečně demokrat z přesvědčení, a přitom vidíte, že Clintonová podvodně odstranila Bernieho Sanderse ze stranické kandidátky, a máte maily, které dokazují, co se stalo, raději si to dvakrát rozmyslete. Protože bez ohledu na Hillaryiny podvody definitivně platí: „Ruští hackeři nabourali volby.“ Opakujte po mně: Řekni to. No tak pojď a řekni to. Takhle můžete křivit právo a porušovat ústavy. Takhle při budování sovětské moci mrzačíte svědomí celé generace. A pak – dvě kulky Sethu Richovi do zad.

Není to ovšem nic nového. Vzpomínáte si na právního zástupe Bílého domu Vincea Fostera (pochybnostmi obklopená sebevražda v roce 1993 – pozn. red.)? Na komerčního tajemníka Rona Browna (pochybnostmi obklopená havárie letadla v roce 1996 – pozn. red.)? Setkal jsem se s jednou svědkyní vraždy Rona Browna – Kathleen Janoskiovou, lékařkou, fotografkou amerických námořních sil. „No teda – podívejte se na tu díru v jeho hlavě!“ Jasně, díra po kulce. A tady, když obracím stránky vzpomínek Terryho Reeda na Clintonovy „Compromised: Bush, Clinton and the CIA“ (Kompromitovaní: Bush, Clinton a CIA) – tam najdeme narážky na mnoho dalších úkladných vražd. A to bylo dávno – v osmdesátých letech, v Arkansasu, když tam byl Bill Clinton guvernérem.

Nevyhnutelný důsledek minulosti

Clintonovi nejsou žádní beránci. Žádní lidé, kteří to s námi myslí dobře. Jsou to monstra. Jsou to zabijáci. Lidé, kteří se s nimi spřáhnou, se pokřiví. A senátoři, kteří na rozhodování o sesazení Billa Clintona z prezidentského úřadu hlasovali pro jeho nevinu, mysleli jen na své vlastní milenky a jiné zálety, a připomínali si, že i Newt Gingrich (tehdy republikánský předseda Sněmovny reprezentantů USA – pozn. překl.) rezignoval, protože Clintonovi vyvedli na světlo jeho pokrytectví. A stejně tomu bylo s Gingrichovým následníkem. Ano, Sněmovna hlasovala o sesazení prezidenta a chlapíkem, který rezignoval, byl Newt Gingrich. Předseda Sněmovny.

Ach, ano, takovou moc mají vyděračské hrozby. Sněmovna měla odvahu a za tu museli její předáci zaplatit. Ale Senát – ten si to dobře rozmyslel. Clinton byl vinen, ale oni ho shledali nevinným. Udělali to proto, že byli sami vinni. A takhle končí republika.

Až sem jsme dospěli. A nyní máme důkaz. Přečtěte si tady, resp. tady dvanáct nejškodlivějších emailů. Dočteme se tu, že Hillary chce vymazat hranice Spojených států. Že přijala peníze od zemí, o kterých věděla, že financují ISIS, že její vysoce postavení asistenti platili lidi, aby na Trumpových mítincích podněcovali násilí. A je tam toho mnohem víc – o praní peněz a lžích, o falešných politických postojích a o porušování zákonů. A demokraté nikdy nic z toho nepopřeli. Jen tu byla ta pouhá věta. Ta Velká lež, to Velké Přesměrování: „Ruští hackeři nabourali volby“.

A dvě kulky do Setha Riche.

Ještě jste naštvaní? Nahání vám to strach? Kde je pobouření? Kde je vášeň? Jistě, na panu Trumpovi už ji nevidíme. A obrázek Jeffa Sessionse (ministr spravedlnosti – pozn. překl.) by podle jednoho mého přítele novináře měl být uváděn na mléčných kartonech spolu s dalšími zmizelými osobami. Kam se všichni vytratili? Kde jsou soudy pro velezradu? Kde je vyšetřování zločinů?

Bažina je všechny spolkla. A teď už nezbývá nic jiného, než erupce bahenního plynu, říhnutí toho, co bylo – ještě před pár měsíci – politickým hnutím, které chtělo bažinu vysušit.

Takže sledovat Trumpovu vládu je jako dívat se na pohřební průvod. A mě ten průvod znechucuje. Průvod prokletých. Ne jeden pohřební vůz, nýbrž padesát pohřebních vozů – každý pro jeden ze států Unie.

Komentář uveřejněn k 29. květnu 2017. Převzato se souhlasem autora. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová. Mezititulky redakční.