Maličkost k 17. listopadu

Napsal Jan Kubalčík

17. listopad je mezi státními svátky tak nějak nejvíc můj. No bodejť, tohle si pamatuju, tohle jsem zažil, tohle jsem si odžil. V Prostějově. Ve městě, ve kterém se po komunálních volbách před třemi roky, tedy 25 let po Listopadu 89, ocitli ve vedení opět komunisté, patrně ironií osudu někteří dokonce přesně z těch, se kterými jsme se coby studenti potýkali.

Nikdy jsem ani na tento svátek nešel nikam slavit – ostatně svým založením nejsem ten správný „pouliční typ“. A možná je to pro vzpomínky na všechny ty povinné 1. Máje.  Letos jsem tak taky nebyl. Většinou jsem doma a během dne se čas od času tak nějak „useberu“ – a ne jinak tomu bylo i tentokrát. Mezi tím jsem po chvilkách sledoval ČT24... a koho tam najednou nevidím: soudruha Dolejše!

Teda, tahat komunisty před kameru zrovna 17. listopadu, to považuju za velice slušný nevkus – on je to ostatně nevkus kdykoli, ale na tento svátek zvlášť. Co ale chtít v zemi, kde 2,5 milionu lidí hlasuje pro agenta StB, nepokryté bolševiky a fanatiky referend, žeano...

Na pozadí jely nějaké obrázky komunistických mlátiček, které zpracovávaly demonstranty v dosahu jejich pendreků. Asi z Národní třídy... možná Palachův týden... nevím. Tak jsem na to zíral a při tom mi úplně unikalo, co za řeči soudruh Dolejš vede. Až najednou jsem se probral z toho omámení a slyším, jak z něj padá něco jako: no co je člověku platné, že si může říkat co chce, když není dostatečně materiálně zajištěný.

Nevím samozřejmě, zda soudruhu Dolejšovi neprozradili, nemá kapacitu pochopit, nebo ví a ignoruje, že blud materiální základny a kulturní nadstavby byl již poměrně dávno přesvědčivě vyvrácen. Že totiž materiální prosperitu nelze dlouhodobě a rozšířeně zakoušet bez naplnění nemateriálních předpokladů – zejména bez svobody, v rámci které je jedině možné uvolnit potenciál lidské invence a kreativity, a bez křesťanství, přesněji bez v něm zahrnuté askese, díky které byl svého času akumulován prvotní kapitál. A tak mě napadá, pokud si 28 let po pádu vlády jedné strany myslí stále podstatná část populace totéž, co bezostyšně presentoval soudruh Dolejš, a dokud to tak bude, není a nebude nám pomoci.

Autor je předsedou Konzervativní strany.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.