Úspěch? Určitě ne neúspěch

Napsal Roman Joch

Senát USA v noci z 1. na 2. prosinec schválil nejzásadnější daňovou reformu od roku 1986 (Sněmovna reprezentantů ji schválila už v listopadu). Jde o největší legislativní úspěch prezidenta Trumpa a republikánů v Kongresu v letošním roce.

Dobrý americký prezident má jeden, maximálně dva velké úspěchy. Lincoln vyhrál občanskou válku, tj. udržel unii pohromadě, a osvobodil otroky. Roosevelt zavedl Nový úděl a přivedl USA k vítězství v druhé světové válce. Johnson prosadil zákon o občanských právech černochů. Reagan snížil daně, čímž nastartoval ekonomiku, a porazil komunismus.

Bude Trumpova daňová reforma v budoucnu vnímána jako jeho úspěch?Uvidíme. Kdyby však schválena nebyla, byl by to výrazný neúspěch nejen Trumpa, ale i republikánů. Ve volbách 2016 totiž snížení daní slíbili.

Získali většinu v obou komorách Kongresu a mají i prezidenta, tj. na federální úrovni veškerou moc (jakou měli Obama a demokraté v letech 2009–10). Kdyby alespoň část svého programu neprosadili, jejich voliči by jim neodpustili a kongresové volby v roce 2018 by alespoň do jedné z komor prohráli.

Nesnížení daní by bylo pro ně fatální; fakt, že zákon prošel, jim dává naději, nikoli jistotu, že v kongresových volbách 2018 neutrží jednoznačnou porážku.

Politická otázka

Co je součástí zákona? Mnoho věcí, ale celkově lze říci, že jde o snížení daní a zjednodušení daňového zákoníku. U daně z příjmu fyzických osob se sedm daňových pásem redukuje na čtyři: lidé podle výše svých příjmů budou platit daň ve výši 39,6 procenta (ti, kdo ročně vydělávají více než milion dolarů; doposud tuto sazbu platili i ti, kdo ročně vydělávali více než 480 tisíc dolarů), 35 %, 25 % a 12 % (ti s příjmy do 90 tisíc dolarů ročně).

Druhá nejdůležitější část zákona se týká daně z příjmu korporací, firem, právnických osob. Ta bylavUSA doposud extrémně vysoká: federální daň byla 35 %, a když k ní připočteme daně státní, dosahovala výše téměř 40 %. V ostatních vyspělých zemích je v průměru kolem 20 % (v ČR ještě o něco méně). A takové daně z příjmu firem jsou i u sousedů USA, v Kanadě a Mexiku. Americké firmy tak měly důvod usadit se mimo USA. Nynější zákon tuto daň snižuje právě na 20 %. To může nejen přitáhnout americké firmy zpět ze zahraničí, ale i podnítit hospodářský růst, jenž by učinil Trumpovu ekonomickou politiku úspěšnou.

A to je právě ta politická otázka: podnítí snížení daní takový hospodářský růst, že i při nižších sazbách budou vyšší daňové výnosy, a tudíž zadlužení USA se nezvětší? Anebo naopak snížení daní povede k nižším výnosům, a tudíž vyššímu dluhu? Čas ukáže. Každopádně to první by ekonomickou politiku Trumpa a republikánů prokázalo jako úspěšnou a to druhé jako neúspěšnou. Zákon se týká ještě dalších záležitostí, například daní z nemovitostí, daňových odpisů, státních daní nebo i snížení financí pro Obamovu reformu zdravotnictví, což znamená ránu z milosti její podstatné části.

Dát něco svým voličům

V Senátu, v němž poměr republikánů a demokratů je 52 : 48, reforma daní prošla poměrem 51 : 49; proti hlasoval jen jeden republikán, centrista Bob Corker, který už do Senátu kandidovat nebude. Měl obavu, že snížení daní bez snížení výdajů zvětší americký dluh. Někteří senátoři měli podobné obavy a chtěli, aby snížení daní nebylo tak výrazné; jiní zase, jako konzervativní Ted Cruz, který požadoval snížení daní ještě radikálnější, oznámili, že pokud nebude alespoň takovéto, pro návrh hlasovat nebudou.

Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell nakonec připravil kompromis, jenž získal podporu většiny. Některé jeho součásti s daněmi moc nesouvisejí: libertarián Jeff Flake chtěl snížit daně i výdaje a návrh podpořil, až když dostal slib, že děti ilegálních imigrantů, které celý život vyrůstaly v USA, budou mít pobyt legalizován. Centristka Lisa Murkowská z Aljašky zase návrh podpořila až kvůli pasáži, podle níž bude možné v aljašské přírodní rezervaci těžit ropu a plyn; čímž jsou sice naštvaní environmentalisté (kteří ale republikány stejně nevolí), leč potěšeni obyvatelé Aljašky, kterým to přinese pracovní místa a prosperitu. Návrh si získal většinu, když se ho rozhodl podpořit John McCain, který je sice v zahraniční politice republikánský jestřáb, ale v domácí centrista často spolupracující s demokraty. Nyní se rozhodl hlasovat jako republikán.

To nás přivádí k praktické politice: pro stranu je optimální svým voličům něco dát a fatální brát z toho, na co už jsou zvyklí. Například pro pravicovou stranu je výhodné svým voličůmsnížit daně; stejně jako pro levicovou jejím voličům zvýšit dávky. Pokud však pravicová vláda svým voličům daně zvýší (jako ta v ČR 2010–13) nebo levicová těm svým sníží dávky, nemohou se divit, že je jejich voliči v příštích volbách nepodpoří.

Vyšlo v LN 5. 12. 2017. Se souhlasem autora převzato z www.obcinst.cz.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.