Obsah

Náboženství levičáků

Během posledního desetiletí se Amerika drasticky posunula doleva. Nejenže je na levici více lidí než kdy dříve, ale levice je levicovější, než byla kdykoli předtím. Tento radikální typ pokrokářství vešel ve známost jako „levičáctví“. Jde o extrémní, avšak stále dominantnější složku politického spektra.

Současně Amerika zesvětštěla. Podle Pew institutu „věřících v nic“ rapidně přibývá. Nejvíc je jich mezi mileniály (osoby narozené po roce 1982 a maturující v roce 2000 nebo později, nazývané též „generace Y“ – pozn. překl.), z nichž 36 procent je bez náboženského vyznání. Čili mileniálové jsou v Americe snad politicky nejpokrokářštější generací.

Nejde pravděpodobně o náhodný jev, zvláště když se podobné tendence projevují i v jiných částech světa, například v Evropě. Je pravda, že vzájemný vztah (korelace) jevů neprokazuje jejich souvislost příčinnou (vědecká zásada, která připomíná, že pokud nějaké dva jevy často následují po sobě nebo pokud nějaké dvě proměnné spolu korelují, nelze z toho ještě vyvozovat, že jedna je příčinou a druhá kauzálním následkem – pozn. překl.). Náboženství a politika jsou však v tak těsném vzájemném vztahu, že lze stěží věřit, že by souběh mezi sekularismem na jedné straně a nárůstem obliby krajního levičáctví na straně druhé byl pouze náhodný, bez oné příčinné souvislosti (v originále jen „insignificant“ – pozn. red.).

Moje teorie je taková: naše země se ve skutečnosti nestala méně náboženskou. Mnoho lidí prostě nahradilo tradiční náboženství levičáctvím. Místo aby se přiklonili například ke křesťanství, které vyžaduje pokání a slibuje pronásledování, vybrali si pohodlnější náboženství, jež jim nabízí pocit spravedlnosti a přitom po nich nepožaduje odpovědnost za vlastní jednání.

Levičáctví v lecčems skýtá člověku stejnou útěchu jako náboženství, a přitom od něj neočekává osobní oběť. Jeho vyznavači si mohou hovět v pocitu, že se starají o „ty nejnepatrnější“ (sr. Matoušovo evangelium 25, 40 – pozn. překl.), protože přece volí takový směr politiky, který dává vládě moc postarat se lépe o chudé. Je to lenivá forma soucitu, lákavá pro ty, kdo rádi sami sebe pochvalně poplácávají po zádech, aniž by byli nuceni sami něco dobrovolně obětovat z vlastního času, energie nebo peněz.

Na osobní rovině levičáctví – na rozdíl od křesťanství – neobtěžuje své vyznavače s hříchem a změnou života. Špatné je jenom jedno: říkat, že něco je hříšné. Nejvyšší ctností je vlastní štěstí, a jedinou pravdou je ta, kterou nacházíme sami v sobě. Odporuje to ovšem mravouce, které učí Bible, a i proto je velice těžké – ne-li zhola nemožné – být zároveň biblicky věřícím křesťanem a radikálním levičákem.

Je tu však ještě jeden důvod. Levičáctví sice nevyžaduje osobní odpovědnost, šlechetnost a mravnost, ale přitom od svých oddaných stoupenců žádá vše. Jeho cílem je beze zbytku zpracovat mysl, srdce i duši podle své agendy. V levičáctví není žádný prostor pro nesouhlas s umělými potraty, s genderovými teoriemi, s pohlavní volností, s imigrací, s rasismem nebo ekonomickým systémem. Veškeré rozumové uvažování se musí řídit intersekcionalitou (komplexní levicová společenskovědní teorie úzce související s genderismem, feministickou a rasovou teorií aj. – pozn. překl.) Veškeré myšlení musí směřovat k jakémusi vágnímu pojetí sociální spravedlnosti. Přeběhlictví se netoleruje.

A to je problém pro nábožensky zaměřené lidi, kteří se cítí vázáni vyšším posláním než nějakou politickou ideologií a jejichž hodnoty se často rozcházejí s etikou, jaká levicovému hnutí vládne. Mnoho náboženských lidí je proti potratům. Mnozí z nich jsou pro tradiční manželství. Mnozí se obávají, že příliš velká moc vlády bude znamenat méně náboženské svobody. Tito náboženští lidé tak stojí před volbou: buď své duchovní zásady podřídí těm levicovým, nebo se ve své politice budou řídit svými duchovními zásadami, což ovšem nepochybně znamená, že nikdy nemohou být „dobrými“ levičáky.

Zvláště křesťanství se s takovýmto levičáctvím rozchází. Ježíš od svých učedníků žádá, aby zapřeli sami sebe, vzali na sebe svůj kříž a následovali jej (Lukášovo evangelium 9, 23). Levičáctví rovněž. Ježíš žádá od křesťana jeho celé srdce. Levičáctví rovněž. Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům (Matoušovo evangelium 6, 24). Ti, kteří sami sebe považují jak za křesťany, tak za levičáky, buď ještě nepřišli na to, že levicové hnutí od nich nakonec bude žádat, aby mu obětovali úplně vše, nebo se už svých náboženských názorů zřekli a dali před nimi přednost své politické ideologii.

Levičáctví není pouze proti tradičnímu náboženství; ono je nahradilo. Je samo svým vlastním náboženstvím. A jako veškerá náboženství, i ono vylučuje, aby se někdo hlásil ke konkurenčnímu systému hodnot. Právě jeho náboženský charakter mu z jeho věřících rekrutuje tak vášnivé obránce. Proto nemohou zastávat nesouhlasné stanovisko. Ti, kteří nesouhlasí, nejsou „jen“ na omylu. Jsou to rouhači, kacíři a odpadlíci, s nimiž je nutno podle toho naložit.

Náboženští lidé se mohou v politice legitimně rozcházet a přitom se nemusejí zříci svých hodnot. Mohou spolu poctivě nesouhlasit v daňových otázkách, ohledně držení střelných zbraní, v otázkách sociální péče a zdravotnictví a přitom stát v jednotě pod praporem své víry. Bůh totiž přesahuje politické strany a není tedy „konzervativní“ ani „pokrokový“. Mezi náboženskými lidmi s různými politickými názory tudíž existuje prostor pro diskusi. Pro náboženské lidi je však velice obtížné upsat se jakékoli ideologii, která je v rozporu s prvky jejich víry a která od nich vyžaduje uctívání pohlcující vše ostatní. A přesně takto si počíná levičáctví.

Právě proto se zřejmě tolik lidí zřeklo životního systému, jaký zavedlo náboženství. Připadal jim příliš přísný. Místo něj si zvolili náboženství levice, jehož požadavky jsou prosté: vzdej se veškerých mravních zásad, sociální a ekonomické rozhodování přenech žádoucím pokrokovým silám. Stoupenci tohoto nového náboženství ovšem brzy poznají, že taková vláda není – a nikdy nebyla – žádným milosrdným bohem.

Komentář uveřejněn 30. listopadu 2018. Převzato z Townhall.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.