Demonstrace: a co dál?

Napsal Tomáš Müller

Iniciativě Milion chvilek pro demokracii se podařil husarský kousek: Dostat do ulic českých a moravských měst, městeček i malých obcí tisíce lidí, kteří jsou znepokojeni současným děním na české politické scéně. Když Mikuláš Minář svolal na konec června demonstraci na Letenskou pláň, byl mnohými kritizován za to, že tento záměr je příliš megalomanský a těsně před prázdninami, kdy budou lidé přemýšlet spíše nad blížící se dovolenou, nemá moc nadějí na úspěch. Přesto se stalo donedávna nemyslitelné: Na Letné se sešly bezmála tři stovky tisíc lidí.

Dnes je Iniciativa Milion chvilek naopak kritizována za to, že je v době prázdnin nečinná a nechává tak vyprchat energii odhodlaných mas.

Obávám se, že i v tomto případě je kritika nespravedlivá. V době prázdnin by účast na protivládních akcích byla nepochybně mnohem slabší, což by pravděpodobně u mnoha účastníků vedlo ke snížení motivace účastnit se příštích demonstrací. Myslím, že prázdninová přestávka byla rozumná. Otázkou je, jestli neměla skončit 21. srpna, kdy už bude většina lidí mít po dovolené.

Myslím, že ani hlavní organizátoři nepředpokládali, že by se Andrej Babiš vzdal pod tlakem ulice své funkce. Bojuje totiž o všechno a šance má prakticky jedině za předpokladu, že se udrží v premiérském křesle. Přesto ale mají masivní projevy občanské nespokojenosti nezpochybnitelný význam: Babiš a jeho sekta si pod tlakem ulice nedovolí učinit některé zamýšlené kroky k omezení vlády zákona, což by mu, v konečném důsledku, umožnilo vyhnout se trestně právní zodpovědnosti.

Je skutečně pozoruhodné, že do protibabišovských protestů se zapojili i ti, kteří mu pomohli k moci vyvoláváním silně přeexponované protikorupční hysterie. Netvrdím, že vše, co různé protikorupční organizace a iniciativy kritizovaly, bylo v pořádku. Naopak, v mnohém měly pravdu. V pořádku ale nebylo, že nechaly bez povšimnutí, (nebo dokonce aktivně podporovaly) pana Babiše, který využil situace ve svůj prospěch a za jejich přispění se prodral k moci. Je více než pravděpodobné, že mnozí z těch, kteří protikorupční aktivity podporovali, činili tak v dobré víře. Jak je ale známo, dobrými úmysly bývá mnohdy dlážděna cesta do pekel. Toto všechno je třeba mít na paměti i dnes. Věřím, že sílící tlak společnosti premiéra Babiše oslabí natolik, že se mu po příštích parlamentních volbách nepodaří získat většinu v Poslanecké sněmovně ani podporu pro sestavení menšinové vlády. Otázkou je, kdo využije situace a zaujme jeho místo. Nepochybuji, že už si na to brousí zuby mnozí, kteří by nebyli o nic lepší alternativou. Dokážu si představit alternativy stejně špatné, nebo dokonce ještě horší.

Proto je potřeba, aby se demokratické politické strany už dnes zodovědně připravovaly na příští parlamentní volby, ať už řádné, či předčasné. Obávám se, že pouhá protibabišovská rétorika k vítězství ve volbách nebude stačit. Jako optimální bych viděl, kdyby demokratické strany se vzájemně kompatibilním programem už dnes vytvořily jakousi stínovou vládu, která by nabídla alternativu k vládě současné. Vzhledem k tomu, jak impotentní současná vláda je, nemuselo by to být tak složité. Zdaleka ne všichni voliči se totiž nechají koupit různými, mnohdy až bizarními sociálními benefity a vágními sliby, že bude líp.

Současné demonstrace, pokud budou pokračovat, téměř jistě pomohou vytvořit prostor pro standardní demokratické strany. Pokud ty tuto příležitost nevyužijí, může se stát, že se my všichni, kteří chodíme proti panu Babišovi protestovat, staneme pouhými užitečnými idioty. Považuji ale za důležité, aby si pouliční protesty zachovaly preventivní charakter a aby organizátoři nepodlehli pokušení vnucovat politické reprezentaci řešení, která by, v konečném důsledku, mohla přinést více škody, než užitku. Některé návrhy se s ohledem na současnou situaci mohou zdát jako rozumné, ovšem mohou být přinejmenším dvousečné. Například návrh na vyjmutí nejvyššího státního zástupce zcela z pole působnosti ministra spravedlnosti se může z dnešního pohledu zdát oprávněným. Mohl by ale vést ke vzniku státního zastupitelství coby jakéhosi státu ve státě, což, předpokládám, nebylo záměrem navrhovatelů. Nedomyšlené změny legislativy, zejména ústavních zákonů, pod vlivem „tlaku zdola“, mohou být velice kontraproduktivní. Příklad neuváženého zavedení přímé volby prezidenta by pro nás měl být dostatečným ponaučením.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.