Obsah

Skuteční chudáci na poplatky pro pašeráky nemají

Rozhovor.

Měly by být přijaty kvóty na počty uprchlíků?

To je velice nešťastné. Podle mne by se mělo s problémem uprchlictví začít od toho, proč sem ti lidé vlastně chtějí. Dříve, než bývalý Sovětský svaz začal podporovat takzvaná národně osvobozenecká hnutí, v zemích, odkud dnes uprchlíci přicházejí, se lidé měli samozřejmě lépe. Teď jsou na tom hůř a v tom je začátek problému. Řešení musí vycházet ze snahy, aby se ve svých zemích měli lépe a důvod utíkat do Evropy by pak zmizel.

Jak by měla Evropa chránit jižní státy před vlnou uprchlíků?

Měly by rozhodně být nastaveny tvrdé hraniční podmínky, neříkám, že by mělo vzniknout něco jako železná opona za totality, kde se na potkání střílelo, ale radikální zásahy jsou pravděpodobně zapotřebí. A to zřejmě pokud možno ještě v přístavech, odkud vyplouvají lodě s uprchlíky. Představa, že by měly být už na severu Afriky zřízeny uprchlické tábory, kde by bylo rozhodováno o azylu, je trochu krkolomné řešení, ale určitě je to lepší než nedělat nic, než stávající situace, kdy se jižní Evropa plní uprchlíky. Podle mne se ale celý problém musí přenést do Afriky.

Jak to ale udělat. Libye je v rozkladu, další státy bojují s velkými problémy…

Dokud je sklenička celá, není těžké ji udržet vcelku, když je rozbitá, je těžké něco dělat. Bohužel se stalo, že se v Libyi prezident Obama rozhodl jednou v životě ukázat jako silný prezident a rozhodně zasáhnout, ale nepovedlo se mu to. Nejde ale jen o Libyi, rozhodně se musí pro africké státy hledat cesta pomoci, která by měla smysl. Posílat tam peníze, vede jen k tomu, že tamní boháči bohatnou a chudáci chudnou. Přísloví, že lepší než lidem darovat rybu, je naučit je ryby chytat, stále platí.

Pokud jde o kvóty, mluví se o tom, že uprchlíci u nás nebudou chtít zůstat a poputují do bohatších zemí. Nenaruší se schengenský prostor a nezavedou se zase hranice?

Když se nepodaří zabránit migraci od začátku, zřejmě to do budoucna hrozí. Zavedení hranic by bylo samozřejmě velmi nešťastné. Je třeba si uvědomit, že už emigrace za totality byla z velké části motivována ekonomicky a stejně je tak tomu dnes. Je jasné, že většina ze současných imigrantů jsou také ekonomičtí uprchlíci, nejsou to ti nejchudší lidé ze zemí, odkud se utíká. Chudáci sedí doma a mají se špatně, protože nemají na poplatky pro pašeráky, a sem jezdí ti bohatší z tamních chudých. Různé milodary ve formě mezinárodní pomoci těm nejchudším vůbec nepomáhají, musíme si uvědomit, že jde o falešný soucit.

Jak se díváte na nápad, že by případní ukrajinští uprchlíci měli být počítáni do kvót?

Je třeba brát uprchlíky rovnoprávně, to se vztahuje i na ukrajinské uprchlíky. Znova připomínám, že ti afričtí jsou relativně bohatí. Ukrajinci jsou nám samozřejmě bližší, jsou to sousedé a uprchlíci, kteří k nám odtamtud budou kvůli válce přicházet, by se měli do kvót počítat. Pokud jde o situaci na východní Ukrajině, tipoval jsem, že budou Rusové chvíli stav v zemi konsolidovat, než začnou znovu s agresí, ale možná, že ta chvíle bude kratší, než jsem si myslel. To, že konflikt na východě Ukrajiny bude pokračovat, je jasné a je jen otázkou času, jestli se rozhoří letos v létě nebo za rok. Příměří se nedodržuje a vojenské kolony lze stále na internetu vidět.

Jak by se ke konfliktu měla stavět Evropa? Měly by se zpřísnit sankce?

Vše bude záležet na tom, jak se Rusko bude chovat. Mluvilo se o snižování nebo rušení sankcí, jestliže ale propukne konflikt nanovo, bude jasné, že současné sankce nefungují a bude je třeba zpřísnit. Je to jako v pohádce o králových nových šatech – všichni se tváří, že se tam nebojuje, a přitom je tam stále víc těžké vojenské techniky. Asi se čeká, až nějaké malé dítě řekne, že je tam válka.

Jaká je podle vás budoucnost Krymu?

Absolutně správný pohled je prohlásit, že to byla anexe a že takové kroky nelze akceptovat. Realistický pohled ale říká, že se s tím už nedá nic dělat. Je to sice precedens, který je velmi nebezpečný, ale je tady také historické srovnání, o kterém prokremelští lidé neradi slyší. Je to analogie Mnichova 1938, kdy celá Evropa byla zticha a všichni se tvářili, že se nic neděje a že jde všem o mír, ale nakonec bylo vše jinak. Za dané politické konstelace si to vše ale můžeme jen říkat, s Putinem to nehne.

Aktuálně se objevuje informace, že Spojené státy uvažují o umístení několika tisíc vojáků v Pobaltí. Je to správné?

Rozhodně ano. Vietnamská válka začala tím, že tamní vláda měla smlouvu s USA o pomoci v případě napadení, a Spojené státy ji dodržely. Tady v rámci NATO slíbily pomoc pobaltským státům, ty dnes o ni žádají a Američané opět dodržují slušně smlouvy. Navzdory všem tzv. mírotvorcům a řvounům, kteří mluví o Americe jako o světovém četníkovi.

Jak se díváte na to, že velká část států NATO neplní požadavek 2 % HDP na obranu?

Všichni mírotvorci požadují neustále odzbrojení, ale co mi bude platné, že budu odzbrojený, když mě někdo přepadne. Musíme zbrojit, abychom se ubránili, to není agresivní zbrojení a příprava na nějakou anexi. Řeči o agresivitě Ameriky jsou jen hloupé žvásty nebo spíš chytře vymyšlená ruská propaganda. Závazky se mají plnit, o tom není pochyb. Bohužel je neplní většina států a tlak na plnění mohou vyvíjet jen Američané, kteří toto procento plní. Samozřejmě bych byl raději, kdyby nebyly hrozby a kdybychom mohli pokračovat v tom našem lážoplážo přístupu dál. Svět nás ale přinutí – a nemusí to být jen ruské nebezpečí – abychom na obranu dávali víc.

Do nepříjemné situace se dostávají i neutrální Švédsko a Finsko. Jak se díváte dnes na pojem neutrality?

Pojem neutrality je odjakživa jen formalita, nemohu přece říkat vrahovi: nechej mě, já jsem neutrální. Je to sice pěkný, ale dost neurčitý pojem, pokud se zbývající státy nerozhodnou, že takovou neutralitu budou akceptovat, je to jen gesto.

Se souhlasem respondenta převzato ze serveru Parlamentnilisty.cz.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.