EU pod tlakem

Každá krize je zároveň příležitostí. To je jistě útěšnou pravdou, vlastně okřídleným „všechno zlé je pro něco dobré“, trošku posunuto a v moderním „marketingovém“ hávu; pravdou, která občas svádí k úvahám, zda někdo nevyvolává krizi, aby dostal příležitost. Šílená myšlenka – ale na druhé straně, jak praví Woody Allen: „To, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že po tobě nejdou...“.

Číst dál...

Evropská diskreditace v kostce

Nejdůležitější událostí roku 2014 byla ruská agrese proti Ukrajině a anexe Krymu. Co bylo nejdůležitější událostí roku 2015? Odpověď je jasná.

Číst dál...

Polsko a Evropa aneb co je demokracie

Bezprostředně po polských parlamentních volbách, v nichž strana Právo a spravedlnost dosáhla absolutního vítězství, učinila nová polská vláda rozhodné kroky k ovládnutí veřejnoprávních medií a ke změnám v Ústavním soudu umožňujícím ochromení jeho činnosti resp. jeho rozhodování konformní s cíli vlády. Ocitla se tak ve sporu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, které v těchto krocích spatřují ústup od hodnot, na nichž je dle Lisabonské smlouvy i základních smluv předchozích založena Evropská unie.

Číst dál...

Evropa a Polsko aneb všem stejným metrem

V textu kolegy Friedlaendera „Polsko a Evropa aneb co je demokracie“, publikovaném v tomto, lednovém čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ, je mnoho tvrzení, které bych mohl pouze podepsat. Mám však tři nesouhlasné poznámky:

Číst dál...

Evropskou unii je třeba reformovat

Před časem se na mne obrátil šéfredaktor Konzervativních listů Jan Kubalčík s prosbou: „rád bych se vás dotázal na to, co uvádíte v samém závěru vašeho článku o migrační krizi – totiž že nutným krokem je další integrace EU. Já se obávám, že je to nemožné a že snaha o to nám bere čas a energii, která může (a s velkou pravděpodobností také bude) scházet při hledání, (snad) nalezení a (snad) realizaci nějakého řešení, které proveditelné je. Důvody, které mne vedou k přesvědčení o nerealizovatelnosti skutečného federativního uspořádání současné EU (tedy vzniku státního celku, ve kterém by se standardními procesy řešilo selhání politické reprezentace, jak zmiňujete) a které po mém soudu stále platí (a obávám se, že by přestaly platit jen po nějakém opravdu velkém téměř globálním otřesu), jsem se svého času pokusil popsat v přiloženém textu.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.