Obsah

Volby do EP: větší dopad, než jste čekali

Většina komentátorů se shodne, že po květnových volbách dosavadní vládnoucí blok lidovců a socialistů v europarlamentu oslabí a nezíská většinu. To samo o sobě se zdá dobrou zprávou, protože „provětrat“ tento zabetonovaný kartel je více než žádoucí. Samo o sobě to však nestačí, to je  pro žádoucí změny jen podmínka nutná, nikoliv však postačující.

Je rovněž pravděpodobné, že strany a frakce k současné podobě EU kritické, tedy zejména Evropa národů a svobody (ENF) a Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), naopak výrazně posílí. Zřejmě rovněž přibude řada poslanců obtížně zařaditelných, jejichž ideová profilace je nejasná.

Problémem může být, že eurokritické hlasy jsou mimořádně pestrým a nesourodým konglomerátem. Shodnou se v mnohém, v čem s „Bruselem“ nesouhlasí, avšak mnohdy se radikálně rozcházejí v představách, jak a co by se tedy mělo dělat.

Bude tak výsledkem evropských voleb změna a „jinakost“, nebo spíše jen paralýza a krize? Výsledky těchto voleb bude ovlivněno i složení Evropské komise, potažmo také předsednictví Evropské rady. Dopad na dění v Evropě tedy může být v konečném důsledku větší, než se snad v tuto chvíli zdá. Bude však velmi záležet na to, kdo tedy v těchto volbách uspěje a jak budou nově zvolení representanti ochotni k jednáním a kompromisům.

Konzervativci za lidovce?

Strategie maďarského premiéra Viktora Orbána, mnohými považovaného za tahouna „středoevropské“ pravice, je jednoznačná. Nepřehlíží selhání euro-lidoveckých elit, jakými jsou Juncker či Merkelová, přesto však považuje Evropskou lidovou stranu (EPP) za mimořádně odvážný počin, kterého by, kdyby měl zkolabovat, byla škoda, neboť jeho vliv a hlas by v evropských záležitostech scházel. Považuje proto svůj FIDESZ za její pevnou součást (přestože ta jej od sebe odstrkuje a málem jej nedávno vyloučila) a presentuje volební úsilí evropských lidovců jako střet pravice (od té liberální, se kterou mnohdy polemizuje, až po křesťansko-konzervativní, k níž se sám hlásí) s evropskou levicí, tedy se socialisty. Nuže, to je smělá vize, nicméně má svou logiku a Orbán jako zkušený evropský hráč zřejmě ví, co dělá.

V této situaci naše domácí KDU-ČSL nabídla místo na své eurokandidátce zástupcům menších mimoparlamentních stran a nezávislým osobnostem. „Při velké konkurenci liberálních proevropských stran od ČSSD, přes TOP09 a STAN/SZ až po Piráty se snažíme koncentrovat konzervativní síly proti eurofobním stranám, i proti takovým tendencím v ODS. Podpoří nás i desítky regionálních uskupení,“ nechal se slyšet tehdejší předseda strany Bělobrádek.

Iniciátorem myšlenky byl europoslanec Tomáš Zdechovský, který svůj mandát obhajuje z druhého místa kandidátky. Na ní se na osmém místě objeví někdejší poslankyně za TOP 09 Nina Nováková, za níž nyní stojí Konzervativní strana, Koruna Česká a Sdružení pro Místní Správu, a v druhé desítce pak místopředseda SNK-ED Jiří Witzany.

Rozhodli jsme se proto na stránkách jarního VÝBĚRU Z HROZNŮ nabídnout vám pohled zblízka a spolu s vámi se ptát, s čím přicházejí tito kandidáti, jak smýšlejí, co nabízejí a kam hodlají směřovat. V tomto webovém čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ je tento pohled poněkud rozšířen i prohlouben.

 

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.