Znásilnění, incest a potrat: ženy – oběti chtějí, aby jejich hlas byl slyšet

Často, když je nastoleno téma legálních potratů a následuje diskuse, je na zastánce ochrany života vznesena otázka: „Ale co v případech znásilnění a incestu? Nutili byste ženu, která byla obětí násilí k tomu, aby si dítě nechala?“ Odpověď, že zcela nevinné dítě by nemělo být odsouzeno k smrti za zločin svého otce, obvykle nebývá dobře přijímána.

Ptal se někdo žen, které byly obětí znásilnění a incestu, co by udělaly ony? Ve skutečnosti ano. Elliot institut [1], nezisková organizace provozující portál afterabortion.org, se těchto žen ptala a podporuje je v jejich úsilí [2], aby mohly promluvit před Kongresem, Demokratickými a Republikánskými národními komisemi a v médiích. Třicet osm žen podepsalo otevřený dopis v naději, že jim jednou bude dopřáno sluchu od veřejných činitelů, o tom, co zažily a co potřebují.

V dopise se mimo jiné píše:

„Naše zkušenosti jsou různé. Mnohé z nás své děti donosily. Některé z nás své děti vychovávaly či vychovávají, zatímco jiné je umístily do adoptivních domovů. Jiné z nás podstoupily potrat. V mnoha případech jsme se cítily být k potratu přinucovány od členů rodiny, sociálních pracovníků a lékařů, jež trvali na tom, že potrat je tím nejlepším řešením. Mnohým z nás potrat způsobil psychické a emoční trauma, které se vyrovnalo nebo ještě přesáhlo trauma ze sexuálního násilí, jež mělo být námi podstoupeným potratem 'vyléčeno'. Jsme jediné, které mohou podat svědectví o našich skutečných zkušenostech a potřebách. Jak dlouho nás budete odmítat vyslechnout?“

Ve „Svazku faktů“ [3] Elliot institutu, nazvaného Těžké případy: nová fakta, nové odpovědi některé z žen předkládají silné a dojemné výpovědi:

„Proč dokonce i zastánci ochrany života hovoří o výjimkách v případech znásilnění a incestu, jako by to byl způsob jak mít s matkou 'soucit'? Chcete-li být opravdu soucitní, dejte této matce příležitost, aby zvolila život.“ Denisa, oběť incestu a nuceného potratu

„Cítím se být osobně napadena a uražena vždy, když slyším, že by potrat měl být legální v případech znásilnění a incestu … Nikdo nás nežádal, abychom svůj příběh vypověděli z našeho hlediska.“ Kathleen DeZeeuw, matka, žena přeživší znásilnění

Elliote institut se dotazoval 192 žen [4], které počaly důsledkem znásilnění nebo incestu (164 žen bylo znásilněno a 28 bylo obětí incestu). Z těchto obětí 69 procent své dítě donosilo a buď je samy vychovaly, nebo pro ně sestavily adopční plán, 29 procent podstoupilo potrat a 1.5 procenta mělo samovolný potrat. Zjistilo se, že takřka 80 procent žen z těch, které podstoupily potrat, řeklo že potrat byl špatným rozhodnutím; 43 procent těchto žen řeklo, že zakoušely nátlak k potratu od členů rodiny nebo zdravotnických pracovníků.

V tom stejném průzkumu se 80 procent z těch žen, které své dítě donosily, vyjádřilo, že jsou za své rozhodnutí šťastny, a žádná z těch žen, jež své dítě počaté skrz sexuální násilí donosily, svého rozhodnutí nelitovala.

V knize vydané Elliot institutem [5], Svědkové a vítězové: promlouvají o svých těhotenstvích, potratech a dětech počatých sexuálním násilím, autoři ženám umožňují, aby čtenářům sdělily, jak byly svými rozhodnutími ovlivněny. Zde jsou některé z jejich vhledů:

„Jakmile se má dcera narodila, zamilovala jsem se do ní na první pohled. Věděla jsem, že jsem se rozhodla správně, když jsem se rozhodla si ji nechat.“ - Nancy

„Často pláču. Pláču, protože nemohu zastavit ty útoky. Pláču, protože má dcera je mrtvá. A pláču, protože to stále bolí.“ - Edith.

„Myslím, že těhotné oběti znásilnění jsou diskriminovány, protože lidé se domnívají že jste blázni, chcete-li si nechat dítě muže, jež vás znásilnil. Dívají se na nás jako na lháře nebo hlupáky.“ - Sharon

„Potrat nepomáhá ani neřeší problém – pouze skládá a vytváří další trauma již tak strádající oběti tím, že se jí vezme jediná věc, která jí může přinést radost.“ - Helene

„Důsledky potratu jsou v mém životě mnohem dalekosáhlejší, než důsledky znásilnění.“ - Patricia

Potrat je velmi vypjatý problém, v případech znásilnění jedním z nejvíce politicky výbušných. Vyjadřování názorů bývá prudké, a zdá se že každý má co říci k tématu těhotenství způsobeného znásilněním. Jsou zde ale skutečná slova od skutečných žen, které otěhotněly v důsledku sexuálního násilí. Jejich názory by měly být brány vážně. Dlužíme jim právo být slyšeny.

Budete naslouchat?


Převzato z www.cwfa.org, přeložil Jakub Moravčík.


Poznámky:
1. Viz http://afterabortion.org/2011/special-reports-2/
2. http://www.theunchoice.com/pdf/OnePageFactSheets/HardCasesPetition.pdf
3. http://www.theunchoice.com/pdf/FactSheets/HardCases.pdf
4. http://afterabortion.org/2010/sexual-assault-and-abortion-survey/
5. http://www.theunchoice.com/victimsandvictors.htm


Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.