Obsah

Ukrajina se zřejmě vrací k sovětskému stylu útlaku náboženství

Ukazuje se, že se demokraticky zvolená vláda Ukrajiny v současnosti navrací k taktikám sovětské éry. V Kyjevě i v jiných městech dochází k mohutným protestům vyjadřujícím opozici a touhu po těsnějších vztazích s Evropskou unií. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč pohrozil, že zakáže Ukrajinskou řeckokatolickou církev a tím i její legální působení v zemi. Ministerstvo kultury tohoto východoevropského státu vydalo prohlášení, v němž se mluví o projevech „soustavného nerespektování zákona ze strany některých kněží“ při protestech „Euromajdanu“ (Majdan Nězaležnosti – Náměstí Nezávislosti – pozn. red.), které začaly na Náměstí Nezávislosti v listopadu 2013.

Arcibiskup větší (lat. Archiepiscopus maior – pozn. red.) Svjatoslav Ševčuk, který vede církev východního obřadu uznávající za svou hlavu papeže Františka, pravil, že se církev neúčastní politických akcí, že však „nemůže zůstat stranou, žádají-li věřící o duchovní péči“. Tento arcibiskup, který stojí v čele největší z církví patřících do církve katolické a přitom zachovávajících východní obřady, prohlásil: „Naše církev vždy byla a navzdory všem hrozbám zůstane věrna poslání, které jí pro budoucnost svěřil Kristus Spasitel.“ 13. ledna ještě dodal: „Domnívali jsme se, že čas útlaku pominul, avšak takovéto dopisy v nás vyvolávají pochybnosti. Nestydíme se za svou přítomnost na tomto Náměstí a vytrváme tam.“
Pro katolíky na Ukrajině znamenal dopis šok, neboť k vyškrtnutí Ukrajinské řeckokatolické církve (UŘKC) ze seznamu povolených církví došlo naposled v roce 1946, kdy sovětský diktátor Josef Stalin pronásledoval katolíky po celém sovětském bloku. Na následujících čtyřicet let se UŘKC uchýlila do podzemí a po pádu Sovětského svazu se pomalu vynořovala. V době komunismu dostali její kněží a biskupové příkaz přejít z katolické církve do Sověty ovládané pravoslavné církve; jinak jim hrozilo uvěznění. Mnozí odmítli a dočkali se věznění a mučení. Například rusínského biskupa řeckokatolické církve Teodora Romžu nejprve přizabili nárazem auta do povozu, na němž jel, načež jej v nemocnici zavraždili smrtící injekcí. (Autor článku zmiňuje jako rok vraždy 1946, různojazyčné Wikipedie včetně ukrajinské a rusínské však vesměs uvádějí, že jej NKVD zavraždila v r. 1947. – pozn. překl. Bl. Teodor Romža byl blahořečen 23. – 27. července 2001 papežem Janem Pavlem II. ve Lvově. – pozn. red.)

Právě šestého ledna, kdy Ukrajinci z pravoslavné i katolické církve slaví narození a křest Ježíše Krista, obdržel arcibiskup Ševčuk dopis prezidenta Janukovyče o údajném „soustavném nerespektování zákona ze strany kněží na Náměstí Nezávislosti, údajně podporovaných autoritami UŘKC.“ Podle ministerstva kultury Ukrajinská řeckokatolická církev svou účastí na náboženských akcích na Náměstí v prosinci 2013 a v prvních lednových dnech roku 2014 porušila zákon potvrzující svobodu svědomí i náboženské organizace.

Podle sdělení ukrajinské zpravodajské služby RISU (Náboženská informační služba Ukrajiny – pozn. překl.) není známo, zda podobné dopisy dostaly i jiné církve nebo náboženské organizace. Ukrajinci jsou většinou pravoslavní křesťané a patří k některé ze tří různých hierarchií, z nichž jedna podléhá přímo ruskému pravoslavnému patriarchovi v Moskvě.

Majdanské protesty se však osvědčily jako nástroj povzbuzení dobrých ekumenických vztahů mezi různými církvemi. K ekumenickým modlitbám se spojili představitelé Ukrajinské pravoslavné církve náležející pod kyjevský patriarchát, Ukrajinská řeckokatolická církev, římští katolíci, luteráni a někteří baptisté. K náboženským vůdcům, kteří se postavili mezi řady ukrajinských policistů a vojsko na jedné a protestní shromáždění na druhé straně, patřil luterský pastor Ralph Huska, který stojí v čele německé luterské farnosti svaté Kateřiny na Luteránské ulici nedaleko Náměstí Nezávislosti. V rozhovoru pro RISU řekl: „V církvi je vítán každý. Nejsme ve spojení s žádným politickým směrem či stranou, důrazně se však stavíme proti násilí a podporujeme mír. Proto je církev připravena přijmout každého, kdo hledá pomoc. Nemyslete si, že vás osobně se to netýká – nemůžete vědět, kdy a kdo bude potřebovat podporu.“

Křesťané na náměstí Majdan nabídli policii a vojákům teplé jídlo a pití. V několika případech velící důstojníci bezpečnostních sil dovolili svým mužům nabídku přijmout.

Arcibiskup Ševčuk odsoudil též násilné útoky bezpečnostních sil vůči protestujícímu obyvatelstvu na západní Ukrajině. „Odsuzujeme násilí, jímž si důstojníci vynucovali na civilistech poslušnost zákona,“ pravil a dodal: „Na násilí nesmíme odpovídat násilím.“

„Rád bych vyjádřil svou solidaritu mládeži a našim občanům, kteří nejsou lhostejní k osudu země a kteří ve svém postavení vyvíjejí aktivitu,“ prohlásil představitel UŘKC v jednom starším projevu. „Vidíme, že v různých městech a městečkách na Ukrajině i ve světě vyšly do ulic statisíce lidí.“

Lubomyr kardinál Husar pochválil i mladé Ukrajince, kteří při svých protestech odmítli těsnou ekonomickou i jinou vazbu na sousední Rusko. Řekl, že „vláda to u nás vyhnala na ostří nože. Národ to pociťuje jako něco velice tvrdého, je roznícen hněvem – lid se zmobilizoval, aby bojoval za své základní zájmy, za svou svobodu.“

Někteří účastníci protestních akcí požadují rezignaci premiéra Mykoly Azarova, v němž vidí spojence Moskvy, a odsuzují též prezidenta Janukovyče.

Spero News editor Martin Barillas je bývalým diplomatem USA, který se také věnoval obhajobě demokracie a jako pozorovatel se účastnil voleb v Latinské Americe. Živí se též jako překladatel na volné noze. Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.