Svět podle Amnesty

Amnesty International si pamatuji jako organizaci, která dokumentovala konkrétní případy vězňů svědomí. Klasických politických vězňů, jako byli Václav Havel nebo Andrej Sacharov. Celkem pochopitelně ji tedy mám v paměti jako bohulibou organizaci. Pokud si ji tak chcete pamatovat také, doporučuji jediné: nečíst její výroční zprávy. A nejlépe od ní nečíst už nic.

Číst dál...

Timothy Snyder: Tyranie

Timothy Snyder, historik zabývající se moderními dějinami střední a východní Evropy, napsal kratičkou knížečku s názvem Tyranie a podtitulem 20 lekcí z 20. století. Tato útlá knížečka varuje před možným návratem tyranie, tedy před ztrátou svobody a koncem demokracie. Možná bych se se Snyderem neshodl v otázce, odkud hrozí nebezpečí nejvíce, přesto považuji jeho knížku za velice užitečnou a hodnou naší pozornosti.

Číst dál...

V únorovém stínu

70. výročí „Vítězného Února“ nelze obejít. Komunistický puč je událostí, která ovlivnila osudy této země, osudy tohoto národa nebývalým způsobem. Může se zdát, že z pohledu historie, nebo dokonce sub specie aeternitatis, je nějakých 40 let kapkou v moři. Není tomu tak.

Číst dál...

Únor 1948

Hlasy Čechů a Slováků v Austrálii (Blacktown), 31. ledna 1984

George Orwell psal svůj futuristický román 1984 v roce 1948. Přehodil dvě poslední číslice onoho letopočtu a dal tím název knize, která se stala symbolem totalitní hrozby. Mezi událostmi v onom roce, které inspirovaly Orwella k napsání jeho světoznámé antiutopie, byl také komunistický puč v Československu. Je tedy spojitost mezi 1984 a 1948. Historie se falšovala nejenom v 1984, ale také i o roce 1948.

Číst dál...

Za římskokatolickou sociální nauku proti zhoubnému marxismu

Následující soubor textů publikujeme jako připomínku loňského 100. výročí bolševické revoluce v Rusku a letošního 70. výročí komunistického převratu v Československu. Jejich autor, žurnalista a politický filosof Simeon Ghlefand (1895–1965) byl jedním z největších znalců a kritiků marxismu a marxismu-leninismu v poválečném Československu a zároveň jedním z největších propagátorů římskokatolické sociální nauky. Po únoru 1948 byl krátce vězněn, ale po propuštění se mu podařilo uprchnout do svobodného světa, kde se zapojil do českého protikomunistického odboje a v první exilové etapě patřil k nejvýznamnějším politickým aktivistům. Vydával časopis Rozpravy (1950-1954, 1957) a byl zakladatelem a tajemníkem Křesťansko-demokratického hnutí (aktivního v padesátých letech) vytvořeného českými katolickými exulany, kteří se pro nesouhlas s poválečnou i exilovou politikou prosazovanou vedením rozešli s Československou stranou lidovou. Následující texty jsou ukázkou z připravované dvoudílné antologie české exilové politické pravicové a katolické publicistiky z let 1948–1968, kterou sestavil, úvodní studií a poznámkami opatřil PhDr. Jan Cholínský v rámci svého badatelského projektu v Ústavu pro studium totalitních režimů. Vydání obou dílů je plánováno na rok 2018 pod názvem „Pravá tvář. Exilová publicistika 1948–1968“. Redakce

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.