Progresivní logika

Istanbulské úmluvě jsme se v KONZERVATIVNÍCH LISTECH věnovali již několikrát, snad poprvé v únoru a v březnu 2016 v textech Jana Kubalčíka „Terčem je rodina“ a Davida Floryka „Co je Istanbulská úmluva?“. Najdále to ale dotáhl článek Jana Cholínského „Istanbulská úmluva – Trojský kůň genderového feminismu“, kterého si všimli i vládní propagandisté (viz Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí: mýty a fakta, Úřad vlády České republiky, Odbor rovnosti žen a mužů, září 2018 – Zdroje mýtů a desinformací).

Číst dál...

Sdělení k diskusi o Istanbulské úmluvě

Debata, která se široce rozvinula po mém kázání na svátek sv. Václava, pokračuje již sedmý týden a stává se dost nepřehlednou. Diskutovanou otázkou je, zda tvrzení přednesená ve dvanáctiminutovém proslovu v rámci liturgie jsou přemrštěné výmysly a misinterpretace Istanbulské úmluvy nebo jsou důvodná a věcně podložená. K tomu pro vyjasnění a zklidnění debaty mám toto sdělení. Uvedu pouze pro danou otázku relevantní citace, víceméně bez komentářů. Postupovat budu podle pořadí výroků v kázání.

Číst dál...

O stvoření a zničení konstituční vlády

Polybios byl řecký historik, který sloužil římskému generálovi Scipionu Africanovi mladšímu jako vojenský poradce. Přes důležitost, jakou mohlo jeho poradenství mít pro muže, který v roce 146 př. Kr. zničil Kartágo, měl však tento historik ještě větší význam pro Otce zakladatele, kteří stáli u zrodu USA, i pro Ústavu Spojených států amerických.

Číst dál...

Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (IV.)

Předchozí části (první, druhá, třetí)

V roce 1961 publikoval římskokatolicky orientovaný britský historik a myslitel Christopher Dawson pojednání Krize západní vzdělanosti, jehož poslední kapitolu uvedl slovy: „Naše epocha je epochou Frankensteina. Hrdiny, který stvořil mechanickou nestvůru a pak zjistil, že se vymkla z jeho moci a začala ohrožovat jeho vlastní existenci.“ Dále poukázal na negativní vliv od osvícenství dominujících politicko-filosofických paradigmat a jako alternativu k nim připomněl tradiční náboženskou a filosofickou nauku, „která řeší psychický a morální konflikt odkazem na vyšší řád transcendentních pravd, hodnot a cílů, jemuž je podřízen život jednotlivce i společnosti.“ Společenský obrat podle něho může nastat jen „přeorientací kultury na duchovní cíle“, přičemž podstatnou složkou by měla být reforma vysokoškolského vzdělání v uvedeném smyslu a se zdůrazněním, že systém vzdělání, „který téměř úplně ignoruje duchovní složku lidské kultury a lidské duše, je tak nedozírným omylem, že jej nemůže vyrovnat žádný pokrok vědeckých metod nebo technik vyučování.“1 Kulturní revoluce na Západě se ovšem ve vzdělávání a univerzitním životě ubírala jinou (právě opačnou) cestou, než Dawson doporučoval – a to nehledě na jistou, částečnou i zdánlivou podobnost ideových východisek vzpoury, o které pojednávají následující řádky.

Číst dál...

Náboženství levičáků

Během posledního desetiletí se Amerika drasticky posunula doleva. Nejenže je na levici více lidí než kdy dříve, ale levice je levicovější, než byla kdykoli předtím. Tento radikální typ pokrokářství vešel ve známost jako „levičáctví“. Jde o extrémní, avšak stále dominantnější složku politického spektra.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.