Obsah

Konzervativní pohled na současnost

Josef Chuchma ve svém „Zápisníku“ Lidových novin (23. 1. 2014) píše na adresu konzervativců: Zajímavější (než otírat se o feministky) by byl váš fundament, celkové pojetí světa. Takto se má tedy společnost vyvíjet? Má směřovat k tomu, aby hrstce patřila většina toho, co je na zemi vybudováno? Je správné mizení či chudnutí střední třídy? … co vaše názory na zásadní civilizační trendy? Máte nějaké názory? Necháváte si je pro sebe?“ (Na tentýž text Josefa Chuchmy reaguje na jiném místě tohoto čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ Roman Joch článkem „Náš fundament? Silné rodiny – základ bohatství“ – pozn. red.)

Číst dál...

Integrovaná Evropa stojící na křesťanských základech není protimluv

Poznámka k textu Dana Drápala „Putinova ideologie“

Číst dál...

Tři poznámky – smutná tradice

 

 

 

Nechce se mi počítat, po kolikáte již na stránkách KONZERVATIVNÍCH LISTŮ komentuji ve smutné triádě zprávy, o kterých informovala naše média, a které svědčí o úspěšném šíření kultury smrti. Prakticky každý měsíc se neradostné počty navyšují; často je o jednotlivých kauzách informováno s lehkostí svědčící o tom, že ani zúčastnění ani referující nijak nespojují tento trend s problémy naší civilisace, nad kterými pak na jiných místech naříkají, leckdy jsou dokonce prezentovány jako vítězství Dobra nad Zlem. Jistě, ona se kultura smrti nešíří nějak sama sebou, za každým jejím úspěchem stojí konkrétní lidé. Snad většina z nich (a doufejme v to zejména kvůli nim samotným) nevědí co činí. Vědět by to však měli v první řadě konzervativci – a to je zavazující.

Číst dál...

Nebezpečný je omyl, nikoliv pravda

V polemice Janýr/Drápal (tento text navazuje na předchozí polemiku, která je k nahlédnutí zde a zde, pozn. red.) mimo jiné vyvstal spor o pojetí pravdy a důsledky, které podle Janýra přináší nárok na Pravdu s velkým „P“. V polemice se objevují termíny „jediná Pravda“, „Pravda Pravdoucí“, „pravdivost“, „adekvátnost“, atp., druhotně pak došlo na spor, zda sledování Pravdy nutně vede k nespravedlnosti, čili že samotný poněkud nadnesený koncept tzv. „Pravdy Pravdoucí“ je chybný. Janýr v principu oponuje existenci nějaké poslední univerzální nadosobní pravdy, která by byla závazná pro všechny, a na příkladech náboženství a politických ideologií ukazuje, že si každý zvolí tu svou Pravdu a pak už jsme jen svědky tragických důsledků soupeření Pravd. Drápal si podle Janýra zvolil zrovna křesťanství, ale jiný si zvolí třeba islám, národ atp. Janýr v závěru svého druhého textu uvádí: „…problém tedy bude spíše přímo v konceptu samém, který bez ohledu na to, kterými Pravdami ho právě nakrmíme, zjevně nefunguje… Ne, skutečně nepatřím k hledačům Pravd. Nevím sice ke komu patřím, ale vím, co hledám: podmínky toho, aby spolu lidé dokázali žít. A k těm víra v Pravdu Pravdoucí definitivně nepatří.“

Číst dál...

Republika a varlata

 

 

 

Původním záměrem bylo přinést pouze kritickou recenzi knihy Vratislava Effenbergera Republiku a varlata, která se v předvánoční čtenářské anketě Lidových novin umístila mezi deseti tituly roku 2013. Životní bilancování tohoto zhrzeného marxisty je však zajímavé číst v kontextu jiného díla – studie Ralfa Dahrendorfa Pokoušení nesvobody pojednávající o tom, jak je snadné podlehnout okouzlení totalitními a autoritativními ideologiemi.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.