Obsah

Senátní volby 2014

Od zveřejnění výsledků komunálních voleb a voleb do Senátu PČR čtu a slyším ve sdělovacích prostředcích řeči o malé volební účasti, neboť prý více než 80 % Čechů je Senát „šumafuk“.

Svádět malou účast na volbách na občany, kteří se svobodně rozhodli nejít k volbám, je první pitomost. Ale je to především ubohá a hlavně nepravdivá výmluva. V současné politice jde o jednoznačný odklon od bojů idejí k jednoduchým populistickým řešením. Z politiky se vytratil hlavní důvod, proč se politika dělá – tedy sloužit občanům, a byl nahrazen pouze prostředky, jak si udržet politickou moc, udržet se ve hře o vliv, získat peníze, zakázky, možnost dosadit své přátelé a spolu-straníky do různých funkcí, případně využít korupci. A to je hlavní důvod malého zájmu o volby.

Od zveřejnění výsledků komunálních voleb a voleb do Senátu PČR čtu a slyším ve sdělovacích prostředcích řeči (jako po každých volbách) politiků o nutnosti zákonných úprav způsobů voleb, dokonce i návrhů na povinnost všech občanů zúčastnit se voleb, dokonce pod hrozbou finančních sankcí. To je druhá pitomost. Opět to je jen ubohá výmluva. Všichni ti, kteří to navrhují, jen omlouvají své neúspěchy ve volební kampani i samotných volbách. Všichni ti, kteří chtějí stále upravovat příslušné zákony, tak činí nikoliv pro jejich zlepšení, ale pro zlepšení svých pozic, svých osobních, politických, či stranických zájmů. Zkrátka jim jde o pouze to, aby si zjednodušili vládnutí a ještě více si upevnili moc. Všichni ti, kteří to navrhují, vyjadřují především neúctu k nejvyššímu zákonu státu – totiž k Ústavě. Neuvědomují si, že Ústava je založena na hodnotách lidské důstojnosti a svobodě. Svobodu je nutné chápat jako vládu svědomí a tím více jako otázku morálky, než politiky. Znamená především moc nad sebou. Jejím opakem je moc nad druhými. Svoboda je nutnou podmínkou cesty k pravdě. Připomínám, že v listopadu 1989 se lidé tohoto státu svobodně rozhodli žít ve svobodě a pravdě. Proto píši tento text, kterým si dovoluji vyzvat spoluobčany – nenechte si tyto hodnoty brát!

Nebudu a nechci hodnotit jednotlivé politické strany. Tradiční politické strany jsou totiž nemocné. Ne, že by byly nakaženy, ale ony onemocněly zevnitř. Vnitřním bojem o vliv, místa a moc. Proto voliči upřednostnili politická hnutí, která neslibují mnoho, ale slibují změnu. To je ale málo. Většina občanů ČR vyžaduje ve volbách nabídky a střety idejí – ty totiž zajišťují pokrok a stabilitu. To je další důvod malé volební účasti. Politické strany na pravé části politického spektra by měly konečně zapomenout na nesmyslné ambice o absolutním ovládnutí celého pravicového spektra a naopak začít spolupracovat – především v obhajobě svobody. Politické strany na levé části politického spektra by neměly politicky lavírovat, ale naopak jednoznačně se vymezovat k jednotlivým případům. A navíc by měly přestat zadlužovat naší budoucnost.

Ti, kteří volili, i ti, kteří se svobodně nedostavili k volbám, rozhodli o složení Senátu, takže: nedivme se!

Mnozí občané přesto po volbách žasnou, že třeba mezi senátory jsou současní či bývalí komunisté. Po listopadu 1989 jsme se nedokázali vyrovnat s minulostí, takže: nedivme se!

Mnozí občané žasnou, že v Senátu jsou ti, které si nepřáli, či tam nejsou ti, které si přáli. Ale to je demokracie a to je naše individuální odpovědnost, takže: nedivme se!

Samozřejmě, že za nynější stav nesou největší odpovědnost politici. Ale pozor! Také ti, kteří z nich politiky udělali.

P.S.: Na závěr mi dovolte přičinit malou poznámku: Před 25 let se lidé svobodně rozhodli žít ve svobodě. Mnohé se u nás změnilo k lepšímu. Jenže ke svobodě patří také odpovědnost. A právě pro strach z vlastní odpovědnosti jsme se my, lidé příliš nezměnili. Zdá se mi, že 25 let od listopadu 1989 je příliš krátká doba k tomu, abychom se my, lidé změnili k lepšímu. Věřím, že další generace to dokáže.


Autor je ekonom a politik, v 90 letech 20. století poslanec a místopředseda PČR, dnes člen Smírčího soudu Konzervativní strany.

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.