Obsah

Volné kouření jen v putykách

Dovoluji si komentovat článek Františka Mikše „Churchillův doutník a nacistická holínka“ na str. 10 podzimního čísla VÝBĚRU Z HROZNŮ.

Základní myšlenka - obhajoba lidské svobody proti totalitě - je správná. Připomíná mi jeden starší velice pěkný článek uveřejněný v KONZERVATIVNÍCH LISTECH o pití vína (žel si nevzpomínám na autora a přesnější citaci). I pokud jde o kouření, snažím se být v té věci opatrná a spravedlivá; ačkoli mně samotné je kouření odporné a mezi evangelikálními křesťany se obecně považuje za hřích (je zbytečné, skutečně zdraví škodlivé - i peněžence, a naše peníze nejsou naše, nýbrž Boží, Pán by nám měl skrze svědomí určovat, nač je použijeme - a vytváří závislost, podobně jako drogy, takže kuřák ve skutečnosti není svobodný); na druhé straně vím, že třeba C.S. Lewis kouřil dýmku a jako hluboký a upřímný křesťanský myslitel zřejmě věděl, co dělá. Možná ostatně kouření, viz i ten Churchill, nějak patří k anglické mentalitě... A nějaký plošný zákaz kouření a osobní hanobení kuřáků po nacistickém vzoru by bylo skutečnou totalitou, nehledě k tomu, že i v nacistickém Německu asi platilo „quod licet Jovi, non licet bovi“, takže šlo o pokrytectví..

Pokud jde o varovné nápisy a obrázky na cigaretách, nejsou asi příliš účinné (prý se zas hodně používá pouzder, nebo si kuřáci cigarety překládají jinam), ale protože jde jen o varování a ne o sankce, za špatné bych je nepovažovala; pokud to opravdu někomu kouření znechutí, je to podle mne jen dobře.

Ale jde zde o jinou závažnou věc - o ohled na druhé: na nekuřáky, na děti... Proto bych se opravdu přimlouvala za zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorách, jako jsou kulturní podniky nebo restaurace, také na pracovištích v místnostech s více než jedním pracovníkem, kde nekuřák není povinen být obětí kouřících kolegů - nehledě k tomu, že se tím sníží nebezpečí požáru a zvýší hygiena, což šetří práci uklizečkám. Navíc kombinace cigarety a talíře s lákavým a vkusně upraveným jídlem mi připadá přímo nechutná, už z estetického pohledu, i když to návštěvník restaurace vidí třeba až u sousedního stolu. Možná to vadí i lidem, kteří si jinde rádi zapálí. U kaváren je to sporné, tam asi příliš nechodí děti a chápu, že pro některé diskutující intelektuály a umělce či pro autora, který se tam uchýlil s notesem a perem, patří cigareta či dýmka k útulné a inspirující klubové atmosféře. Tam (a podobně ve vinárnách) bych to asi řešila oddělenou, neméně útulnou a z hlediska obsluhy nediskriminovanou místností pro nekuřáky, protože ohled na ně považuji za správný i tam. Volné kouření bych ponechala jen v pijáckých putykách, bordelech a hernách (pokud se to vše, či aspoň něco z toho nezruší, za což bych se také přimlouvala), protože tam nikomu na estetice a na zdraví nezáleží a je tam už tolik hříchu, že se to kouření ztratí v tlačenici.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.