Obsah

Zhoubná mentalita

ČSSD je v těžké krizi, o tom asi není sporu. V porovnání s jinými stranami, které na tom taky nejsou dvakrát dobře, navíc nemá na levici přirozené spojence a tíží ji velmi vysoký dluh (ani se mi nechce myslet na scénář, který by začínal tím, že jeden miliardář, který je zároveň přímým politickým konkurentem, by měl na to dluh odkoupit...). Necítím žádnou radost. S naprostou většinou toho, co kdy ČSSD prosazovala, jsem nesouhlasil, často velmi ostře. Nicméně, je to strana demokratická... tedy, zatím.

Součástí potíží ČSSD je absence leadra. Roztrojení vedení bylo jedním z řady důvodů mizerného volebního výsledku – nicméně důvodem nikoli nepodstatným. Nyní se připravuje mimořádný sjezd – má být v Hradci Králové, 18. února 2018 a půjde na něm zejména o volbu nového vedení, nového předsedy. Hejtman Pardubického kraje pan Martin Netolický v této souvislosti navrhnul (a) změnu Stanov ČSSD tak, aby byla zrušena podmínka, že na předsedu může kandidovat pouze někdo, kdo je členem ČSSD nejméně 4 roky a (b) hejtmana kraje Vysočina pana Jiřího Běhounka, který je v době psaní tohoto textu bez politické přislušnosti, na předsedu ČSSD. Pokud by šlo pouze a výhradně o vnitřní život ČSSD, kroutil bych nad tím sice hlavou, ale prakticky jistě by mě to nevyprovokovalo k psaní těchto řádků. V případě uvedeného (a) jde však o víc.

Můžeme se přít, zda zásada, která by podle hejtmana Netolického měla být zrušena, je či není rozumná. Vidím dobré, platné, pádné argumenty na obou miskách pomyslných vah. Pak jsou tady historické zkušenosti odjinud – např. pan Žantovský, který byl v březnu 1997 zvolen předsedou ODA sotva pár měsíců poté, co do ní vstoupil, nedokázal stranu konsolidovat (v dubnu 1997 vnikla Pravá frakce ODA...). Na prakticky totéž došlo v TOP09 – s výsledkem zatím nejasným. Mezi tím už je na světě frakce v ČSSD – prý „Zachraňme ČSSD“ To vše jistě každý z delegátů mimořádného sjezdu ČSSD uváží. Co však považuji za projev zhoubné mentality, je onen zjevně účelový návrh na změnu stanov. Má jít zkrátka o změnu, která „usnadní vládnutí“ (byť jen to vnitrostranické), která umožní projektované „řešení“... Kdyby s takový návrhem přišel pan Netolický, nebo nějaký jiný člen ČSSD, třeba před dvěma roky, patrně by to ani nikdo nezaznamenal.

Možná, že celá věc bude vyřešena – např. volbou pana Hamáčka – a nebude žádných kotrmelců třeba. Pokud však bude účelový návrh změny stanov na mimořádném sjezdu ČSSD přijat, půjde o nanejvýš varovné znamení. Ukazovalo by, že se ČSSD nepoučila z těch účelových změn Ústavy ČR, které v minulosti podpořila, a to s přesně identickým cílem „usnadnit vládnutí“, tehdy však to „skutečné“, které by mělo sloužit obecnému dobru celé země a společnosti. Ocitli bychom se v situaci, kdy je třeba se obávat destrukce ústavního pořádku nejen ze strany hnutí ANO 2011, SPD a KSČM, ale že je v této zásadní otázce nezbytné mít se na pozoru i před ČSSD – a to by byla pro spektrum zbývajících demokratických politických stran, zejména však pro vládu zákona, velice špatná zpráva.

Autor je předsedou Konzervativní strany.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.