Obsah

Loupež za bílého dne

Železná mříž roku 2011 aneb akcionalizace státního podniku Lesy ČR

Přes všechny ideologie i dialektické přemety stále platí, že historie je matka moudrosti. Vše, co se v našem lidském světě v posledních sto letech odehrálo, tato slova potvrzuje. Ve dvacátém století spáchal „osvícený lidský rozum“ ve jménu lepšího příští několik „-ismů“. Fašismus a nacismus ve jménu národa, komunismus ve jménu proletariátu, socialismus v zájmu „pracujících“, kapitalismus - ve své mravně vyprázdněné podobě - ve jménu konkurence a vyšší výroby. Ideologové, hlasatelé a kormidelníci všech těchto „-ismů“ se přestali učit u historie, ztratili soudnost. Jejich „osvícený rozum“ se pokusil popřít lidskou přirozenost a celé dějiny lidské kultury. Zhůvěřile se domnívali, že mohou vše, a myslí si to doposud.

Důsledky komunismu

Většina mého života proběhla v éře označované slovem komunismus. Byla to doba rozkladu hodnot, které utváří kulturní povědomí; pojmy ukotvené v myšlení a v mentalitě milionů lidí, které se ctí a nepřekračují. Obecné přijetí i dodržování těchto hodnot většinou společnosti umožňují spolupráci mezi lidmi a překonání konfliktů. Komunismus a jeho kormidelníci v intencích své ideologie – podle potřeby s ohledem na měnící se zájmy – zpochybnili a převrátili obsah a význam pojmů, které se utvářely a upevňovaly po staletí. Slova a pojmy ztratily obsah, prosazení určitého záměru bylo určováno mírou použitého násilí. Hospodářský a společenský úpadek a mravní bída společenství, ovládnutého komunismem, jsou produktem této zločinné technologie moci.

Změna technologie

Komunističtí kormidelníci, poučeni neúspěchem svých nacistických pobratimů, změnili taktiku. V šedesátých letech Brežněvova taktika dètente – zmírňování napětí nevyšla. Západ se nerozpadl. Invaze do Československa zdemoralizovala jejich vlastní řady. Proto začaly úvahy o modernizaci mocenského a hospodářského systému.

V letech 1974 – 1983 jsem žil a pracoval v Gottwaldově. Měl jsem tehdy příležitost pochopit inovační úsilí ve „vývojové dílně“ JZD Slušovice. Pro poinvazní dobu sedmdesátých a osmdesátých let byl příznačný mocenský vzestup předsedů zemědělských družstev ve strukturách KSČ. Oproti byrokraticky sešněrovanému řízení státních podniků měla totiž družstva větší míru volnosti. V zemědělském provozu, kde se většina činností odehrává pod volnou oblohou, kde jsou práce ovlivňovány výkyvy počasí, vše ukontrolovat a evidovat nešlo. V té době se každý, kdo myslel na svou kapsu a kariéru v aparátu Strany, stával kamarádem předsedů těchto kolchozů. Organizace tohoto fenoménu se ujala Státní bezpečnost, která zde získávala zdroje pro činnosti nekontrolované stranickým aparátem. Tyto zdroje pak upevňovaly pozice tohoto druhého mocenského centra. V zemědělských družstvech i ve státních statcích „kormidelníci“ zkoušeli propracovávat modely modernizace socialistického hospodářství. Zde byla v sedmdesátých a osmdesátých letech připravena „tržní reforma“ komunistického hospodaření, včetně metod ovlivňování a řízení „mas“. Na počátku „reformy“ komunismu nebyl žádný pozitivní úmysl, snaha o zásadní změnu. „Reformátoři“ nechtěli odstranit zločinný systém. Úvahy o „reformě“ začaly proto, že si část privilegované nomenklatury uvědomovala nefunkčnost systému, jež začínala ohrožoval i jejich vlastní posty.

Šlo jim proto především o modernizaci řídících procesů v hospodářství a ovládání mas. Zdroje pro „reformu“ byly získávány faktickým klamáním aparátu, jehož součástí sami „reformátoři“ byli. Cílem bylo pokračování vývoje zkaženého systému.

Kdo to zaplatí?

Osm let jsem jako poslanec českého parlamentu byl členem výboru pro životní prostředí a zemědělského výboru. Od poloviny roku 1990 jsem měl příležitost z první ruky vidět předkládané návrhy reformy lesního hospodářství i zemědělských restitucí - kdo a jak je předkládal a co se kolem toho dělo.

Tehdy navrhovaná reforma lesního hospodářství popřela všechny zkušenosti a znalosti generací lesníků o odpovědném hospodaření v lese. V první variantě měly být lesy dány do pronájmu akciovým společnostem na třicet let. Vlastníkem lesní půdy měl zůstat stát. Jeden státní lesník měl kontrolovat dodržování smluv na třiceti tisících hektarech. Předkladatel Zdeněk Domes (býval členem ÚV KSČ) prohlašoval, že lesní hospodářství je překapitalizované. Byla to koncepce na jednoduché vyrabování lesů. Stát jako vlastník lesní půdy by pak měl povinnost vyrabované plochy zalesnit. Tuto variantu se ještě podařilo zablokovat.

Dnešní způsob hospodaření ve státních lesích je modernizovanou variantou reformy z počátku padesátých let, jejíž podstatou bylo rozdělení lesního hospodářství na část pěstební a část těžební. Cílem tehdy bylo získat z lesa peníze a rozdělit lesnický stav tak, aby ti, kdo les pěstují, nevěděli, kolik dřeva se v lese těží. Dřevorubci zase byli jen nádeníky pro těžbu dřeva a neměli žádnou odpovědnost za stav lesa. I ti kočí a holiči, z nichž Strana tehdy udělala ředitele lesních závodů, rychle pochopili, jak se poškozuje les…

Po „sametové“ revoluci tak roli hlavního zdroje prostředků na financování „perestrojky Pravdy a lásky“ převzalo lesní hospodářství. Přesněji: Lesy České republiky, s.p. Státní lesy zůstaly po uskutečněné reformě v rukou komunistických reformátorů. Byl tak nahrazen původní zdroj, ze kterého byl financován počátek „přestavby“ v 80. letech – černé fondy předsedů zemědělských družstev a ředitelů státních statků.

Proč jsou lesy tak výhodné

Lesy pokrývají třetinu území státu, z toho státní lesy tvoří dnes více než šestinu plochy země. Ač ziskovost lesa je malá (hospodářský cyklus je stoletý), jestliže předcházející generace zacházely s lesem alespoň trochu rozumně, představuje lesní dřevo velký majetek a proto i zdroj lehce dostupných peněz.

Odhad majetku Státních lesů ČR v surovině dřeva je asi 700 miliard; udává se však i více než jeden bilion Kč.

Jedním z důvodů, proč si reformátoři vybrali tuto „kasičku“, bylo i to, že lesnický stav je organizován jako polovojenská služba. Lesníci slouží, mají své povinnosti. Nejsou zvyklí se organizovat, podřizují se požadavkům nadřízeného. Za komunismu se tento rys lesnického povolání ještě dále zvýraznil.

Naši reformátoři, aby udrželi lesnický stav v podřízenosti, udělali v pod-statě totéž, jako jejich pravověrní komunističtí předchůdci – lesnický stav rozdělili. Ti, co se počátkem padesátých let nazývali službou pěstební, se po „tržní reformě“ stali zaměstnanci státního podniku. Druhá skupina se stala zaměstnanci lesních akciových společností. Lesníci, kteří zůstali zaměstnanci státních lesů, dostali slušné platy, méně povinností a bylo jim dáno na vědomí, že nebudou strkat nos, kam nemají. Kdo neposlechl, letěl. Lesníci, kteří přešli k akciovým společnostem, dostali stejně tvrdě na vědomí, že jejich úkolem je plnit příkazy bez ohledu na odbornou stránku věci. Kdo tomu nechtěl rozumět – když nové způsoby byly v rozporu s jeho odbornou ctí – letěl rovněž.

Výnosovost lesa se udává mezi 1 – 4 % v cyklu století. Když tedy při těžbě dřeva zloděj zcizí nebo nezaznamená ze sta vytěžených stromů čtyři, nemá vlastník lesa ze svého majetku žádný zisk. Tato ekonomika lesního hospodářství diktuje způsob prodeje dřeva: ten, kdo kupuje dřevo, do lesa nesmí.

Má-li mít vlastník nějaký zisk, musí prodávat dřevo přesně zaregistrované a roztříděné podle kvality na odvozním místě nebo v dřevoskladu. „Reforma“ zavedla prodej dřeva ze státních lesů způsobem, který je dokonalou „loupeží za bílého dne“. Dřevo se prodává tzv. na pni – kus lesa na pokácení, s tím, že množství a kvalita se odhadne. Kupující si sám dřevo vytěží a udá množství i kvalitu. Kontrola je fiktivní – prodávající i kupující jedou v politickém holportu.

Les jako jeden z hlavních zdrojů financování „perestrojky“ nahradil zemědělství, protože hospodářský cyklus zemědělství je jen jeden rok. Rezervy vznikající v cyklu zemědělského hospodaření jsou krátkodobé, rychle se vyčerpají a nelze je tak snadno zakrýt. Třicet let je možno jít do podstaty lesa, aniž si toho běžný občan – nelesník všimne.

Jak velká je ta „malá domů“?

Objem roční těžby státního podniku Lesy ČR činí kolem osmi milionů kubíků dřeva. Při nízké průměrné ceně jen 1 000 Kč za kubík si spočítejte roční obrat. Státní lesy však celá léta udávaly roční zisk okolo 300 milionů korun. Žádnému ministrovi tento nepoměr nevadil, žádné noviny o tom nepsaly. Při několika pokusech o změnu hospodaření vždy zisk výrazně vzrostl a vedení podniku, které se o změnu pokusilo, bylo rozehnáno. Takto dopadl i poslední pokus v roce 2007. Předsedou dozorčí rady státního podniku Lesy ČR se tehdy stal Pavel Drobil. Jako krycí figura se osvědčil a „kasičku“ konsolidoval. Nedávný podobný pokus s „kasičkou“ Státního fondu životního prostředí se mu ovšem zcela nevyvedl.

Ze státního lesa bylo za těch dvacet let převedeno do „správných rukou“ jistě na sto miliard. Proto je těžba dřeva „na pni“ vydávána za ekonomicky výhodnou a efektivní a zakázky jsou zadávány velkým a vlastnicky těžko identifikovatelným firmám. Všichni, kdo u nás kolem lesa pracují, dobře vědí, jak systém funguje. Stejně dobře to vědí i ti, kteří se pohybují v postkomunistické politice. Vědí to i mistři pera, kteří nás informují o skandálech demokratické politiky a tržního podnikání. Nějak však nemohou nalézt tu správnou slinu a tento zlodějský systém popsat.

Po více než dvaceti letech po „sametové“ revoluci se zdá, že i v oboru lesního hospodářství se uzavírá proces normalizace. Vyvádět ze státních lesů nadále podvodným způsobem peníze začíná být dnes už obtížné. Proto si naši „reformátoři“ hodlají své vydobyté a „zasloužené“ majetky legalizovat. Proto je na stole aktuální návrh současného ministra zemědělství Ivana Fuksy přeměnit státní podnik Lesy ČR na akciovou společnost s akciemi obchodovatelnými na burze. Jsme svobodný stát s tržní ekonomikou. Proto si nastrčené osoby a firmy za ruské a podobné peníze budou moci koupit akcie státního podniku a legalizace vlastnictví majetku a území státních lesů pokrývajících více než šestinu území státu ve správných rukách započne.

„Hospodaření“ ve státních lesích byla po celých dvacet let legalizovaná loupež. Teď to začíná být vlastizrada.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.