O labutích a krocanech

Dneska již víme, že se mnohé dalo včera udělat jinak...

„To, o čem víme, nám nemůže vážně uškodit,“ píše Nicholas Nassim Taleb ve svém bestselleru Černá labuť. Jak to? Nu, protože kdybychom věděli, co nás čeká a co se stane, připravili bychom se na to – a události by nikdy neproběhly tak, jak se to stalo.

„Černá labuť“ v autorově podání znamená nepředvídanou a neočekávanou událost, která děním zamíchá a způsobí, že věci najednou nejsou, jak bývaly, jak se očekávaly či předpovídaly. A právě takové události posunují svět kupředu. „Historie neplyne, nýbrž skáče od zlomeniny ke zlomenině, s nepatrnými vibracemi mezi nimi.“ My se však stále chováme, jako by se dějiny daly předvídat, vytvářet či směrovat podle naší vůle, zkušenosti, plánování. Děláme to z přílišné důvěry ve své vědomosti a z přeceňování toho mála, co víme, přičemž zapomínáme zkoumat to mnohé, co nevíme. Připravujeme se tak na minulé války a to, co máme přede dveřmi, přehlížíme.

Číst dál...

Loupež za bílého dne

Železná mříž roku 2011 aneb akcionalizace státního podniku Lesy ČR

Přes všechny ideologie i dialektické přemety stále platí, že historie je matka moudrosti. Vše, co se v našem lidském světě v posledních sto letech odehrálo, tato slova potvrzuje. Ve dvacátém století spáchal „osvícený lidský rozum“ ve jménu lepšího příští několik „-ismů“. Fašismus a nacismus ve jménu národa, komunismus ve jménu proletariátu, socialismus v zájmu „pracujících“, kapitalismus - ve své mravně vyprázdněné podobě - ve jménu konkurence a vyšší výroby. Ideologové, hlasatelé a kormidelníci všech těchto „-ismů“ se přestali učit u historie, ztratili soudnost. Jejich „osvícený rozum“ se pokusil popřít lidskou přirozenost a celé dějiny lidské kultury. Zhůvěřile se domnívali, že mohou vše, a myslí si to doposud.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.