Bůh nás vždy někam zavede a potom je na nás abychom jednali podle jeho vůle

Jeho titul zní arcivévoda rakouský. Je nejstarším vnukem blahoslaveného císaře Karla I. a císařovny Zity. Jako jeden z mála Habsburků se nikdy nevzdal příslušnosti k panovnickému Domu – to bylo také důvodem proč do prakticky nedávného vstupu Rakouska do schengenského prostoru nesměl vstoupit na rakouskou půdu. Byl a je ovšem poměrně často v českých zemích. S Jeho císařskou a královskou Výsostí v exkluzivním rozhovoru Landeszeitung o jeho rodině, víře a alternativních cestách v politice, často s humorem.

Vaše císařská a královská výsosti, srdečně vítejte v Brně! Je to Vaše první návštěva v České republice?

Ne, kdepak. Hned po revoluci jsem byl poprvé v Praze, to bylo roku 1990, pokud si správně vzpomínám. Tehdy mě prováděl kníže Lobkowicz, který zde zůstal a stále ještě hovořil perfektní plynnou němčinou. Byla to objevná cesta. Po té jsme s mojí manželkou a bratrem procestovali Moravu a Slovensko. Myslel jsem stále na to, že musím jednou zpět. Tak jsem si pořídil malý domek poblíž Kostelce nad Orlicí. Vždy v čase volna tam jezdím. Jen tam si skutečně odpočinu. Tuto zemi miluji. Jen bohužel stále ještě nemluvím dobře česky. Nenašel jsem nikdy dost času si sednout a studovat češtinu. Ale jednou to jistě udělám.

Číst dál...

Stojíme na prahu nové éry znárodňování?

Nedávné rozhodnutí ÚS „Restituce veřejného prostranství a účel zákona o půdě“ ve mně (stejně jako záměr zrušit dotace pro soukromé a církevní školy) posílilo pocit, že plíživě spějeme k nové éře znárodňování. Zejména mne zarazilo konstatování ÚS: „Nelze však konstatovat, že by užíváním veřejně přístupného prostranství došlo k bezdůvodnému obohacení na straně obcí. Ústavní soud považuje za žádoucí, kdyby bylo přistoupeno k vyvlastnění takto restituovaných pozemků, aniž by byl oprávněn předjímat konkrétní řešení.“ (zvýraznění autor).

Číst dál...

Žijeme v informačním otroctví?

Při pohledu na propracovanost ruské mediální propagandy a její účinnost na obyvatelstvo, obnaženou v souvislosti s ukrajinským kolapsem, musí vnímavý člověk nevyhnutelně pohlédnout kriticky i do našeho mediálního zrcadla událostí. Pokud již nemá dlouhodobou konzumací toho, co je mu uniformně vnucováno, divák, posluchač či čtenář příliš zakalený sluch i zrak, může být nyní pobídnut k ostřejšímu průhledu kouřovou clonou zdejšího zpravodajství.

Číst dál...

Není alternativa?

V poslední době často slýcháme stesky na nedostatek předškolních zařízení pro děti. Evropská unie kritizuje Českou republiku za to, že u nás ženy mají příliš dlouhou mateřskou dovolenou a že příliš málo našich žen s malými dětmi do tří let nastupuje do zaměstnání. Model, kdy žena má stíhat jako profesní kariéru, tak péči o dítě, je vnímán jako naprosto samozřejmý – jako model, k němuž neexistuje alternativa. A pokud ano, pak je to alternativa zpátečnická, nepokroková…

Číst dál...

No to je mi ale překvapení!

 Někdy nad tou naivitou zůstává rozum stát. Petr Holub ve svém textu „O miliardách pro potřebné rozhodne navěky index ČSSD“ (Echo24.cz, 22.9.2014) v posledním odstavci mmj. napsal: „Peníze na sociální ústavy se staly objektem stejné hry jako třeba dotace na dopravní stavby nebo zdravotní pojistné. Politici ve výboru Státního fondu dopravní infrastruktury nebo správní radě VZP každoročně prosazují dotace právě do svých krajů nebo pro spřátelené nemocnice.“

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.